Ač je zámek Vrchotovy Janovice nevelký a obecně málo známý, o to více zaujme svou malebností a pestrou historií. Nachází se ve stejnojmenném městysi v jižní části benešovského okresu ve středních Čechách. Historie tohoto vrchnostenského sídla je dlouhá a lze s ním spojit mnoho zvučných jmen.
Původní vrchnostenské sídlo mělo snad charakter opevněného dřevěného dvorce. Jeho situování není zcela jasné, ovšem lze ho spojit s první písemnou zmínkou o Janovicích z roku 1243, kdy se připomíná Kunrát z Janovic, jenž byl předkem panského rodu z Janovic. Tento rod pochází již z počátku 13. století a za jeho zakladatele je považován Jan, zmiňovaný v roce 1224, snad otec zmíněného Kunráta.
Mezi významné majitele Janovic jistě patřil Kunrátův syn Purkart z Janovic, který zastával významné zemské úřady, mimo jiné byl purkrabím na hradě Zvíkov, později dokonce nejvyšším purkrabím v Čechách.
V letech 1336 až 1356 se uvádí Herbart z Janovic, který severně od vsi založil asi v první polovině 14. století městečko, nazývané podle svého zakladatele Herbartovy Janovice. Název Vrchotovy Janovice pochází až z 15. století podle dalších majitelů. Patrně až v době Herbartovy vlády zde bylo vybudováno nové sídlo v podobě gotické tvrze.
Vodní tvrz zaujala příhodné místo severně od kostela sv. Martina na okraji svažujícího se ostrohu, který byl v těchto místech lemován vodními toky. Ty tvrz využila v rámci své fortifikace do podoby vodních příkopů, které obklopovaly samotnou tvrz.
V dobách husitské revoluce patřili majitelé Janovic k přívržencům husitů. V roce 1433 se připomíná Bohuněk z Vrchotic, potomek rodu pocházející z nedalekých Vrchotic. V roce 1532 držel Janovice Vilém Osečanský z Osečan, po němž se majitelé často střídali až do počátku 17. století. V této době byla nejpozději dokončena gotická tvrz, jejíž jádro se dodnes nachází v zámeckém areálu.
V roce 1603 přešly Janovice do majetku Jana z Vrtby, který ale trvale žil na nedalekém Červeném Hrádku. Rod Vrtbů z Vrtby vlastnil Vrchotovy Janovice až do počátku 19. století. Za pobělohorských konfiskací jeho příslušníci získali řadu statků v okolí, zejména Votice, Voračice, Beztahov, Kosovu Horu, což jim umožnilo významné stavební proměny jejich sídla.
Právě za jejich časů tak byla původní tvrz postupně přestavěna na zámek. Například v roce 1704 byl původní zvedací most před hlavním vchodem do tvrze nahrazen kamenným. Čistě zámeckou podobu ve stylu rokoka mu dal Arnošt František z Vrtby. Stropy schodiště do prvního poschodí a přilehlé stěny vyzdobil dekorativní malbou s rokokovými motivy František Dallinger. Řezbář Lazar Widmann doplnil tuto výzdobu drobnými alegorickými plastikami.
Posledním příslušníkem janovické větve vrtbovského rodu byl Adam František, jehož dědicem se stal František Josef Vratislav z Mitrovic. Za jeho nástupce Františka Vratislava byla v roce 1856 dokončena pseudogotická úprava zámeckého exteriéru. Tuto podobu si zámek uchoval dodnes, včetně okolí, které bylo postupně proměňováno v anglický park s mnoha exotickými dřevinami.
Poslední významná změna majitelů přichází v roce 1879, kdy zadlužený janovický velkostatek koupil Karel Nádherný z Borutína, v jehož rodě se zámek s přestávkou udržel až do roku 1948. V roce 1943 byl zámek zabrán SS a používán jako velitelství a kasárna. V roce 1945 na zámku německé ozbrojené složky vystřídali příslušníci sovětské a československé armády.
V této době zde žila poslední majitelka zámku Sidonie Nádherná, významná mecenáška a organizátorka kulturního života. Za jejích časů zámek hostil významné osobnosti a umělce, například českého malíře Maxe Švabinského, německého básníka R. M. Rilka či rakouského spisovatele Karla Krause.
V roce 1948 byl zámek Sidonii Nádherné z Borutína zestátněn. Napřed zde byl umístěn sklad textilu, později sbírky okresního archívu. Zámek nebyl udržován a pustl. Před zkázou zámek zachránilo v roce 1957 Národní muzeum, kterému se podařilo objekt získat. Postupně byl opraven, dnes je veřejnosti přístupný a obsahuje expozice Národního muzea, například: společnost v Čechách 19. století, expozici o R. M. Rilkovi, K. Krausovi a expozici českého zvonařství.
Související

Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?

Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Národní muzeum , cestování
Aktuálně se děje
před 42 minutami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
včera

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní
včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?
včera

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila
včera

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
včera

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny
včera

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku
včera

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační
včera

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět
včera

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají
včera

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.
včera

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství
včera

Pondělní počasí bude horké i v dalším kraji, vyplývá z nové výstrahy
včera

Slovensko odpovědělo Fialovi: Nebudeme hlasovacím automatem jen proto, že to chce český premiér
včera

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky
včera

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty
včera
Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými
Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.
Zdroj: Libor Novák