ANALÝZA | Rusko v G7 aneb o co Trumpovi jde? Politika stranou. Smysl to nedává ani jinou optikou

Americký prezident zjevně tápe, jak dál ustupovat Rusku. Podle nejnovějších informací serveru Politico navrhl jeho návrat do skupiny G7. „Rád bych, aby se vrátili. Myslím, že bylo chybou je vyloučit. Nejde o to, zda mám Rusko rád, nebo ne – měli by mít své místo u stolu. Věřím, že Putin by se rád připojil zpět,“ prohlásil před novináři v Oválné pracovně.

Neformální skupina G7 sdružuje sedm ekonomicky nejvyspělejších států světa – Francii, Itálii, Japonsko, Kanadu, Německo, Velkou Británii a Spojené státy. Státy Evropské unie jsou reprezentovány předsedy Evropské rady a Evropské komise. Ruská federace byla z tohoto uskupení vyloučena v roce 2014 po anexi Krymského poloostrova a od té doby mezi členy nepatří.

Od roku 2009 je Moskva součástí BRICS, hospodářského uskupení sdružujícího dynamicky se rozvíjející ekonomiky Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. V roce 2024 se k nim přidaly Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty, a od začátku letošního roku také Indonésie. Od ledna 2024 se kvůli velkému rozšíření hovoří o BRICS+.

Ve snaze dohánět rozvinuté ekonomiky G7 ale nevznikl pouze BRICS, nýbrž o osm let dříve také bezpečnostně-politicko-ekonomická Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). Ta zahrnuje několik postsovětských zemí včetně Ruska, Běloruska a zemí střední Asie, Čínu, Indii, Pákistán a Írán. 

Příliš velké rozdíly mezi členy

Mezi G7 a dalšími mezinárodními uskupeními existují výrazné rozdíly. G7 je především neformální skupina, založená na dialogu mezi členskými státy. Každoročně summity hostí země, která v daném roce předsedá. Mezi členskými zeměmi G7 navíc v podstatě neexistuje otevřené nepřátelství. 

To ovšem neplatí o zemích BRICS+ a SCO. Obě skupiny zahrnují Indii a Čínu, jejichž vzájemné vztahy jsou vše, jen ne přátelské. Podobně napjatá dynamika panuje i mezi Indií a Pákistánem, kteří jsou společně členy SCO.

Rusko do G7 prostě nepatří

Jak již bylo zmíněno, G7 zahrnuje nejrozvinutější ekonomiky světa. Rusko se podle údajů Světové banky řadí na 11. místo v globálním žebříčku HDP. Z nečlenských zemí G7 ho předstihují Čína, Indie a Brazílie, zatímco těsně za ním se nacházejí Mexiko, Austrálie a Jižní Korea.

Skutečnou životní úroveň nejlépe odráží parita kupní síly (PPP) na obyvatele. Podle nejnovějších dat Světové banky si v roce 2023 mezi zeměmi G7 vedly nejlépe Spojené státy, které se ve světovém žebříčku drží na 9. místě. Evropská unie zaujímá 24. příčku, Česká republika se umístila na 34. místě. V rámci zemí BRICS je Rusko až 48., Čína 74., Brazílie 83., Jihoafrická republika 103. a Indie dokonce až na 121. pozici. Jeden z nejnovějších členů BRICS, Etiopie, se nachází až na 168. pozici, která má pro srovnání asi 15krát nižší PPP než Česko.

Parita kupní síly vychází z myšlenky, že stejný produkt by měl mít stejnou cenu ve všech zemích, pokud by neexistovaly kurzové rozdíly a obchodní bariéry. V praxi se ale kvůli různým cenovým hladinám, daním, clem nebo mzdám ceny liší. 

Vyšší PPP znamená, že v dané zemi si za stejné množství peněz můžete koupit více zboží a služeb než v jiné zemi s nižší PPP. Jinými slovy, místní měna má vyšší kupní sílu, což obvykle naznačuje nižší cenovou hladinu oproti mezinárodnímu průměru. PPP na obyvatele je pak rozpočtená celková parita na hlavu. 

Rusko všechny označilo za nepřítele

Trump – a nikoliv Spojené státy – je pravděpodobně jediný, kdo může v rámci zemí G7 tvrdit, že s Ruskem udržuje „korektní“ vztahy. Moskva od začátku války na Ukrajině označila všechny ostatní země G7 za nepřátelské, a vzájemná obchodní výměna mezi Ruskem a zbytkem skupiny se v posledních třech letech dramaticky minimalizovala.

Kromě toho Rusko označilo za nepřátelské všechny státy Evropské unie. Podle dekretu ruské vlády ze 7. března 2022 patří mezi oficiálně nepřátelské země: Albánie, Andorra, Austrálie, Kanada, členové Evropské unie, Island, Japonsko, Lichtenštejnsko, Mikronésie, Monako, Černá Hora, Nový Zéland, Severní Makedonie, Norsko, Singapur, San Marino, Jižní Korea, Švýcarsko, Tchaj-wan (Čínská republika), Ukrajina, Spojené království včetně Jersey, Anguilly, Britských Panenských ostrovů a Gibraltaru a Spojené státy americké.

Pro G7 je relevantnější Čína

Čínská lidová republika je druhou největší ekonomikou světa. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (IMF) vzroste letos čínská ekonomika oproti roku 2023 o dva biliony dolarů, zatímco ruská se zvětší o pouhých 100 miliard.

Vzhledem k dlouhodobé stagnaci ruské ekonomiky a nepřátelskému postoji Moskvy vůči zemím G7 by bylo daleko logičtější, aby se případným novým členem stala Čína – pokud by se toto neformální sdružení mělo skutečně rozšířit.

Rusko v ekonomickém růstu v nadcházejících letech nedokáže předčít Německo (cca 400 miliard dolarů za dva roky), Indii (700 miliard), Spojené království (400 miliard), Jižní Koreu (250 miliard) a Španělsko (300 miliard). Česká republika oproti té ruské poroste zhruba třetinovým tempem, i když ruské hospodářství je šestkrát větší.

Proč Trump usiluje o Rusko v G7?

Nový prezident Spojených států se snaží zahájit mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které jsou ve válce již téměř čtyři roky. Jeho prohlášení k této iniciativě však působí rozporuplně a není jasné, jaké konkrétní kroky jeho administrativa podniká. Ministr obrany USA Pete Hegseth mezitím prohlásil, že Ukrajina nikdy nevstoupí do Severoatlantické aliance a zároveň nedokáže získat zpět veškeré území okupované Ruskem.

Začátkem týdne hovořil Trump telefonicky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba lídři se dohodli na osobním setkání, které by se mělo uskutečnit v Saúdské Arábii během února nebo března.

Trumpův zájem o návrat Ruska do G7 může mít několik důvodů. Především by mohl věřit, že zapojením Moskvy do tohoto prestižního ekonomického uskupení získá Západ lepší vyjednávací pozici při řešení konfliktu na Ukrajině. Dalším faktorem může být Trumpův pragmatický přístup k mezinárodní politice, kdy se snaží omezit vliv Číny a obnovit jistou formu strategického dialogu s Ruskem. Vnímá Moskvu jako potenciální protiváhu Pekingu a její začlenění zpět do G7 by mohlo oslabit rostoucí rusko-čínské partnerství.

Ekonomická stránka věci hraje rovněž svou roli. Rusko je významným hráčem na trhu s energetickými surovinami a dalšími klíčovými komoditami. V neposlední řadě může být Trumpova snaha o návrat Ruska do G7 také součástí jeho dlouhodobého postoje k této zemi. Během svého předchozího působení v Bílém domě opakovaně hovořil o nutnosti dialogu s Moskvou a kritizoval její vyloučení z G8 v roce 2014 jako neefektivní krok.