ANALÝZA | Izrael na rozcestí: Zákaz protivládních protestů a oslabení soudů ohrožují demokracii v zemi

Statisíce Izraelců vyšly do ulic poté, co selhala jednání o příměří s Hamásem, a současně se zvedla vlna nesouhlasu s postupným omezováním nezávislosti soudní moci. Soudy, které byly vždy považovány za klíčový pilíř izraelské demokracie, čelí oslabení své autority, což mnozí považují za přechod země od liberální demokracie k neliberální formě vlády.

Statisíce lidí v pondělí protestovaly napříč Izraelem kvůli tomu, že se vládě nepodařilo dosáhnout dohody o příměří výměnou za rukojmí s teroristickým hnutím Hamás. Část demonstrantů se zaměřila i na dům premiéra Benjamina Netanjahua, kde zapalovali ohně a křičeli: „Jsi vůdce – jsi vinen!“ Před americkým velvyslanectvím v Tel Avivu pak skandovali: „Hanba!“ Informovala o tom americká stanice CNN.

Největší odborová organizace v zemi Histadrut vyzvala k zastavení celé ekonomiky. Docílili například zastavení letů na letišti v Tel Avivu. Dříve úsilí protestujících a stávkařů vedlo ke změnám vlády, jenže jak uvádí analýza, Netanjahuův kabinet je jiný – tvrdě nacionalističtí členové kabinetu se snaží tyto legální a demokratické protesty a stávky utišit soudním příkazem.

Izraelský premiér podle všech předpokladů odmítl požadavky spojenců i demonstrantů. Podle amerického listu New York Times na první konferenci od nálezu šesti mrtvých těl rukojmích prohlásil, že „Izrael musí v zájmu zajištění své bezpečnosti zajistit kontrolu nad gazanskou stranou hranice s Egyptem“.

Filadelfský koridor byl klíčový pro kontrolu pašování zbraní a dalších nelegálních aktivit, zejména prostřednictvím tunelů vedoucích z Egypta do Pásma Gazy. V období, kdy Izrael tento koridor kontroloval, se snažil zabránit tomu, aby militantní skupiny, jako je Hamás, mohly získávat zbraně a další vojenské vybavení z Egypta.

Protesty ale měly důsledek v zahraničí. Americký prezident Joe Biden „pokáral“ Netanjahua za to, že nechce ustoupit od svých podmínek při jednání s Hamásem. Londýn podle serveru Politico následně oznámil, že „pozastaví vývoz některých zbraní do Izraele“.

Netanjahu svůj postoj ani přesto nezměnil. „Hamás drtíme. Ale stále mu musíme vzít schopnost vládnout,“ pronesl. „Hamás zaplatí vysokou cenu za smrt šesti rukojmích. Zabijete rukojmí a dostanete ústupky?“ ptal se na konferenci.

Izrael čelí úpadku demokracie

Pondělní protesty ukázaly, že demokracie v Izraeli je opravdu křehká – už jen z toho důvodu, že soud zasáhl do základního práva lidí na shromažďování a svobodný projev. Už v lednu letošního roku u Nejvyššího soudu těsně neprošel návrh zákona „o rozumnosti“. Tento měl zbavovat Nejvyšší soud pravomoci prohlašovat vládní rozhodnutí za nerozumná; šlo o první část vládního úsilí o oslabení soudní moci, které loni schválil izraelský parlament.

Vláda ale našla jinou cestu, jak moc soudů omezit. Od chvíle, kdy předsedkyně Nejvyššího soudu Ester Hayutová loni v říjnu odešla do důchodu, ještě nebyl jmenován její nástupce. Do důchodu odešla ještě jedna další soudkyně a soudce Uzi Vogelman má odejít letos v říjnu. Ministr spravedlnosti Jariv Levin odmítl svolat výbor pro výběr soudců, a tak má Nejvyšší soud pouze dvanáct členů ze stanovených patnácti.

A právě nefunkčnost soudů a jejich ovlivňování jsou prvním znakem toho, že Izrael přechází od liberální demokracie k neliberální. V demokracii existují ochranné mechanismy, které mají zabránit porušování občanských práv ze strany státu, politických institucí nebo jiných aktérů. Pokud jsou lidská práva porušena, občané mohou obrátit na soudy, které zajistí spravedlivý proces a ochranu před zneužitím moci.

Právní stát je jedním ze základních principů demokracie. Znamená to, že nikdo není nad zákonem a že zákony platí rovně pro všechny občany, bez ohledu na jejich mocenské postavení. Soudy jsou zárukou toho, že se zákony budou uplatňovat spravedlivě a konzistentně. Bez nezávislých soudů by mohlo dojít k selhání právního systému, kdy by vládní představitelé nebo jiní mocní jedinci mohli jednat beztrestně a bez odpovědnosti.

Nezávislé soudy fungují jako protiváha k ostatním složkám moci, zejména k vládě a parlamentu. Dělba moci mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí je základem demokratického systému a zajišťuje, že žádná z těchto složek nezíská přílišnou kontrolu.

Už na začátku loňského roku magazín Time varoval před tím, že Netanjahuova (tehdy) nová vláda je nejtvrdší krajní pravicí, jakou kdy Izrael poznal. Ministr spravedlnost již tehdy navrhl reformu soudního systému, která by umožnila přehlasování rozhodnutí soudu jednoduchou většinou 61 zákonodárců ze 120.

To by znamenalo, že by mohly projít i zákony zrušené Nejvyšším soudem pro neústavnost. Nejvyšší soud je v Izraeli vnímán jako jediná instituce, která může omezit kroky vlády a zákony přijaté parlamentní většinou, protože země nemá rozdělenou zákonodárnou a výkonnou moc.

Křehká rovnováha sil je přesně to, co drželo Izrael nad vodou. Ač se to například ve Spojených státech ukázalo jako relativně dobrý krok, oddělení církve od státu v zemi prakticky neexistuje – a to je důležité pro fungování jiných než židovských stran a politiků.

Netanjahu naopak jmenoval několik trestaných nebo vyšetřovaných členů vládního kabinetu a prosazuje extrémní body programu. Jde například o přísnější rétoriku vůči Palestincům nebo podporu nezaměstnaných mužů, kteří jsou často vysíláni na Západní břeh Jordánu jako noví osadníci.

Izraelská vláda v současné době čerpá také z druhé intifády a neúspěšného arabského jara. I díky normalizaci vztahů s arabskými státy prostřednictvím Abrahámových dohod totiž získali Izraelci pocit, že se okupace stala neviditelnou, píše Time.

Oslabování soudní moci v Izraeli a neschopnost vlády udržet rovnováhu mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní mocí ohrožuje základní demokratické principy, na nichž byl stát založen.

Nezávislé soudy představují poslední institucionální ochranu proti excesům vládní moci a jejich podkopání by mohlo vést k narušení právního státu a zásadních svobod. Aktuální vývoj ukazuje, že bez pevných soudních institucí je křehká demokracie Izraele v nebezpečí.

Související

Izraelská armáda

Stříleli jsme do civilistů a používali je jako štíty, přiznali izraelští vojáci

Izraelští vojáci Izraelských obranných sil (IDF) popsali ve svědectví pro nový televizní dokument „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ volné poměry a rozpad právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich výpovědí je zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých důstojníků. Dokument má být odvysílán ve Spojeném království.
Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.

Více souvisejících

Izrael

Aktuálně se děje

včera

COP30

Podporuje ropné giganty, nikoliv planetu. Konference COP30 odstartovala kritikou Řecka

V brazilském Belému, které leží na okraji amazonského deštného pralesa, byl formálně zahájen klimatický summit OSN COP30. Konferenci oficiálně otevřel brazilský prezident COP30 a zkušený diplomat v oblasti klimatu, André Corrêa do Lago. Ten zdůraznil naléhavost situace v souvislosti s narůstajícím dopadem klimatických katastrof, které nedávno postihly Brazílii, Filipíny a Jamajku.

včera

Olympijské hry, ilustrační foto

MOV zvažuje zákaz účasti transgender žen v ženských olympijských kategoriích

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) směřuje k zavedení plošného zákazu účasti transgender žen v ženských sportovních kategoriích. Olympijští představitelé zároveň zvažují vyloučení sportovců s rozdíly ve vývoji pohlaví (DSD) z ženských soutěží, a to s ohledem na možnou výhodu způsobenou testosteronem. K tomuto posunu dochází poté, co lékařská šéfka MOV, Dr. Jane Thornton, předložila prezentaci zdůrazňující potenciální fyzické výhody u těch, kdo soutěží v ženském sportu, ačkoli se narodili jako biologičtí muži.

včera

včera

Sarkozy, Nicolas

Prokážu, že jsem nevinný, prohlásil Sarkozy po propuštění z vězení

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl v pondělí po necelých třech týdnech propuštěn z věznice La Santé v Paříži, kde si odpykával část trestu za zločinné spiknutí v kauze nelegálního financování prezidentské kampaně z Libye. Soud mu vyhověl v žádosti o propuštění na svobodu během odvolacího procesu. Sarkozy, který své uvěznění označil za „noční můru“ a „vysilující utrpení“, nyní soustředí veškerou energii na „prokázání své neviny“.

včera

COP30

Deset let od Pařížské dohody: O co se hraje na COP30?

Od 10. do 21. listopadu se v brazilském Belému koná Konference OSN o změně klimatu (COP30), která se odehrává deset let po podpisu historické Pařížské dohody. Letošní summit nemá jediný dominantní motiv, místo toho se očekává, že jednání budou probíhat kolem množství různorodých témat, přičemž největší význam bude mít řešení deficitu v plnění emisních cílů, financování pro rozvojové země a ochrana tropických lesů.

včera

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Průlom v senátu po 40 dnech: Dohoda o ukončení nejdelšího amerického shutdownu je na světě

Americký Senát v neděli pozdě večer učinil první zásadní krok k ukončení nejdelšího vládního shutdownu v historii USA, který trval rekordních 40 dní. Prolomení patové situace nastalo díky odpadlické skupině demokratických senátorů, kteří se v procedurálním hlasování připojili k republikánům a podpořili návrh zákona na obnovení financování federální vlády.

včera

COP30

„Nikdy nám to neodpustí“. Klimatický šéf OSN na COP30 varuje svět před katastrofou

Vlády, které selžou v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, ponesou odpovědnost za hladomor a konflikty ve světě a doma se budou potýkat se stagnací a rostoucí inflací. To je ostré varování, které zaznělo od Simona Stiella, výkonného tajemníka Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, při zahájení klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému.

včera

Ilustrační fotografie

Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama

Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se stávají novou globální ropnou hranicí. Tři země – Brazílie, Guyana a Argentina – stojí v čele explozivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC, přičemž se dušují, že je to klíčové pro jejich ekonomický rozvoj. Tento boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, poháněné právě fosilními palivy, projevují v regionu extrémními požáry, záplavami a suchy.

včera

Nicolas Sarkozy

Pařížský soud propustil Sarkozyho z vězení

Pařížský soud dnes schválil předčasné propuštění bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho z vězení a nařídil místo toho uvalení „soudního dohledu“ po dobu, než proběhne jeho odvolací řízení. Sarkozy, který čelí obviněním v takzvané libyjské kauze, by měl být propuštěn z pařížské věznice La Santé ještě dnes odpoledne.

včera

Prezident Trump

Trump udělil milost Giulianimu a všem svým politickým spojencům

Prezident USA Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých vysoce postavených spojenců, kteří ho podpořili ve snaze zvrátit výsledky prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o „plné, úplné a bezpodmínečné“ milosti potvrdil v neděli večer ombudsman pro udílení milostí Ministerstva spravedlnosti Ed Martin, který zveřejnil příslušný dokument. 

včera

Prezident Trump

Trump nafukuje uměle vytvořenou krizi. Chce zasahovat ve městech ovládaných demokraty, říká pro EZ expert

Americký prezident Donald Trump čelí právním i politickým komplikacím kvůli nasazení Národní gardy a federálních složek v demokraticky ovládaných městech, včetně Chicaga a Los Angeles. Jeho kroky vyvolaly protesty, střety s guvernéry i otázky ohledně autoritářských tendencí a možného zneužití justice k politickému pronásledování. Situaci v USA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal doktor Katedry severoamerických studií Pavel Szobi z Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy.

včera

Těhotenství, ilustrační foto

Trumpova administrativa lhala? Vědci mezi paracetamolem a autismem spojitost nenašli

Rozsáhlý přehled studií o užívání paracetamolu (známého také jako acetaminofen nebo Tylenol) během těhotenství nenalezl přesvědčivou souvislost mezi tímto běžným lékem proti bolesti a zvýšeným rizikem, že u dětí bude diagnostikován autismus nebo ADHD. Zveřejnění této práce bylo urychleno, aby poskytlo spolehlivé informace nastávajícím matkám a lékařům.

včera

včera

Sarkozy, Nicolas

Sarkozy život ve vězení nezvládá. Soud ho může ještě dnes pustit na svobodu

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve svém závěrečném prohlášení u soudu, které odvysílala televize BFM TV, označil svůj život ve vězení za „velmi těžký, ne-li přímo úmorný“ a nadále trval na své nevině. Sarkozy kategoricky prohlásil, že „nikdy nepřizná něco, co neudělal“, a dodal, že bojuje „za vítězství pravdy“. Zároveň poděkoval vězeňskému personálu za pomoc během jeho pobytu za mřížemi.

včera

Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

WSJ: Sabotáž na plynovodech Nord Stream mohl podle německých vyšetřovatelů nařídit Zalužnyj

Němečtí vyšetřovatelé se domnívají, že skupina Ukrajinců, která údajně provedla sabotáž na plynovodech Nord Stream (Severní proud) v Baltském moři, jednala pod přímým vedením tehdejšího vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny, generála Valerije Zalužného. Tuto informaci přinesl deník The Wall Street Journal. Podle zjištění německé policie, prokuratury a dalších osob, které jsou se spisem obeznámeny, existuje jasný obraz o tom, jak elitní ukrajinská vojenská jednotka útoky uskutečnila pod Zalužného velením.

včera

Izraelská armáda

Stříleli jsme do civilistů a používali je jako štíty, přiznali izraelští vojáci

Izraelští vojáci Izraelských obranných sil (IDF) popsali ve svědectví pro nový televizní dokument „Breaking Ranks: Inside Israel’s War“ volné poměry a rozpad právních a etických norem v Pásmu Gazy. Podle jejich výpovědí je zabíjení civilistů často ponecháno na libovůli jednotlivých důstojníků. Dokument má být odvysílán ve Spojeném království.

včera

COP30

COP30 začíná. Do Brazílie dorazili lobbisté, lídři konferenci bojkotují

Před deseti lety v Paříži se konala konference COP21, kde se na společné fotografii sešly desítky světových lídrů, včetně tehdejších prezidentů Obamy, Camerona a budoucího krále Karla III. v řadě s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a dalšími. Oproti tomu letošní COP30 v Brazílii se vyznačuje absencí mnoha klíčových osobností, což vyvolává otázky ohledně jejího smysluplného dopadu. Mezi nepřítomnými byl nejen prezident Donald Trump, ale i lídři asi 160 dalších států, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

včera

Kongres USA

Průlom v jednáních: Shutdown v USA se blíží ke konci

 Americký Senát posunul vpřed dohodu, která by mohla ukončit nejdelší vládní odstávku (shutdown) v historii USA, trvající už přes pět týdnů. K tomuto průlomu došlo v neděli, kdy skupina osmi umírněných demokratických senátorů podpořila kompromisní návrh financování. Jejich podpora byla klíčová a získali ji výměnou za budoucí příslib hlasování o prodloužení rozšířených dotací na zdravotní péči v rámci zákona Affordable Care Act (ACA), známého jako Obamacare.

včera

9. listopadu 2025 21:52

Britské maloměsto řeší název ulice. Kvůli zneuznanému členovi královské rodiny

Kauza kolem prince Andrewa vyvolala akci i na jednom britském maloměstě. Místní požadují, aby se ulice Prince Andrew's Road v Hellesdonu nedaleko Norwiche přejmenovala. Informovala o tom BBC. Obecní úřad je ale varuje, že by šlo o nákladnou změnu. Snaží se také vysvětlit, že adresa nese jméno jiného prince Andrewa. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy