Statisíce Izraelců vyšly do ulic poté, co selhala jednání o příměří s Hamásem, a současně se zvedla vlna nesouhlasu s postupným omezováním nezávislosti soudní moci. Soudy, které byly vždy považovány za klíčový pilíř izraelské demokracie, čelí oslabení své autority, což mnozí považují za přechod země od liberální demokracie k neliberální formě vlády.
Statisíce lidí v pondělí protestovaly napříč Izraelem kvůli tomu, že se vládě nepodařilo dosáhnout dohody o příměří výměnou za rukojmí s teroristickým hnutím Hamás. Část demonstrantů se zaměřila i na dům premiéra Benjamina Netanjahua, kde zapalovali ohně a křičeli: „Jsi vůdce – jsi vinen!“ Před americkým velvyslanectvím v Tel Avivu pak skandovali: „Hanba!“ Informovala o tom americká stanice CNN.
Největší odborová organizace v zemi Histadrut vyzvala k zastavení celé ekonomiky. Docílili například zastavení letů na letišti v Tel Avivu. Dříve úsilí protestujících a stávkařů vedlo ke změnám vlády, jenže jak uvádí analýza, Netanjahuův kabinet je jiný – tvrdě nacionalističtí členové kabinetu se snaží tyto legální a demokratické protesty a stávky utišit soudním příkazem.
Izraelský premiér podle všech předpokladů odmítl požadavky spojenců i demonstrantů. Podle amerického listu New York Times na první konferenci od nálezu šesti mrtvých těl rukojmích prohlásil, že „Izrael musí v zájmu zajištění své bezpečnosti zajistit kontrolu nad gazanskou stranou hranice s Egyptem“.
Filadelfský koridor byl klíčový pro kontrolu pašování zbraní a dalších nelegálních aktivit, zejména prostřednictvím tunelů vedoucích z Egypta do Pásma Gazy. V období, kdy Izrael tento koridor kontroloval, se snažil zabránit tomu, aby militantní skupiny, jako je Hamás, mohly získávat zbraně a další vojenské vybavení z Egypta.
Protesty ale měly důsledek v zahraničí. Americký prezident Joe Biden „pokáral“ Netanjahua za to, že nechce ustoupit od svých podmínek při jednání s Hamásem. Londýn podle serveru Politico následně oznámil, že „pozastaví vývoz některých zbraní do Izraele“.
Netanjahu svůj postoj ani přesto nezměnil. „Hamás drtíme. Ale stále mu musíme vzít schopnost vládnout,“ pronesl. „Hamás zaplatí vysokou cenu za smrt šesti rukojmích. Zabijete rukojmí a dostanete ústupky?“ ptal se na konferenci.
Izrael čelí úpadku demokracie
Pondělní protesty ukázaly, že demokracie v Izraeli je opravdu křehká – už jen z toho důvodu, že soud zasáhl do základního práva lidí na shromažďování a svobodný projev. Už v lednu letošního roku u Nejvyššího soudu těsně neprošel návrh zákona „o rozumnosti“. Tento měl zbavovat Nejvyšší soud pravomoci prohlašovat vládní rozhodnutí za nerozumná; šlo o první část vládního úsilí o oslabení soudní moci, které loni schválil izraelský parlament.
Vláda ale našla jinou cestu, jak moc soudů omezit. Od chvíle, kdy předsedkyně Nejvyššího soudu Ester Hayutová loni v říjnu odešla do důchodu, ještě nebyl jmenován její nástupce. Do důchodu odešla ještě jedna další soudkyně a soudce Uzi Vogelman má odejít letos v říjnu. Ministr spravedlnosti Jariv Levin odmítl svolat výbor pro výběr soudců, a tak má Nejvyšší soud pouze dvanáct členů ze stanovených patnácti.
A právě nefunkčnost soudů a jejich ovlivňování jsou prvním znakem toho, že Izrael přechází od liberální demokracie k neliberální. V demokracii existují ochranné mechanismy, které mají zabránit porušování občanských práv ze strany státu, politických institucí nebo jiných aktérů. Pokud jsou lidská práva porušena, občané mohou obrátit na soudy, které zajistí spravedlivý proces a ochranu před zneužitím moci.
Právní stát je jedním ze základních principů demokracie. Znamená to, že nikdo není nad zákonem a že zákony platí rovně pro všechny občany, bez ohledu na jejich mocenské postavení. Soudy jsou zárukou toho, že se zákony budou uplatňovat spravedlivě a konzistentně. Bez nezávislých soudů by mohlo dojít k selhání právního systému, kdy by vládní představitelé nebo jiní mocní jedinci mohli jednat beztrestně a bez odpovědnosti.
Nezávislé soudy fungují jako protiváha k ostatním složkám moci, zejména k vládě a parlamentu. Dělba moci mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí je základem demokratického systému a zajišťuje, že žádná z těchto složek nezíská přílišnou kontrolu.
Už na začátku loňského roku magazín Time varoval před tím, že Netanjahuova (tehdy) nová vláda je nejtvrdší krajní pravicí, jakou kdy Izrael poznal. Ministr spravedlnost již tehdy navrhl reformu soudního systému, která by umožnila přehlasování rozhodnutí soudu jednoduchou většinou 61 zákonodárců ze 120.
To by znamenalo, že by mohly projít i zákony zrušené Nejvyšším soudem pro neústavnost. Nejvyšší soud je v Izraeli vnímán jako jediná instituce, která může omezit kroky vlády a zákony přijaté parlamentní většinou, protože země nemá rozdělenou zákonodárnou a výkonnou moc.
Křehká rovnováha sil je přesně to, co drželo Izrael nad vodou. Ač se to například ve Spojených státech ukázalo jako relativně dobrý krok, oddělení církve od státu v zemi prakticky neexistuje – a to je důležité pro fungování jiných než židovských stran a politiků.
Netanjahu naopak jmenoval několik trestaných nebo vyšetřovaných členů vládního kabinetu a prosazuje extrémní body programu. Jde například o přísnější rétoriku vůči Palestincům nebo podporu nezaměstnaných mužů, kteří jsou často vysíláni na Západní břeh Jordánu jako noví osadníci.
Izraelská vláda v současné době čerpá také z druhé intifády a neúspěšného arabského jara. I díky normalizaci vztahů s arabskými státy prostřednictvím Abrahámových dohod totiž získali Izraelci pocit, že se okupace stala neviditelnou, píše Time.
Oslabování soudní moci v Izraeli a neschopnost vlády udržet rovnováhu mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní mocí ohrožuje základní demokratické principy, na nichž byl stát založen.
Nezávislé soudy představují poslední institucionální ochranu proti excesům vládní moci a jejich podkopání by mohlo vést k narušení právního státu a zásadních svobod. Aktuální vývoj ukazuje, že bez pevných soudních institucí je křehká demokracie Izraele v nebezpečí.
Související
Netanjahu požádal prezidenta o milost. Izrael to potřebuje, tvrdí premiér
OSN je "zděšena drzou vraždou" Palestinců izraelskými silami
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Napětí eskaluje. Čínské stíhačky namířily na japonská letadla radar navádějící střely
před 1 hodinou
Elon Musk vyzval ke zrušení EU. Za obří pokutu pohrozil odvetou
před 2 hodinami
Tragédie v nočním klubu v Goa: Při požáru zemřelo nejméně 25 lidí včetně turistů
před 3 hodinami
Mírové rozhovory o Ukrajině v Miami po třech dnech skončily. Nevyřešily prakticky nic
před 4 hodinami
Počasí překvapí: Výrazně se oteplí, naměříme až 14 stupňů
včera
OBRAZEM: Lidé před budovou Evropy 2 v Praze vytvořili pietní místo pro Patrika Hezuckého
včera
Klíčový summit v Británii: Zelenskyj pojede do Londýna, setká se s Macronem, Starmerem a Merzem
včera
Evropští lídři pojedou příští týden na Ukrajinu. Budou hledat způsob, jak obejít Orbána
včera
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
včera
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
včera
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
včera
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
včera
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
včera
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
včera
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
včera
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
včera
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
včera
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
včera
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
včera
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
Mezi Pákistánem a Afghánistánem propukly znovu smrtelné boje na hranicích. Obě strany se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, které nedávno sjednaly.
Zdroj: Libor Novák