Fiala ostře: Levice opakuje, na co se jí nikdo neptá

Otázka, zda stavět lidská práva nad obchodní zájmy či naopak, je podle Fialy neexistující dilema. Diskusi o české zahraniční politice vůči Číně vysvětluje metaforou.

"Pojedete vlakem, nebo ve vagoně? Otázka je nesmyslná, dilema je falešné. Když pojedete vlakem, budete sedět ve vagoně. Budete-li trvat na tom, že se musíte rozhodnout pro jedno, nebo druhé, do vlaku nakonec nenastoupíte," říká.

Za dobrý příklad toho, jak se stavět k Číně, považuje Fiala přístup Německa. Konkrétně zmiňuje červencovou návštěvu Angely Merkelové. Kancléřka na tiskové konferenci s čínským premiérem mimo jiné řekla, že hospodářský rozvoj úzce souvisí s rozvojem lidských práv a občanské společnosti.

Na to čínský premiér reagoval prohlášením o společné práci na rozvoji lidských práv. Merkelová také potom při přednášce na jedné z pekingských univerzit zmínila důležitost kritického myšlení a svobodné, pluralistické společnosti. Návštěva byla úspěšná a němečtí podnikatelé uzavřeli smlouvy za více než dvě miliardy eur.

Slabost a pohrdání

"Český prezident Zeman naproti tomu neopomenul ujistit Číňany o tom, že plně chápeme, 'že se není možné vměšovat do vnitřních záležitostí kterékoli země, včetně Číny', což od něj nikdo nepotřeboval slyšet," míní Fiala.

"K tomu dodal svoji už mezitím proslulou větu o tom, že nepoučuje o tržním hospodářství ani o lidských právech, ale že se přijel do Číny učit, jak 'stabilizovat společnost'. Kdyby své vystoupení nezakončil vytažením plyšové hračky jako symbolu 'jeho' Česka, mohlo se snadno stát, že by jeho slova brali Číňané vážně. A to by nám nijak nepomohlo," pokračuje.

Zmiňuje také jarní cestu do Číny, kterou podniknul ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten také při návštěvě často zdůrazňoval, že Česká republika respektuje suverenitu a územní celistvost Číny. Podle Fialy pak museli čínští představitelé nabýt dojmu, že dříve ČR tuto zahraniční politiku nezastávala.

"Čeští levicoví politici dělají chybu, která se nám nemusí vyplatit. Klekají si na kolena a přitom rituálně opakují věci, na které se jich nikdo neptá. Ve východních kulturách (ale vlastně v každé) je výsledkem nakonec jenom dojem slabosti a pocit pohrdání," píše Fiala.

Snaha o zalíbení nedopadne dobře

Zahraniční politika České republiky by podle něj měla být stabilní a vyvážená. "Nemusíme kvůli tomu být ale přepjatí, místo jednání vykřikovat fráze, nebavit se s nikým, kdo nehraje podle našich not, ani podléhat kdejaké intelektuální hlouposti a módní vlně," vysvětluje.

Podle Fialy by bylo lepší s ohledem na velikost země a její důležitost jasně a sebevědomě sdělovat své zkušenosti s totalitními režimy a zdůrazňovat podstatu lidských práv.

Snaha o zalíbení Rusku či Číně za každou cenu bude mít podle něj jen jeden výsledek. "Nebudeme mít tradiční spojence, kteří garantují naši bezpečnost, a nebudou si nás vážit ani v Pekingu, ani v Moskvě," myslí si.

"Kdyby si pan prezident na závěr své cesty nespletl letadlo a kdyby nevykládal to, co mu zde možná jeho voliči věří, ale co je v mezinárodní politice nepřijatelné, byla by asi bilance jeho návštěvy mnohem příznivější," pokračuje Fiala. To, že prezident jel do Číny a pomohl českým podnikatelům navázat kontakty a uzavřít smlouvy, je podle něj dobře.

Zahraniční investice v Číně dosáhly svého čtyřletého minima, růst tamní ekonomiky zpomaluje a protikartelový úřad vyšetřuje desítky zahraničních firem.

"O to důležitější je přímá podpora české vlády, a proto byla i správná cesta prezidenta Zemana. Jenom u toho nemusíme zbytečně pohřbívat naši zahraniční politiku, a přestávat tak být pro svět důvěryhodní," dodává Fiala.