29. července lidstvo vyčerpalo všechny přírodní zdroje Země, které se mohou za rok doplnit. Oznámila o tom organizace Global footprint network. V České republice je situace ještě horší, kdyby se v celém světě chovali lidé jako v Česku, tyto zdroje by se spotřebovaly už v dubnu.
Organizace mezinárodní udržitelnosti Global footprint network ohlásila, že den ekologického dluhu v roce 2019 přepadl na 29. července. K tomuto datu lidstvo vyčerpalo všechny planetární zdroje, které jsou schopny se za rok obnovit.
Podle Sandry Silné z katedry environmentálních studií fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se datum dne ekologického dluhu počítá pro každý rok znovu, podle toho, jak se mění světová ekologická stopa v poměru ke všem dostupným přírodním zdrojům a zjištěný údaj se násobí počtem dnů v roce číslem 365. "Datum se každoročně posouvá blíž k začátku roku, protože se v celosvětovém průměru zvyšují naše nároky na přírodní zdroje i naše ekologická stopa, zatížení planety Země," vysvětlila Silná pro EuroZprávy.cz
Jan Freidinger z Greenpeace tvrdí, že do sedmdesátých let minulého století lidstvo nikdy na dluh nežilo. Rychlý skok nastal až v posledních desetiletích, například se za dvacet let datum dne ekologického dluhu posunulo o dva měsíce. Freidinger dodal, že se na celkové ekologické stopě světa značně podílí především jen několik oblastí planety.
"Například pokud nebereme v úvahu USA, Evropská unie, která není početně příliš velká, spotřebovává víc zdrojů než zbytek planety. Děje se to i proto, že se hodně zboží do Evropy dováží. Tyká se to nejen ovocí i zeleniny ale také živočišných výrobků, vždyť se pro dobytek používají krmiva, vypěstované na ploše bývalých deštných pralesů," řekl Freidinger pro EuroZprávy.cz. Dodal, že největší objem v ekologické stopě tvoří uhlíková stopa, například v Evropě dosahuje až šedesáti procent.
Podle Silné následky nadměrné spotřeby zdrojů jsou patrné každým rokem víc, například kvůli tomu v některých částech světa chybí voda, jinde nadmíru rychle ubývá vrstva ledu, protože se globálně mění klima. Dodala, že se kvůli zvyšujícím se nárokům lidstva na spotřebu fosilních paliv i elektrické energie také roste množství emisí oxidu uhličitého do atmosféry. "Celkově situace vede ke zhoršení životních podmínek pro stávající obyvatele v mnoha částech světa a následně k možné migraci," sdělila Silná.
Freidinger si myslí, že se na zlepšení situace se spotřebou planetárních zdrojů může značně podílet i jednotlivec, ale nezmůže všechno, protože jsou to státy a politici, kteří vytvářejí právní rámec. "Musí vytvořit strategie, které budou v souladu s mezinárodními dohodami o změně klimatu, podle nichž by se do roku 2030 emise skleníkových plynů měly snížit více než o polovinu. Je tudíž potřeba přijmout opatření ve sféře energetiky, dopravy a zemědělství," uvedl Freidinger. Dodal, že se v každém státu by měl být udělán posun od bezbřehého konzumerismu a být vytvořen takový systém, při kterém se zemědělcům vyplatí produkovat potraviny šetrným i přírodě blízkým způsobem a díky tomu se přestane zmenšovat i biodiverzita.
Jedním z klíčových prvků, které může udělat jednotlivec, je podle Freidingera snížení spotřeby masa. "V současné době se emise ze živočišné výroby rovnají emisím z dopravy, a proto individuální změna jídelníčku může udělat strašně moc," vysvětlil.
Podle Freidingera jednotlivec také může spotřebovávat méně a tlačit na velké hráče jako korporace, které naslouchají spotřebitelskému tlaku. „Spotřebitelé mohou říct, aby se prodávaly potraviny i další zboží, které natolik nezatěžují přírodu,“ řekl. Dodal, že by lidé měli tlačit i na politiky a ukazovat jim, že nechtějí žít na dluh.
Učitelka Jolana Čadová ví o dni ekologického dluhu. „Je to strašné, protože ničíme zeměkouli i naše zdraví. Musí se s tím něco dělat,“ posteskla si. Podle ní by každý musel šetřit s vodou, elektřinou a také omezovat množství svého odpadu.
„Lidé nešetří ani elektřinu, televizi mají celý den puštěnou, rozsvěcují ve všech pokojích, spalují odpad na zahrádkách, který by měli třídit. Přiznám se, že ne vždycky to také dodržují ale říkám si naprav to,“ řekla Čadová pro EuroZprávy.cz. Dodala, že kdyby každý člověk začal u sebe, situace by se možná dala napravit.
Pode Freidingera i když Česko je malá země a moc skleníkových plynů nevyprodukuje, je na tom ještě hůř než globální průměr. Den ekologického dluhu v Česku totiž letos přepadl až na 17. dubna. „Nejrelevantnější měřítko je produkce na člověka a podle něho Česko značně zatěžuje přírodu. Kdyby každý na světě se choval jako Češi, planeta by začala žít na dluh už 17. dubna,“ vysvětlil.
Související
Zemi zasáhne několik slunečních bouří. První dorazí už ve čtvrtek
Země už není pro člověka bezpečná. Lidstvo ji poškodilo a znečistilo, oznámily vědci
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák