Co přinese první den Trumpa ve funkci? Přehled nařízení, která chce podepsat

Trump, který se stal 47. prezidentem Spojených států, představil jeden z nejrozsáhlejších programů exekutivních nařízení v historii země. Ve svých prohlášeních označil svůj návrat za „revoluci zdravého rozumu“ a slíbil, že jeho kroky způsobí šok nejen mezi jeho odpůrci, ale také mezi těmi, kteří dlouhodobě sledují politický vývoj USA. Podle jeho slov má být první den jeho úřadování plný dramatických změn, které zcela promění směřování Spojených států a obnoví jejich postavení jako nejmocnější a nejrespektovanější země světa.

Trumpovy plány zahrnují širokou škálu témat, od imigrační politiky přes ekonomiku a zahraniční vztahy až po klimatickou politiku a otázky rovnosti. Jeho program se zaměřuje na rychlé a radikální kroky, které by měly být realizovány prostřednictvím exekutivních nařízení. Tato nařízení, která mají váhu zákona, však mohou být zpochybněna soudy nebo zrušena příští administrativou, což už nyní vyvolává ostré debaty a spekulace o jejich dopadu.

Trumpovy plány v oblasti imigrace jsou jedny z nejkontroverznějších. Chce okamžitě vyhlásit národní nouzový stav na jižní hranici s Mexikem a mobilizovat armádu k posílení ostrahy hranic. Kromě toho plánuje spustit největší program deportací v historii Spojených států. Tato iniciativa by měla zahrnovat návrat milionů „kriminálních migrantů“ zpět do jejich domovských zemí. Trump rovněž plánuje obnovit program „Zůstaňte v Mexiku“, který během jeho prvního funkčního období přinutil tisíce ne-mexických žadatelů o azyl čekat na rozhodnutí o jejich případu na území Mexika.

Jedním z nejdiskutovanějších návrhů je Trumpova snaha zrušit právo na občanství pro osoby narozené na území USA, známé jako „birthright citizenship“. Toto právo, zakotvené v 14. dodatku americké ústavy, označil za „absurdní“ a slíbil, že ho odstraní, přestože by to vyžadovalo změnu ústavy. Další plán zahrnuje využití opatření z roku 1944, známého jako Title 42, k uzavření hranic z důvodu ochrany veřejného zdraví. Tato pravidla byla dříve používána během pandemie, ale Trumpova administrativa údajně hledá nové zdravotní důvody k jejich opětovnému uplatnění.

Trump se chce vrátit k tvrdým obchodním opatřením, která byla charakteristická pro jeho první funkční období. Plánuje zavést plošná cla na dovoz zboží, která by měla dosahovat 10 % na veškeré zboží, 25 % na zboží z Kanady a Mexika a až 60 % na zboží z Číny. Podle odborníků by tato cla mohla výrazně zvýšit ceny spotřebního zboží a přispět k inflaci, což již nyní vyvolává obavy mezi ekonomy a podnikatelskou sférou.

V oblasti kryptoměn Trump slibuje vytvoření federální rezervy kryptoměn, podobné strategickým rezervám zlata a ropy. Tato rezerva by měla sloužit jako „trvalý národní majetek“, který by podle jeho slov prospíval všem Američanům. Tento návrh vyvolal smíšené reakce, přičemž někteří odborníci ho označili za nerealistický.

Trump se netají svým záměrem zvrátit většinu opatření zavedených jeho předchůdcem Joem Bidenem v oblasti ochrany životního prostředí. Plánuje okamžitě zrušit Green New Deal, odstranění mandátů na výrobu elektrických vozidel a omezení těžby fosilních paliv. Naopak hodlá výrazně zvýšit těžbu ropy a zemního plynu, a to jak na federální půdě, tak v offshore oblastech. Tento krok má podle něj zajistit energetickou nezávislost Spojených států a podpořit domácí průmysl.

Trump rovněž slíbil opětovné odstoupení od Pařížské klimatické dohody, což by bylo už podruhé, kdy Spojené státy tento mezinárodní pakt opustí. Trumpův program v oblasti energie a klimatu je podle jeho slov zaměřen na „vrácení zdravého rozumu“ do americké politiky, což zahrnuje také zákaz nových projektů větrných elektráren.

V oblasti zahraničních vztahů plánuje Trump podniknout kroky, které označil za „historické“. Chce ukončit konflikt na Ukrajině, i když připustil, že by mu to mohlo trvat déle než jeden den, jak původně tvrdil. Další kroky zahrnují obnovení sankcí vůči Kubě a Venezuele a zveřejnění utajovaných dokumentů týkajících se atentátů na Johna F. Kennedyho, Roberta Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr.

Trump plánuje zakročit proti politikám diverzity, rovnosti a inkluze (DEI), které podle něj „ničí americké hodnoty“. Hodlá zakázat federální financování škol a institucí, které tyto programy podporují. Rovněž chce omezit práva transgender osob, včetně zákazu jejich účasti v ženských sportech.

Trumpovy plány zahrnují také reformu federální vlády. Chce vytvořit nový poradní orgán nazvaný „Ministerstvo efektivity vlády“, který by měl snížit vládní náklady. Tento orgán má být veden Elonem Muskem, což již vyvolalo značnou pozornost veřejnosti.

Program Donalda Trumpa je považován za jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších v historii. Očekává se, že mnoho jeho kroků narazí na právní výzvy a opozici, což však Trumpa neodrazuje. Jak sám prohlásil, jeho cílem je vrátit Ameriku na vrchol světového dění a zajistit jí „zlatý věk“, který podle něj právě začíná.