Komunisté souhlasí se změnou důchodového systému

Průběžný důchodový systém se musí podle Dolejše postupně omezit, problém ale je, jak pokrýt přechodové období. "Mohou si to lidé platit sami, mohou to za ně platit podniky. Také je možné do tohoto systému nasměrovat mimořádné příjmy státu, jako je třeba dividenda ČEZ. Nebo tam lze dočasně odklonit nějaký daňový titul, třeba spotřební daň z tabáku a alkoholu. Možností je zkrátka víc," popisuje Dolejš možná řešení přechodového období.

Takzvaný opt-out není podle Dolejše vhodný ani v případě, že by byl dobrovolný a lidé by se sami rozhodli, zda chtějí část odvedených peněz investovat podle vlastního uvážení. "Pro povinný nejsem, a pokud jde o dobrovolný, tak je zásadní, jestli lidé, kteří se pro to rozhodnou, jsou schopní domyslet svou životní strategii," obává se Dolejš. "Další věc je, že se dostáváme do politického konfliktu, protože pro opt-out by se patrně rozhodli mladší vůči starším a vyšší střední vrstvy vůči nižším vrstvám, což by generovalo mezigenerační a sociální konflikt," řekl.

"Možná řešení jsou dvě. Buď začít v tomto systému šetřit a budoucí generace daleko více vázat na nový systém, nebo systém zachovejme a zároveň posilujme druhý a třetí pilíř," nastínil Dolejš možná východiska. Je také nezbytné diferencovat generace, které už v systému jsou nebo do něho brzy nastoupí, od těch, které půjdou do důchodu až za dlouho. "Tam jsou změny v podstatě neproveditelné, protože když je vám padesát, tak si na důchod nestihnete našetřit, ani kdybyste se zbláznil," dodává Dolejš.

"U dobudování druhého a třetího pilíře je nutné se zaměřit na systém životních úspor, kapitálových spoření, firemních příspěvků a dalších prvků, které můžete najít například ve Spojených státech," uvedl Dolejš. Hodnota prvního pilíře by se měla zachovat a vedle toho by měla být posilována hodnota druhého a třetího pilíře. "K zavedení něčeho takového se však musíme vrátit k hospodářskému růstu, srazit nezaměstnanost a zvyšovat produktivitu práce," poukázal Dolejš na fakt, že nárůst nezaměstnanosti v důsledku krize způsobil obrovské výpadky v odvodech na sociální pojištění. "Je zkrátka nutné nastartovat hospodářský a mzdový růst, aby se druhý či třetí pilíř mohly rozvíjet bez dopadů na pilíř první," řekl.

Český důchodový systém momentálně stojí na dvou pilířích. Třetím pilířem, který prosazovala Topolánkova vláda, měla být možnost část pojistného povinně umístit do některého z penzijních fondů, tz. opt-out.

Prvním je povinné průběžné základní důchodové pojištění, které je součástí odvodů na sociální pojištění a zaměstnanci je strhává ze mzdy zaměstnavatel. Funguje tak, že generace v produktivním věku platí penze důchodcům. Ekonomové proto v tomto případě nehovoří o pojištění, ale o dani, protože vztah mezi platbou a výší dávky je minimální. Je závislý na demografické situaci, což je jeho zásadní nevýhoda. Funguje bez problémů, pokud je poměr pracujících a důchodců 2:1, opačný poměr generuje neustálé deficity.

Demografické prognózy však varují, že se Česká republika blíží situaci, kdy na jednoho pracujícího budou dva důchodci. Podle ekonomů odchod "Husákových dětí", početné generace narozené v 70. letech, do penze bude znamenat definitivní krach současného průběžného penzijního systému.

Český penzijní systém má však ještě druhý pilíř, kterým je penzijní připojištění se státním příspěvkem. Stát každému účastníkovi přispívá určitou částkou motivující obyvatele k dobrovolnému spoření na důchod. Finanční analytici však tvrdí, že penzijní fondy nemohou v současné době ani se státním příspěvkem konkurovat jiným investičním produktům. Navíc jsou aktiva penzijních fondů obvykle kryta státními dluhopisy, což může vést k problémům kvůli rostoucímu zadlužení států a klesající důvěře ve státní dluhopisy.