Co přinese první den Trumpa ve funkci? Přehled nařízení, která chce podepsat

Rozsáhlý program exekutivních nařízení Donalda Trumpa zahrnuje řadu kontroverzních a ambiciózních opatření, která plánuje realizovat hned po svém nástupu do úřadu jako 47. prezident Spojených států. Trump označil svůj návrat za „revoluci zdravého rozumu“ a slíbil, že jeho kroky budou „otáčet hlavami“ veřejnosti.

Trump, který se stal 47. prezidentem Spojených států, představil jeden z nejrozsáhlejších programů exekutivních nařízení v historii země. Ve svých prohlášeních označil svůj návrat za „revoluci zdravého rozumu“ a slíbil, že jeho kroky způsobí šok nejen mezi jeho odpůrci, ale také mezi těmi, kteří dlouhodobě sledují politický vývoj USA. Podle jeho slov má být první den jeho úřadování plný dramatických změn, které zcela promění směřování Spojených států a obnoví jejich postavení jako nejmocnější a nejrespektovanější země světa.

Trumpovy plány zahrnují širokou škálu témat, od imigrační politiky přes ekonomiku a zahraniční vztahy až po klimatickou politiku a otázky rovnosti. Jeho program se zaměřuje na rychlé a radikální kroky, které by měly být realizovány prostřednictvím exekutivních nařízení. Tato nařízení, která mají váhu zákona, však mohou být zpochybněna soudy nebo zrušena příští administrativou, což už nyní vyvolává ostré debaty a spekulace o jejich dopadu.

Trumpovy plány v oblasti imigrace jsou jedny z nejkontroverznějších. Chce okamžitě vyhlásit národní nouzový stav na jižní hranici s Mexikem a mobilizovat armádu k posílení ostrahy hranic. Kromě toho plánuje spustit největší program deportací v historii Spojených států. Tato iniciativa by měla zahrnovat návrat milionů „kriminálních migrantů“ zpět do jejich domovských zemí. Trump rovněž plánuje obnovit program „Zůstaňte v Mexiku“, který během jeho prvního funkčního období přinutil tisíce ne-mexických žadatelů o azyl čekat na rozhodnutí o jejich případu na území Mexika.

Jedním z nejdiskutovanějších návrhů je Trumpova snaha zrušit právo na občanství pro osoby narozené na území USA, známé jako „birthright citizenship“. Toto právo, zakotvené v 14. dodatku americké ústavy, označil za „absurdní“ a slíbil, že ho odstraní, přestože by to vyžadovalo změnu ústavy. Další plán zahrnuje využití opatření z roku 1944, známého jako Title 42, k uzavření hranic z důvodu ochrany veřejného zdraví. Tato pravidla byla dříve používána během pandemie, ale Trumpova administrativa údajně hledá nové zdravotní důvody k jejich opětovnému uplatnění.

Trump se chce vrátit k tvrdým obchodním opatřením, která byla charakteristická pro jeho první funkční období. Plánuje zavést plošná cla na dovoz zboží, která by měla dosahovat 10 % na veškeré zboží, 25 % na zboží z Kanady a Mexika a až 60 % na zboží z Číny. Podle odborníků by tato cla mohla výrazně zvýšit ceny spotřebního zboží a přispět k inflaci, což již nyní vyvolává obavy mezi ekonomy a podnikatelskou sférou.

V oblasti kryptoměn Trump slibuje vytvoření federální rezervy kryptoměn, podobné strategickým rezervám zlata a ropy. Tato rezerva by měla sloužit jako „trvalý národní majetek“, který by podle jeho slov prospíval všem Američanům. Tento návrh vyvolal smíšené reakce, přičemž někteří odborníci ho označili za nerealistický.

Trump se netají svým záměrem zvrátit většinu opatření zavedených jeho předchůdcem Joem Bidenem v oblasti ochrany životního prostředí. Plánuje okamžitě zrušit Green New Deal, odstranění mandátů na výrobu elektrických vozidel a omezení těžby fosilních paliv. Naopak hodlá výrazně zvýšit těžbu ropy a zemního plynu, a to jak na federální půdě, tak v offshore oblastech. Tento krok má podle něj zajistit energetickou nezávislost Spojených států a podpořit domácí průmysl.

Trump rovněž slíbil opětovné odstoupení od Pařížské klimatické dohody, což by bylo už podruhé, kdy Spojené státy tento mezinárodní pakt opustí. Trumpův program v oblasti energie a klimatu je podle jeho slov zaměřen na „vrácení zdravého rozumu“ do americké politiky, což zahrnuje také zákaz nových projektů větrných elektráren.

V oblasti zahraničních vztahů plánuje Trump podniknout kroky, které označil za „historické“. Chce ukončit konflikt na Ukrajině, i když připustil, že by mu to mohlo trvat déle než jeden den, jak původně tvrdil. Další kroky zahrnují obnovení sankcí vůči Kubě a Venezuele a zveřejnění utajovaných dokumentů týkajících se atentátů na Johna F. Kennedyho, Roberta Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr.

Trump plánuje zakročit proti politikám diverzity, rovnosti a inkluze (DEI), které podle něj „ničí americké hodnoty“. Hodlá zakázat federální financování škol a institucí, které tyto programy podporují. Rovněž chce omezit práva transgender osob, včetně zákazu jejich účasti v ženských sportech.

Trumpovy plány zahrnují také reformu federální vlády. Chce vytvořit nový poradní orgán nazvaný „Ministerstvo efektivity vlády“, který by měl snížit vládní náklady. Tento orgán má být veden Elonem Muskem, což již vyvolalo značnou pozornost veřejnosti.

Program Donalda Trumpa je považován za jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších v historii. Očekává se, že mnoho jeho kroků narazí na právní výzvy a opozici, což však Trumpa neodrazuje. Jak sám prohlásil, jeho cílem je vrátit Ameriku na vrchol světového dění a zajistit jí „zlatý věk“, který podle něj právě začíná. 

Související

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 
Martin Erat, foto: Sean Russell

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti

V úterý přišla z USA zpráva o tom, že měl bývalý český hokejový reprezentant Martin Erat po několika autonehodách ujet, až ho stejně nakonec zatkla policie. Z vazby se měl pak dostat Erat na základě vyplacené třicetitisícové kauce (v dolarech). Uvedl to server wkrn.com s tím, že Erat má čelit několika obviněním kvůli této divoké jízdě v modré Tesle. Nyní se však držitel olympijského bronzu z Turína a stříbra (2006) a bronzu (2012) z MS proti nim ozval. Současný kouč žákovských týmů v Nashvillu odmítá, že by jel začátkem února pod vlivem alkoholu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem

O tom, že bývalý kouč pražské Sparty Brian Priske nemá ve Feyenoordu Rotterdam na růžích ustláno, už se psalo hned poté, co do nizozemského klubu před startem sezóny přišel. Svoji popularitu si u fanoušků nikterak nevylepšil svými pozápasovými kolečky s hráči, se kterými byl nucen skončit, jakkoli tím byl známý v době, kdy působil na pražské Letné. Na toto působení, kdy s pražskou Spartou dvakrát získal ligový titul a jeden pohárový triumf k tomu, ale v Rotterdamu nenavázal a jeho vrtkavé angažmá ve Feyenoordu tak nyní dopsalo poslední tečku.

včera

včera

včera

včera

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 

včera

Martin Erat, foto: Sean Russell

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti

V úterý přišla z USA zpráva o tom, že měl bývalý český hokejový reprezentant Martin Erat po několika autonehodách ujet, až ho stejně nakonec zatkla policie. Z vazby se měl pak dostat Erat na základě vyplacené třicetitisícové kauce (v dolarech). Uvedl to server wkrn.com s tím, že Erat má čelit několika obviněním kvůli této divoké jízdě v modré Tesle. Nyní se však držitel olympijského bronzu z Turína a stříbra (2006) a bronzu (2012) z MS proti nim ozval. Současný kouč žákovských týmů v Nashvillu odmítá, že by jel začátkem února pod vlivem alkoholu.

včera

včera

včera

včera

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

včera

Donald Trump

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb

Bývalý americký prezident Donald Trump opět rozvířil ekonomickou debatu ve Spojených státech, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán zavést nová cla a zároveň vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb. Podle něj by tyto kroky měly jít „ruku v ruce“ a pomoci oživit americkou ekonomiku, uvedl The Guardian.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky

Ústava Spojených států teoreticky nabízí možnost, jak by se Donald Trump mohl po vykonání dvou mandátů vrátit k moci, i když ne nutně jako prezident. Nejpravděpodobnější cestou by bylo dosazení loajálního spojence do Bílého domu, který by mu zajistil vliv v zákulisí. Pokud by však chtěl sám kandidovat potřetí, musí prosadit změnu Ústavy – což je proces natolik složitý, že se rovná politické utopii.

včera

včera

včera

včera

Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?

Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy