Ruští agenti se o Česko nepřestali zajímat. BIS je sleduje, po začátku války na Ukrajině vnímá změnu v jejich práci

Bezpečnostní informační služba ČR (BIS) chtěla spolupracovat s ruskými zpravodajskými službami v ochraně proti terorismu. „Dlouho jsme se snažili o navázání konkrétnější spolupráce, ale naše iniciativy nebyly nikdy opětovány,“ přiblížil mluvčí BIS Ladislav Šticha pro EuroZprávy.cz. Odstartování invaze na Ukrajinu pak znamenalo hluboké změny vztahů České republiky a Ruska.

Do války na Ukrajině v ČR mohlo mít Rusko jednoho rezidenta jedné ze zpravodajských služeb. Podle informací BIS šlo spíše o zdvořilostní kontakt. Dnes je Česká republika zařazena na seznamu nepřátelských států. „Spolupráci to v podstatě vylučuje,“ upozornil Šticha.

ČR společně se Spojenými státy tvoří jádro seznamu. Podle serveru The Moscow Times, který seznam uveřejnil, je v prvé řadě podepsán ruským premiérem Michaliem Mišustinem a potvrzen prezidentem Vladimirem Putinem. Krok Moskvy omezuje počet ruských zaměstnanců českého velvyslanectví na 19, na americkém nemohou působit žádní.

Český resort zahraničí vyjádřil nad rozhodnutím Moskvy lítost. „Takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozpad kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů,“ uvedlo po podepsání dokumentu letos v dubnu ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

V červenci letošního roku Rusové seznam rozšířili o Řecko, Slovinsko, Chorvatsko, Slovensko a Dánsko. Řecku limitovali možný počet lokálních zaměstnanců na 34, Dánům na 20 a Slovákům na 16. Slovinsko a Chorvatsko nemají takovou možnost vůbec, jak avizoval server The Moscow Times brzy po zveřejnění seznamu ruskou vládou. 

Vyhoštění nevyřeší vše

Válka na Ukrajině podle Štichy pohled na aktivity ruských zpravodajských služeb na území ČR nijak výrazně nezměnila. Už po výbuchu ve Vrběticích došlo k výrazné redukci možností těchto služeb k působení pod diplomatickým krytím. „Zpravodajský zájem Ruska o ČR se nezmenšil, jen se musely změnit jejich způsoby práce,“ poznamenal.

Ruské zpravodajské služby FSB (Federální bezpečnostní služba) nebo GRU (Hlavní správa rozvědky) zaměstnávají profesionály s tvrdým výcvikem. Samotná FSB je přímým nástupcem nechvalně známé KGB (Výbor státní bezpečnosti).

O brutalitě výcviku svědčí například video zveřejněné uživatelem Vickers Takticals na streamovací platformě YouTube. Zhruba pětiminutový snímek ukazuje ostrými náboji střílejícího anonymního člena FSB do muže s navlečenou neprůstřelnou vestou. Pravost snímků potvrdil server Insider.

Ještě roku 2021 BIS odhalila proruského agenta v ČR, který měl kontakty na některé politiky. Služba to oznámila ve své každoroční výroční zprávě. Samotní pracovníci ruské ambasády ale podle této zprávy měli vazby na ruské zpravodajské služby. 

„Udržovat a rozšiřovat kontakty s proruskými aktivisty se dařilo jednomu z vlivových agentů působících ve prospěch orgánů ruské státní moci, který má navíc vazby i mezi novináři a zprostředkované kontakty s některými politiky,“ upřesnila BIS.

Vlivová skupina, jejíž byl agent součástí, disponovala dostatkem finančních prostředků k udržování a rozšiřování okruhu proruských novinářů a aktivistů. Tito pak mohli mimo jiné pořádat veřejné akce využitelné ve prospěch ruské propagandy. „Těmto osobám byly propláceny náklady na přepravu materiálů a v některých případech zajišťovány výjezdy do zahraničí, kde byla tato činnost koordinována a kontrolována,“ uvádí služba.

Pracovníci BIS varovali před zneužíváním Schengenského prostoru ze strany ruských občanů. Problém to činí především u zemí, které mají masivní zpravodajskou a diplomatickou přítomnost – například Německo, Francie nebo Polsko. Jsou daleko hůře dohledatelní než v menší ČR.

Aktivity ruských agentů v Česku nikdy zcela nevymizely

Ruské zpravodajské služby nikdy ČR neopustily, za vše mluví například kauza Vrbětice. Z událostí posledních dekád ale není jasné, zda Českou republiku ruské elity vnímaly jako ohrožení či nepřítele. „V devadesátých letech zde působily velmi intenzivně,“ uvedl Šticha s tím, že také pandemie onemocnění covid-19 aktivity ruských zpravodajských služeb omezila. „Bylo výrazně omezeno cestování,“ vysvětlil závěrem.