Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc

Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany zasažených obcí byly na programu setkání ministrů práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy. Pozvání přijala třicítka starostů a starostek z Moravskoslezského kraje, zástupci vedení kraje, podnikatelů i Asociace obnova 2024.

Moravskoslezský kraj je jednou z nejvíce postižených oblastí – povodeň tam zasáhla 277 obcí a 7 měst (Opava a Ostrava – některé městské obvody/části, část Bohumína, Český Těšín, Krnov, Město Albrechtice a Vrbno pod Pradědem), z toho 35 obcí je poničených fatálně. V Krnově zaplavila voda 80 % procent území města a škody pravděpodobně dosáhnou několik miliard korun.

"Přes extrémní vytížení naší samosprávy v posledních týdnech je pro nás ctí hostit v Krnově setkání ministrů Vlády ČR se starosty měst a obcí Moravskoslezského kraje zasažených povodněmi. Jako místo jednání jsme symbolicky zvolili sídlo Střediska volného času, jehož první patro bylo také zatopeno a zničeno. Podpora státu je pro naši obnovu zásadní, věřím, že nezůstane jen u slov," řekl na úvod jednání starosta Krnova Tomáš Hradil.

"Vláda na řešení povodňových škod vyčlenila dohromady 40 miliard korun, a to jak v rozpočtu na tento rok, tak v návrhu rozpočtu na rok 2025. Představili jsme dnes starostkám a starostům zasažených obcí programy, které již běží anebo se v těchto dnech a hodinách rozbíhají. S ostatními ministerstvy se snažíme najít cestu, aby byly žádosti o dotace co nejméně zatíženy byrokracií a prostředky na pomoc tak mohly být uvolněny co nejrychleji. Slyšeli jsme dnes od samospráv velmi cennou zpětnou vazbu a určitě zde nejsme naposledy, protože klíčový dokument, který budeme chystat nejen na centrální úrovni, ale i ve spolupráci s kraji a obcemi, je Strategie obnovy území. V první fázi jde samozřejmě o odstranění škod, sanaci a finanční pomoc, druhá fáze je ale mnohem systémovější a dlouhodobější, tedy jak v budoucnu obnovovat a rozvíjet tuto oblast. Tomu musí předcházet diskuse jak občanů, tak institucí, podnikatelů, samospráv a centrální vlády. Jsme na tuto debatu připraveni," řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

"Z dnešního setkání vyplynula řada podnětů, na čem pracovat do budoucna. Velká diskuse byla kolem komunikace a rychlosti pomoci poničeným obcím. To je pro nás všechny velký úkol do dalších dní, týdnů a měsíců. Jsem také rád, že jsme mohli se starostkami a starosty probrat i zpětnou vazbu na naše připravované programy na obnovu po povodních. Nový program Ministerstva pro místní rozvoj Živel 4 ponesu ve středu na vládu. Reaguje přímo na požadavky z povodní zasažených regionů. Zhruba jednu miliardu nabídneme na zajištění náhradního ubytování nebo dočasných prostor na výuku a spustit ho chceme 1. listopadu. V tuto chvíli víme, že zajistit přechodné ubytování bude potřebovat 39 lidí, kteří kvůli povodni přišli o své domovy," řekl po jednání ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).

"S přípravou a podáním žádostí o dotaci budou v postiženým samosprávám a jejich příspěvkovým organizacím pomáhat pracovníci Centrály pro regionální rozvoj, aby byl proces co nejrychlejší a vedení měst a obcí jsme nezatěžovali další byrokracií," dodal. Po zpracování strategie obnovy a finálním vyčíslení celkového rozsahu škod otevře Ministerstvo pro místní rozvoj programy Živel 1 a 3, které budou cílit jak na obnovu obecního, tak soukromého majetku v nejvíce zasažených krajích.

Na pomoc obcím a místním obyvatelům míří také programy Ministerstva životního prostředí, které na to vyčlenilo 3 miliardy korun. Pomoc mohou dostat jak obce, tak jednotlivé domácnosti, z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z obce Frýdlant na Liberecku. Na bezprostřední pomoc s vyplavenými domy a byty míří rodinám miliarda korun z programu Pomoc domácnostem po povodni 2024. Obce mohou získat paušálně 40 tisíc korun na každou domácnost zasaženou povodní, výši podpory určí samy podle míry škod. Další pomoc obcím nabízí výzva Obnova infrastruktury po povodni 2024, ze které mohou čerpat dvě miliardy korun na opravy veřejné vodohospodářské infrastruktury – tedy na obnovu povodněmi poničených vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Finanční prostředky pomohou při zprovoznění základní vodohospodářské infrastruktury určené pro veřejnou potřebu. Pomoc distribuuje Státní fond životního prostředí ČR a žádosti je možné podávat od 9. října.

"Domácnosti zasažené povodněmi potřebují naši pomoc co možná nejdříve. Máme k dispozici jednu miliardu korun na pomoc poškozeným domácnostem s pokrytím škod, plateb za energie nebo nákup základního vybavení. Obce, kterými se povodeň prohnala, mohou paušálně žádat o 40 tisíc na každou domácnost, jež má škody. Do pátku 18. října požádalo o finanční podporu 22 obcí pro 3 310 domácností v celkové hodnotě 162 milionů korun. Schváleno a vyplaceno již bylo 19 žádostí pro 2 500 domácností v celkové výši 133 milionů korun. Další dvě miliardy máme připraveny pro obce na obnovu poškozených vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod. Z uvolněných peněz mohou například opravit zaplavené a poničené zdroje pitné vody, čistírny odpadních vod, vyčistit a zprovoznit vodovodní sítě, kanalizační stoky ale i domovní přípojky. Je možné zafinancovat i dočasná řešení na zajištění pitné vody a odvod odpadních vod. K minulému pátku bylo podáno 10 žádostí s požadovanou podporou ve výši 1 096 milionů korun. Již schváleno bylo pět žádostí v celkové výši 16 mil. Kč, zbylé větší a finančně náročnější žádostí prochází schvalovacím procesem," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že částky bude samozřejmě možné navýšit dle potřeby. Dalších 2,5 miliardy vláda uvolnila z rozpočtové rezervy pro MPSV na posílení dávky pomoci v hmotné nouzi. Důvodem je velké množství žádostí o výplatu až 72 000 korun na jednu domácnost v souvislosti s povodněmi.

Ministerstvo zemědělství eviduje v regionu 550 povodní zasažených hospodářství s celkovými škodami za 1,8 miliardy korun. "Už během dopoledne jsem se setkal se zemědělci z celého regionu, kterým jejich hospodářství poškodily povodně. Na škody, u kterých je to možné, budeme chtít získat pomoc od Evropské komise z krizové zemědělské rezervy EU. Podařilo se mi také dohodnout to, aby zemědělští podnikatelé mohli čerpat z připravovaných programů popovodňové pomoci z Ministerstva průmyslu a obchodu a Národní rozvojové banky. Pracovníci Povodí také postupně opravují poškozená protipovodňová opatření, aby byla opět plně funkční. Brzy chceme spustit dotační program na odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku, jehož cílem je právě náprava škod na korytech vodních toků, včetně souvisejících objektů a vodních dílech ve vlastnictví státu," řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). 

Práce pokračují na obnově silniční i železniční infrastruktury. "Obnova plnohodnotného dopravního spojení v regionu musí být i nadále naší prioritou. Na Krnovsku i nadále probíhají práce na obnově silnice I/45 v úseku Nové Heřminovy – Brantice tak, abychom nejpozději začátkem listopadu měli hotovo. Na železnici bychom chtěli mít tratě v okolí Krnova sjízdné nejpozději v prosinci, a ještě v tomto týdnu chceme jednat o zajištění obnovení provozu i na trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem. Do oblasti posíláme také svá mostní provizoria, již slouží v Hošťálkovech, Nových Heřminovech, Městě Albrechticích i Holčovicích a chystají se také na další místa," sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). 

Související

Petr Fiala měl mimořádný projev k třetímu výročí války na Ukrajině. (24.2.2025)

Fiala vyzval Evropu k probuzení. Světový řád se proměnil nejvíce od pádu komunismu, řekl premiér

Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval u příležitosti třetího výročí začátku války na Ukrajině evropské státy k převzetí zodpovědnosti za vlastní bezpečnost a ke změnám ve fungování Evropské unie. Mezinárodní řád podle Fialy prochází největší změnou od pádu komunismu, protože nový americký prezident Donald Trump se rozhodl razantně proměnit zahraniční politiku USA. 
Vláda ČR

Česko přijalo nový akční plán. Má osm cílů, plnit se bude do roku 2028

Česko chce do roku 2028 zpřísnit boj proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin. Nový akční plán, který k tomu vláda přijala ve středu, má osm cílů, jejichž naplnění má pomoci s potíráním tohoto druhu kriminality i s osvětou veřejnosti. Kabinet mimo jiné také schválil rozšíření seznamu států, jejichž občané mají v Česku volný vstup na trh práce, o občany samostatné jurisdikce Tchaj-wan a schválil kandidaturu českého zástupce na pozici viceprezidenta Evropské investiční banky.

Více souvisejících

Vláda ČR povodně září 2024 Petr Hladík (KDU-ČSL) Zbyněk Stanjura Marian Jurečka (KDU-ČSL) Petr Kulhánek Marek Výborný (KDU-ČSL) Martin Kupka (ODS)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

Josef Zíma, český herec, zpěvák a moderátor, manžel herečky Evy Klepáčové. Kromě pop music je známý jako zpěvák české dechovky. Často bývá označován jako nekorunovaný král české dechovky.

Zemřel legendární zpěvák Josef Zíma

Českou hudební scénu zasáhla ve čtvrtek večer smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřel legendární zpěvák Josef Zíma, který se v poslední době potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Tenis, ilustrační fotografie

Macháč se v mexickém Acapulcu dočkal prvního triumfu na okruhu ATP

První velký úspěch v kariéře si připsal český tenista Tomáš Macháč. V mexickém Acapulcu se mu totiž podařilo vyhrát celý turnaj ATP a získat tak svůj vůbec premiérový titul na okruhu. Stalo se tak poté, co ve finále dokázal porazit Španěla Alejandra Davidoviche 7:6 a 6:2. Po hodině a 38 minutách tak mohl rodák z Berouna zvednout se sombrerem na hlavě trofej nad hlavu.

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj ocenil evropské snahy ohledně Ukrajiny. Řekl, jak pokračují jednání s USA

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany. 

včera

včera

včera

Bývalý velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Rusko se snaží revidovat světový řád a Spojené státy ho definitivně ničí

Bývalý vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec Ukrajiny ve Spojeném království Valerij Zalužnyj dnes vystoupil na konferenci organizované think-tankem Chatham House, kde ostře kritizoval současný přístup Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj USA „ničí“ světový řád, který už dlouho zpochybňují Rusko a další aktéři.

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové

Klíčový den pro budoucnost: Zelenskyj dorazil na summit EU. Musíme vyzbrojit Evropu a nemáme čas, říkají lídři

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na summit EU za doprovodu předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Costa zdůraznil, že evropští vůdci musí „učinit rozhodnutí a splnit“ své sliby, protože čelí závažnosti situace. „Jsme zde, abychom podpořili Ukrajinu při dosahování komplexního, spravedlivého a trvalého míru,“ řekl.

včera

včera

Mette Frederiksen

Jaderný deštník nad Evropou? Jsme pro, říkají po pěti letech první státy

Francouzský prezident Emmanuel Macron dlouhodobě usiluje o to, aby se evropské státy zapojily do diskuse o roli francouzského jaderného odstrašení v bezpečnostní architektuře kontinentu. Dosud však jeho návrhy narážely na nezájem. To se nyní začíná měnit, když Polsko a Dánsko signalizovaly ochotu tuto možnost zvážit. Pozitivně se k této variantě staví i Německo.

včera

Viktor Orbán s lídry EU

Summit EU: Orbán odmítnul společnou obranu, Macron se sešel se Zelenským

Maďarský premiér Viktor Orbán, který před summitem EU pobýval v Paříži, znovu zdůraznil svou vizi obranné politiky Evropy. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že posilování obrany evropských států by mělo být v rukou jednotlivých národů, nikoliv evropských institucí. Orbán se v Paříži setkal s prezidentem Emmanuelem Macronem, bývalou kandidátkou na prezidenta Marine Le Pen a exprezidentem Nicolasem Sarkozym. Po setkání s Le Pen dokonce naznačil, že ji považuje za budoucí hlavu Francie.

včera

Donald Trump

Čtvrt milionu Ukrajinců přijde v USA o azyl. Trump je nechá vyhodit ze země

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa plánuje zrušit dočasný azyl pro 240 000 ukrajinských uprchlíků, kteří po ruské invazi našli útočiště ve Spojených státech. Opatření, které by mohlo vést k jejich deportaci, by podle agentury Reuters mělo být oznámeno již v dubnu. Tento krok je součástí širšího plánu na zrušení právního statusu více než 1,8 milionu lidí, kteří v USA pobývají z humanitárních důvodů.

včera

včera

Petr Porošenko, ukrajinský exprezident

"Ve volbách by prohrál." USA tlačí na Kyjev, aby vyměnil Zelenského. Diktátor není, volby nebudou, vzkazuje opozice

Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to poté, co se v médiích objevily zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a v návaznosti na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.

včera

včera

včera

Svět je stále brutálnější a Rusko nezná hranice. Agrese neskončí jen na Ukrajině, varuje Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středečním televizním projevu varoval, že ruská agrese „nezná hranic“ a nepřestane jen u Ukrajiny. Podle něj představuje přímou hrozbu nejen pro Francii, ale pro celou Evropu, která se musí připravit na možnou budoucnost bez záruky americké podpory.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy