Dnešní budova zámku, využívaná jako Galerie Františka Drtikola a městské informační centrum, je schovaná stranou příbramského náměstí. Ač mnohokrát přestavěna, nezastře svůj středověký původ. Z původního hradu se toho ovšem dochovalo jen velice málo. Jedinou upomínkou na slavné časy je název zámku Ernestinum.
Město Příbram, respektive původní osada, zde vznikla snad již někdy na přelomu 12. a 13. století. Jednalo se ostatně o strategické místo, položené na vyvýšenině nad vodními toky a poblíž tzv. Zlaté stezky vedoucí z Bavorska do Prahy. První písemná zmínka pochází z roku 1216, kdy statek Příbram koupil pražský biskup Ondřej od premonstrátského kláštera v Teplé.
Příbram od té doby patřila pražským biskupům a arcibiskupům, což přinášelo období rozkvětu i problémů. V roce 1289 král Václav II. podporovaný biskupem Tobiášem z Bechyně popravil vůdce odbojných Vítkovců Záviše z Falkenštejna, jehož stoupenci v odvetě napadali biskupský majetek a dvakrát vyplenili i Příbram. Ta ale byla do dvou let znovu osídlena. Nové městečko navíc získalo vnější opevnění v podobě palisády a příkopu.
V této době vznikl též kostel sv. Jakuba a na nejvyšším místě nad náměstím byla vybudována pravděpodobně dřevěná tvrz. Ta byla mnohokrát přestavována. Jistě nejdůležitější bylo pro její stavebně-historický vývoj 14. století, kdy se proměnila v kamenný hrad.
Rozvoj místního sídla i městečka Příbram není překvapivý. Na trzích zde probíhal čilý obchodní ruch, na Březových Horách se těžilo stříbro a v Litavce se rýžovalo zlato.
Příbram byla v polovině 14. století v majetku prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Po něm byl hrad také pojmenován (Arnošt = Ernest). Hrad byl tehdy menší než dnes a byl opevněn. Především Arnoštův nástupce, arcibiskup Jan z Jenštejna, nechal hrad koncem 14. století obehnat zdí a hlubokým příkopem. Z budovy hradu se dodnes kromě obvodových zdí dochoval především gotický arkýř, který je pozůstatek presbytáře hradní kaple.
Na hrádku sídlil správce arcibiskupského panství a sám Arnošt z Pardubic zde také často pobýval, což potvrzují mimo jiné i listiny, které zde vydal v roce 1358 a 1360. Za svého příbramského pobytu údajně z hruškového dřeva vyřezal sošku Madony, kterou pak umístil na oltář v arkýři.
Po skončení husitských válek bylo příbramské panství často zastavováno různým pánům. Poslední zástavní majitelka, paní Kateřina Šternberková z Lokšan, se chovala ke svým poddaným tak špatně, že místní lid vzal hrad roku 1576 útokem. Hrad byl vypleněn a poškozen.
Roku 1579 byla Příbram povýšena na královské město a hrad ztratil svůj význam poté, co se městská správa přesunula do budovy radnice. Hrad, který byl v královském majetku, nadále chátral.
K rozvoji místního sídla došlo až v 17. století, kdy se Příbram vrátila zpět do rukou církve. Po roce 1670 nechal arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka nevelký hrad rozšířit a přestavět na barokní zámeček. Tehdy dostal nové jméno - Marienburg (Mariánský hrad).
V 18. a 19. století byl zámeček opět přestavován a rozšiřován. Došlo též k zániku jeho původní fortifikace a okolí se začalo proměňovat v zahrady a sady. Od roku 1849 se stal zámek v souvislosti s prudkým rozvojem těžby stříbra sídlem montánního učiliště, kterému byl v roce 1865 císařem Františkem Josefem I. udělen titul báňské akademie, od roku 1894 vysokou školou.
Další změna nastala v roce 1946, kdy vysoká škola přesídlila do Ostravy. Zámek poté sloužil jako sídlo drobných provozoven. V 70. letech 20. stol. zde bylo muzeum, později kulturní středisko. V 70. až 80. letech 20. stol. prošel objekt, místními nazývaný Zámeček, rekonstrukcí.
Nevýrazný, ale jistě zajímavý objekt si zaslouží návštěvu minimálně v jeho okolí. Ostatně zámek zažil v minulosti mnoho slavných návštěv. Například v letech 1673 a 1680 ho navštívil rakouský císař Leopold I. Habsburský, v roce 1810 zde přenocoval císař František I. Habsburský a na akademickou půdu Vysoké školy báňské tady vstoupil v roce 1920 československý prezident Prof. Tomáš Garrrigue Masaryk.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , historie , Arcibiskupství pražské , příbram , architektura
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média.
Zdroj: Lucie Podzimková