Na Ukrajině už nebojujeme, tvrdí Wagnerova skupina. Prozradila, v jakých zemích dnes působí

Ve vzácném prohlášení skupina uvedla, že její operace se omezují pouze na Afriku a Bělorusko a že žádné její jednotky nejsou součástí ruské Federální služby jednotek národní gardy, ruského ministerstva obrany ani jiných ruských struktur.

Skupina také zdůraznila, že se v současné době neúčastní "speciální vojenské operace", což je termín Kremlu pro válku na Ukrajině. Tato tvrzení však agentura Reuters nedokázala nezávisle ověřit.

Působení Wagnerovy skupiny v Africe, kde například podporuje vojenskou juntu v Mali, vyvolává obavy na Západě. Skupina se původně zapojila i do konfliktu na Ukrajině, kde se významně podílela na bojích o město Bachmut, které ruské síly obsadily v květnu 2023.

Nevole jejího velitele Jevgenije Prigožina proti ruskému vojenskému velení ale následně vyústila v krátký puč, po němž se zdálo, že se skupina rozpadá. Část žoldáků odešla do Běloruska, část se ztratila neznámo kam, a skupinu následně zasáhla smrt Prigožina, který za nevyjasněných okolností zahynul na palubě soukromého letadla nedaleko Moskvy. 

Tisíce bojovníků tak byly buď přivítány v Bělorusku jeho vůdcem Alexandrem Lukašenkem, nebo rozmístěny v afrických zemích, kde má Rusko také své zájmy. Tam ale Wagnerova skupina utrpěla těžké ztráty během minulých týdnů v bojích proti separatistickým silám na severovýchodě Mali. Mezi oběťmi je i jeden z velitelů skupiny. Uvedl to server CNN.

Západoafrická země, která už více než deset let bojuje proti povstaleckým džihádistům a separatistům, požádala Wagnerovce o pomoc po vojenských převratech v letech 2020 a 2021. Pro vojenské představitele Mali je klíčové zejména město Kidal, které je baštou separatistů na severu země.

Skupina se podílela na několika vojenských operacích po celém světě, včetně bojů v Sýrii, kde Prigožinovo zapojení bylo spojováno s ruskou intervencí v konfliktu. Wagnerova skupina byla v minulosti označována za nástroj ruské vlády k prosazování jejích zájmů v zahraničí, přičemž Prigožin byl považován za blízkého spojence Vladimira Putina.

Skupina wagnerovců byla obklopena kontroverzemi a spekulacemi ohledně svého financování, struktury a účelu. Její členové jsou často považováni za "námezdní vojáky", kteří jsou najímáni za účelem plnění ruských zájmů mimo oficiální vojenské kanály. Existují také obvinění z toho, že Wagnerova skupina se účastní nelegálních a neetických aktivit, včetně porušování lidských práv.

Prigožin a jeho spojení s Wagnerovou skupinou byly předmětem mezinárodního zájmu a vyvolaly kontroverze. Rusko a Prigožin samotný až do války na Ukrajině popírali jakoukoli účast ve vojenských operacích a tvrdili, že Wagnerova skupina je soukromou bezpečnostní firmou, která operuje nezávisle na ruské vládě.

Wagnerova skupina přesto působila v několika zemích včetně Ukrajiny, Sýrie, Iráku a několika afrických zemí. Podle údajů Evropské unie byl do vzniku skupiny zapojen i bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin.

V letech 2014 až 2015 působila Wagnerova skupina v mezinárodně neuznaných separatistických útvarech na východě Ukrajiny, konkrétně v Doněcké a Luhanské lidové republice. V roce 2015 se poté přesunula do Sýrie.

Předpokládá se, že tato jednotka sehrála klíčovou roli při dobytí Palmýry, která byla do té doby kontrolována takzvaným Islámským státem. Mnoho vojáků z této skupiny bylo oceněno ruskými řády a medailemi za své zásluhy. V prosinci 2016 byl Dmitrij Utkin, zakladatel skupiny, pozorován při slavnostní recepci v Kremlu a později se objevil na snímku společně s prezidentem Vladimirem Putinem.

Sám Prigožin byl roku 2018 zařazen na sankční seznam USA a roku 2020 na sankční seznam EU. Až v předminulém roce Prigožin veřejně přiznal své napojení na Wagnerovu skupinu prostřednictvím příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte, kde uvedl, že skupinu založil v roce 2014.