Za Bachmutu horlivě rekrutovali, teď wagnerovci nábor pozastavili. Podle Prigožina chtějí dál sloužit Rusku

Šéf ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v pondělí prohlásil, že jeho žoldnéři prozatím nedělají nábor nových členů, v budoucnu se to však může změnit.  Ještě před nedávným pokusem o vzpouru v Rusku přitom sháněli nové bojovníky na inzerát, poté, co údajně ztratili desetitisíce lidí na Ukrajině.

"V současnosti se snažíme definovat naše další úkoly, které se stávají stále jasnějšími. Bezpochyby půjde o akce provedené jménem Ruska," řekl v nahrané zprávě v aplikaci telegram. Dodal, že někteří z jeho bojovníků se "bohužel přesunuli do jiných mocenských struktur", ale pravděpodobně se budou chtít vrátit zpět do jeho žoldnéřské skupiny.

"Dokud nemáme nedostatek příslušníků, nebudeme dělat nové nábory," prohlásil Prigožin. Zároveň uvedl, že pokud bude Rusko potřebovat posílit ochranu svých zájmů, "wagnerovci s určitostí naberou nové členy". Ruská žoldnéřská přitom před několika měsíci používala twitter a facebook k náboru zdravotníků, operátorů dronů a psychologů na podporu bojových operací, včetně ofenzivy na Ukrajině, do které byla tehdy zapojena.

Vyplývá to ze zprávy britské technologické firmy Logically, o které informoval server Politico. Za deset měsíců dosáhly pracovní inzeráty nabízené polovojenskou organizací na těchto online platformách téměř 120 000 zhlédnutí. Asi 60 příspěvků v různých jazycích, včetně francouzštiny, vietnamštiny a španělštiny, obsahovalo podrobnosti o pracovních místech, které wagnerovci nabízí.

Kromě měsíčního platu 240 000 rublů (přibližně 66 tisíc korun) byly v inzerátech uvedeny i různé benefity, včetně zdravotních výhod. Politico uvádí, že analytici nedokázali s "absolutní jistotou" spojit inzeráty s Wagnerovou skupinou, ale uvedli, že "nesou stopy této milice a jejích stoupenců". Není také známo, zda byl tento nábor na sociálních médiích úspěšný.

Kyle Walter, vedoucí výzkumu provedeného společností Logically, řekl serveru Politico, že příspěvky mají "přesně stejný jazyk jako dříve ověřené účty wagnerovců". Výzkum probíhal měsíc od poloviny dubna do 19. května a zaměřil se na příspěvky na Facebooku a Twitteru z července 2022. Další speciální analýza potvrdila, že nejméně dvě telefonní čísla uvedená v těchto příspěvcích by mohla být spojena s wagnerovci nebo ruskými tajnými službami.

Wagnerova skupina je často popisována jako soukromá vojenská firma, protože zaměstnává vojenské a bezpečnostní odborníky, kteří poskytují své služby za finanční odměnu. Skupina je známá pro své nasazení jako žoldnéřská a je nasazována do konfliktních oblastí po celém světě.

Svou úlohu sehrála i na Ukrajině, kde podle tamního prezidenta Volodymyra Zelenského bylo v bojích zabito nejméně 21 000 wagnerovců. Dodal, že soukromá vojenská společnost utrpěla "obrovské ztráty", zejména na východní Ukrajině, kde bojovala její "nejmocnější skupina". 

"Naši vojáci zabili jen na východní Ukrajině 21 000 wagnerovců," řekl počátkem července Zelenskyj podle CNN. "Pro wagnerovce to byly obrovské ztráty,“ podotkl Zelenskyj, který bojovníky charakterizoval jako "motivovaný štáb ruské armády" a většinou trestance, kteří "nemají co ztratit". 

Skupina se podílela na několika vojenských operacích po celém světě, včetně bojů v Sýrii, kde Prigožinovo zapojení bylo spojováno s ruskou intervencí v konfliktu. Wagnerova byla v minulosti označována za nástroj ruské vlády k prosazování jejích zájmů v zahraničí, přičemž Prigožin byl považován za blízkého spojence Vladimira Putina.

Skupina wagnerovců byla obklopena kontroverzemi a spekulacemi ohledně svého financování, struktury a účelu. Její členové jsou často považováni za "námezdní vojáky", kteří jsou najímáni za účelem plnění ruských zájmů mimo oficiální vojenské kanály. Existují také obvinění z toho, že Wagnerova skupina se účastní nelegálních a neetických aktivit, včetně porušování lidských práv.

Prigožin a jeho spojení s Wagnerovou skupinou byly předmětem mezinárodního zájmu a vyvolaly kontroverze. Rusko a Prigožin samotný až do války na Ukrajině popírali jakoukoli účast ve vojenských operacích a tvrdili, že Wagnerova skupina je soukromou bezpečnostní firmou, která operuje nezávisle na ruské vládě.

Wagnerova skupina přesto působila v několika zemích včetně Ukrajiny, Sýrie, Iráku a několika afrických zemí. Podle údajů Evropské unie byl do vzniku skupiny zapojen i bývalý pracovník ruské vojenské rozvědky GRU a podplukovník v záloze Dmitrij Utkin.

V letech 2014 až 2015 působila Wagnerova skupina v mezinárodně neuznaných separatistických útvarech na východě Ukrajiny, konkrétně v Doněcké a Luhanské lidové republice. V roce 2015 se poté přesunula do Sýrie.

Předpokládá se, že tato jednotka sehrála klíčovou roli při dobytí Palmýry, která byla do té doby kontrolována takzvaným Islámským státem. Mnoho vojáků z této skupiny bylo oceněno ruskými řády a medailemi za své zásluhy. V prosinci 2016 byl Dmitrij Utkin, zakladatel skupiny, pozorován při slavnostní recepci v Kremlu a později se objevil na snímku společně s prezidentem Vladimirem Putinem.

Související

Více souvisejících

Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) Jevgenij Prigožin

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 3 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 3 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 4 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 4 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 5 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

Íránská odveta na americký útok je tady. Zasáhněte, žádají USA Čínu

Spojené státy americké vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv na Írán a zabránila mu v uzavření strategického Hormuzského průlivu. Tato výzva přišla jen několik hodin poté, co Washington provedl mohutné letecké údery na íránská jaderná zařízení, čímž vyvolal další eskalaci napětí v regionu Blízkého východu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy