Senátor Marek Hilšer potvrdil odevzdání přihlášky do prezidentské volby, podepsalo mu ji 14 senátorů. Za svou metu ve volbách kandidát, který před pěti lety skončil na pátém místě, označil vítězství. Voliče chce oslovit například otázkou řešení problematiky exekucí, energetiky nebo politického lobbování. Hilšer to řekl na dnešní tiskové konferenci.
Hilšer poznamenal, že jistotu senátorských podpisů měl už loni. Pokoušel se sehnat i podpisy občanů, nemá jich ale dostatečných 50.000. Uvedl, že nechtěl investovat miliony do sběru podpisů. Někteří kandidáti totiž za získané podpisy platili.
Přesvědčit se mu podařilo více než 14 senátorů, některé ale vyřadil, protože jim mezitím skončil mandát. O jednom Hilšer ví, že podepsal kandidaturu i jinému uchazeči. ČTK řekl, že mezi podepsanými jsou třeba Adéla Šípová (Piráti), bývalý protikandidát Jiří Drahoš (za STAN), Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) nebo Marek Ošťádal (STAN).
Do kampaně chce investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát. Odmítá vysoké dary ze soukromého sektoru. Uvedl, že prezident musí na prvním místě hájit veřejný zájem a nebýt v žádném podezření, že je hříčkou lobbistů a klientelistických vazeb.
"Chceme-li udržet demokracii a zamezit dalšímu tříštění společnosti, musíme změnit politickou kulturu v naší zemi. Především musíme zabránit privatizaci funkce prezidenta, o což se snaží různé mocensko-ekonomické skupiny," řekl.
Poznamenal, že jeho kampaň není marketingově promyšlená, ale "dělaná od srdce s nízkými prostředky". Oproti předchozí volbě má kolem sebe i malý tým, který je placen. Během následující kampaně se chce věnovat především debatám s občany a účastnit se diskusí s ostatními kandidáty. Zaplatí si i reklamu na sociálních sítích.
V kampani se chce věnovat třeba otázkám exekucí. Řekl, že prezident by se měl zastat lidí, kteří do dluhové pasti spadli kvůli promyšlené spolupráci politiků a různých zájmových skupin. Věnovat se chce i otázkám energetiky nebo lobbingu.
Hilšer se na novinářský dotaz vyjádřil i ke komunistické minulosti některých kandidátů. Rozhodnout podle něj mají občané, záležitost označil za otázku svědomí. "Prezident s jakoukoli minulostí, která může být zpochybnitelná, může být zranitelný," poznamenal. Dodal, že svědomí nikoho nechce posuzovat, protože sám kvůli věku nebyl postaven před rozhodování, zda před revolucí do KSČ vstoupit.
Do prezidentské volby se dosud přihlásili například senátor Pavel Fischer, bývalá rektorka Danuše Nerudová, někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, poslanec SPD Jaroslav Bašta a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová. S podpisy občanů se k nim dnes připojí generál Petr Pavel a v úterý podnikatelé Karel Diviš a Karel Janeček, kandidaturu v úterý podá i odborový předák Josef Středula.
Související
Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý
Fischer suverénně obhájí senátorský post. Hilšer, Šlachta a Drahoš zřejmě zamíří do druhého kola
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
před 1 hodinou
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
před 2 hodinami
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
před 3 hodinami
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
před 4 hodinami
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
před 5 hodinami
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
před 6 hodinami
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
před 6 hodinami
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
před 7 hodinami
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
před 8 hodinami
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
včera
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
včera
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
včera
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
včera
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
včera
Zemřela Zdena Mašínová
včera
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
včera
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
včera
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
včera
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
včera
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.
Zdroj: Libor Novák