Firmy budou pykat za protiprávní jednání. Průlom, pochválil Pospíšil

"O trestní odpovědnosti právnických osob vedeme debatu již několik let. Tento konkrétní návrh vláda předložila v rámci protikorupčního balíčku a jde o návrh, který po nás vyžadují naše mezinárodní závazky a organizace, jejichž jsme členy," řekl k normě Pospíšil.

Návrh podle něj přináší zásadní průlom v trestním právu: "Pachatelem trestného činu budou moci nově být i právnické osoby, i když trestné činy, za něž mohou nést odpovědnost, jsou přesně vymezeny. Je jasné, že nemůžeme právnickou osobu trestat například za znásilnění."

Jak Pospíšil uvedl již během debaty ve druhém čtení, na zavedení postihu firem, které se dopustí nezákonného jednání, tlačí Evropská unie, ale i celá řada mezinárodních organizací, jichž je Česko členem. "Závazek ke kriminalizaci určitých závažných forem protispolečenské činnosti neobsahují jen právní předpisy ES/EU, které jsou pro Českou republiku závazné. Obsahuje je i stále narůstající počet mezinárodních smluv, jimiž dosud stát vázán není, ačkoli s ohledem na své členství v organizacích, na jejichž půdě byly připraveny, by jimi vázán být měl," vysvětlují předkladatelé.

Právě neexistující úprava trestní odpovědnosti firem Česku znemožňuje ratifikovat celou řadu mezinárodních smluv. České soudy totiž nemohou společnostem ukládat sankce za trestné činy, které tyto smlouvy vymezují.

Česká republika je posledním členským státem Evropské unie, který firmy za jejich jednání v rozporu se zákonem, nepostihuje. Češi si pořádně koledují. Požadavek na zakotvení odpovědnosti právnických osob se totiž v rámci Evropské unie nově objevuje ve směrnicích. Pokud by návrh neprošel zdárně celým legislativním procesem a byl z české strany ignorován, mohl by Brusel s Českem zahájit řízení o porušení Smlouvy o fungování Evropské unie, které by pro stát mohlo skončit i uložením finanční sankce.

K zakotvení postihu firem za protiprávní jednání mimo to stát vyzývají i OECD, Rada Evropy, GRECO či OSN. "Jsme jedním z posledních států, který není schopen tento závazek plnit. Ocitáme se tak v izolovaném postavení," upozorňují úředníci z ministerstva spravedlnosti, které návrh předložilo.

Nový zákon kromě toho uvítají také orgány činné v trestním řízení. "V současnosti nelze efektivně postihnout majetek právnické osoby nebo ji postihnout jiným způsobem, přestože pachatel prokazatelně jednal v jejím zájmu nebo jejím jménem. Firmy jsou tak velmi často využívány k zakrývání nelegální činnosti a k propírání zisků z trestné činnosti," podotýkají autoři normy.

Návrh umožní trestat i takové skutky, při jejichž prověřování se orgány činné v trestním řízení setkávají s výmluvou, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. Firmy, které na to sázejí a pro něž se porušování zákona stalo nemyslitelnou součástí podnikání, se už nevyhnou spravedlivému trestu. "Zavedení trestní odpovědnosti umožní ukládat citelné sankce v případech, kdy porušování zákonů je běžným standardem při činnosti firmy, např. v oblasti ekologie, nakládání s odpady apod., přičemž buď vůbec nelze zjistit konkrétní fyzickou osobu nesoucí trestní odpovědnost, nebo to sice možné je, nicméně firma pokračuje ve svých nezákonných aktivitách," objasňuje se v předkládací zprávě.

Soudy navíc nově budou moci právnickou osobu dokonce rozpustit.

Ministr spravedlnosti návrh podával se dvěma variantami šíře trestání, z nichž první počítala s tím, že trestné by byly pouze ty činy, jejichž postih pro Česko plyne z mezinárodních smluv nebo z členství v Evropské unii, a dále daňové delikty.

Sněmovna nakonec přijala konsenzuální pozměňovací návrh ústavně-právního výboru. "Ten rozšiřuje okruh skutkových podstat, na které se může vztahovat trestní stíhání právnických osob," vysvětlil Pospíšil. Mezi trestné činy se zařadí také sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletichy při zadání veřejné zakázky a pletichy při veřejné dražbě.

Poslanci zároveň schválili i související technickou změnu, která navazuje na návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zajišťuje provázanost právních předpisů. V jednotlivých normách se zejména reaguje na skutečnost, že právnická osoba je nově trestně odpovědná a může být odsouzena za vybrané trestné činy.