BIS: V případě dobytí Ukrajiny by Rusko ohrožovalo i Česko. Svět už nikdy nebude stejný, jako před válkou

Ruskou invazí podle něj padly naděje na trvalý mír v Evropě a na její mírový rozvoj. „Potvrdila se mimo jiné dlouhodobá varování zpravodajských služeb před ruskou hrozbou.“ 

„Evropa i demokratický svět musel přehodnotit svůj vztah k vlastní obraně. Slovy zvoleného prezidenta Petra Pavla se z dvouprocentní mety HDP na obranu dnes stala spodní hranice,“ upřesnil Šticha. 

Ruská federace představuje v tuto chvíli mimořádně vážnou hrozbu pro celou východní a střední Evropu. „Rusko ji stále považuje za svou sféru vlivu. Pokud by Ukrajina padla, tak je velmi pravděpodobné, že by se Rusko nezastavilo a začalo by ohrožovat i další země včetně České republiky,“ varoval mluvčí BIS. 

„Bezpečnost ovšem neohrožuje jen samotná imperiální politika Vladimira Putina, ale i související tvrdé ekonomické dopady,“ pokračoval. Zatím jsme pocítili dopady války v oblasti energetiky a ekonomiky. „Ohrožení dnes představuje i dlouholetá podfinancovanost armády.“ 

Jak se ČR daří bránit v informační válce? 

Obrana České republiky v ohledech informační války a v kyberprostoru je jedno z témat, na které BIS dlouhodobě upozorňuje. „V této chvíli se o problematice velmi vážně diskutuje. Zatímco v oblasti kyberbezpečnosti už se řada kroků podařila od stále silnější pozice institucí jako je NÚKIB až po vznik kybernetických sil armády, tak naopak v oblasti boje s působením cizí propagandy a lživých informací ve veřejném prostoru jsme stále ještě téměř na začátku,“ shrnul Šticha. 

Stát v tuto chvíli reviduje vše, co se týká obranyschopnosti země. Velmi intenzivně podporuje bránící se Ukrajinu, což je podle něj nedílnou součástí naší vlastní bezpečnosti. Upřesnil, že do pomoci napadené zemi je zapojená i BIS, konkrétní však být nemůže. 

Česko je velice intenzivně zapojené do koordinace v rámci Severoatlantické aliance. „Probíhá masivní snaha o modernizaci a přezbrojení armády, posilují se prvky strategické komunikace. To vše je teprve na začátku a v následujícím období je potřeba všechny rozjeté projekty dotáhnout do konce.“ 

Šticha se dotkl i tématu potenciální invaze Běloruska, nemohl však sdělit příliš informací. „Pochopitelně i díky úzké spolupráci se zpravodajskými službami partnerských států máme poměrně detailní informace, ale není to téma, které je možné z bezpečnostního hlediska probírat veřejně. Naše informace předáváme zákonným adresátům, aby mohli přijímat adekvátní rozhodnutí,“ uzavřel. 

Zájem zpravodajských služeb Ruska o ČR neupadá 

Šticha pro EuroZprávy.cz již dříve popsal zájem ruských zpravodajských služeb o Česko. Válka na Ukrajině podle něj pohled na jejich aktivity na území ČR nijak výrazně nezměnila. Už po výbuchu ve Vrběticích totiž došlo výrazné redukci možností těchto služeb k působení pod diplomatickým krytím. Zpravodajský zájem Ruska o Česko se nezmenšil, jen se musely změnit jejich způsoby práce, jak přiblížil mluvčí BIS. 

„Udržovat a rozšiřovat kontakty s proruskými aktivisty se dařilo jednomu z vlivových agentů působících ve prospěch orgánů ruské státní moci, který má navíc vazby i mezi novináři a zprostředkované kontakty s některými politiky,“ upozornila už loni BIS ve své výroční zprávě za rok 2021.  

Ruské zpravodajské služby nikdy ČR neopustily, za vše mluví například právě kauza Vrbětice. Z událostí posledních dekád ale není jasné, zda Českou republiku ruské elity vnímaly jako ohrožení či nepřítele. „V devadesátých letech zde působily velmi intenzivně,“ popsal už dříve pro EuroZprávy.cz Šticha s tím, že také pandemie onemocnění covid-19 aktivity ruských zpravodajských služeb omezila, a to především na základě omezeného cestování.