Poslanci se ostře hádali o svých platech: Zněly urážky a nadávky

Při projednávání zákona o platech ústavních činitelů se ve středu strhla ve sněmovně prudká hádka mezi poslanci. Od věcných poznámek se rychle dostali k vzájemnému osočování a vytahování kostlivců ze skříně. Základním problémem je, že někteří politikové nesouhlasí s tím, aby jejich platová základna zůstala zmražená, brání se zdanění náhrad a přejí si ponechat si své asistenty i poté, co by byla sněmovna rozpuštěna. Jiní se domnívají, že zvýšení platu je ve chvíli, kdy rozpočet pracuje s radikálními škrty, nemorální a nepřípustné.

Debatu rozvířil hned prvním příspěvkem Ladislav Šincl (ČSSD), který půl hodiny vysvětloval, proč si poslanci zaslouží vysoké platy. Snížení je podle něj projevem čirého populismu a součást předvolebního lísání k voličům.

"Média mě možná označí za největšího poslaneckého lumpa. Já se toho nebojím. Zákon 235, který byl přijat v půli 90. let našimi moudrými předchůdci, aby nastavili rozumný mechanismus výpočtu vlastního platu, je v tom i cit pro veřejné finance. Má se vycházet z platové základny, kterou každý rok určí Český statistický úřad z průměrného platu v nepodnikatelské sféře. To přihlíží k realitě ekonomické a rozpočtové. To, co je potřeba zdůraznit, je, že snižování, zmrazování, odnímání je narušení principů původního zákona. Důvody jsou podle mého názoru čistě politicko-populistické. V roce 2009 Topolánkova vláda před volbami do sněmovny 2010 navrhla další snížení o 4 procenta již zmrazeného platu. Strana zelených tu navrhovala snížení o 8 procent, další dokonce o 20 procent. Můj kolega Jandák, aby ukázal na toto sebemrskačství, zde vtipně navrhoval v rámci úspor denně popravit jednoho poslance. Když zasedá sněmovna, nikdo si nemůže být jist ani majetkem ani životem," rozčiloval se Šincl.

Ke konci projevu se odklonil od historického exkurzu po novelizacích zákona o platech soudních činitelů a pustil se do invektiv. "Co navrhují Klasnová a Langšádlová, jsou jen další populistická a protahovaná zmrazování platů představitelů. Obě chtějí navíc předzmrazení i pro nově zvolené poslance ve volbách 2014. Populistické zdaňování náhrad bylo možná jednou z příčin, proč začal poslanec Bárta poskytovat půjčky ve svých Věcech veřejných," uvedl.

Kateřina Klasnová (VV) se rozhodla zareagovat a upozornit na problém nezdaněných náhrad. "Kolega Šincl říkal, že nechápe nezúčtovatelné náhrady, proč by měly být zdaněny. Tak předsedy jeho ČSSD Bohuslava Sobotky se třeba před lety ptali, jak si našetřil na byt. Přiznal, že i z náhrad a že nezná ústavního činitele, který by to nedělal. Jen pro dokreslení situace. Poslanecké náhrady jsou součástí příjmu, a proto by měly být zdaněny," zmínila.

Vzápětí se do ní pustila trojice poslanců z ČSSD. Jeroným Tejc jí popřál více soudnosti, aby vážila slova, když největší skandál s náhradami způsobil její manžel Vít Bárta. "Já jsem nedorovnával jako předseda klubu náhrady, já se neschovával za poslaneckou imunitu," vypočítával. Ve stejném duchu se na Klasnovou obrátil i Adam Rykala a Jan Chvojka. "Navrhujete ve svém pozměňovacím návrhu, aby plat poslancům klesal, když nechodí na schůze. Váš manžel má docházku 52 procent. Ať chodí váš muž do práce. Kdepak se ten Vítek toulá?" ptal se Chvojka.

"Pokud mým jediným hříchem je to, že jsem si vzala Víta Bártu, pak se k tomu hrdě hlásím, a přeji vám, abyste byli obtěžkáni také tak lehkými hříchy. Jestli někomu vadí půjčky, tak si uvědomme, že příští týden budeme hlasovat o zvýšení počtu místopředsedů sněmovny. Není to také pomoc kolegům? To lidi irituje mnohem více," nechala se slyšet Klasnová.

Hřmot ve sněmovně ještě zesílil, když se za pultík postavil Radek John (VV), aby zareagoval na výtku ČSSD, že všichni ve VV jsou zadlužení. "Všichni jsou tu zadlužení stejně napříč stranami: hypotéky mají lidé v ODS a ČSSD, jiní je nemají vůbec. Nepaušalizujme. Marasmus nezpůsobuje zadlužení, ale braní úplatků za pandury, letouny CASA, za gripeny. Marasmus jste sem přinesli vy. My jsme jen nasypali písek do soukolí, abyste nemohli krást," hřímal John.

Vášně utnula žádost nezařazeného poslance Michala Doktora, dříve z řad ODS, který poprosil o deset minut přestávky. "Já na to jako nezařazený nemám nárok, ale požaduji pauzu, aby se tu mohlo vyvětrat, protože tu chybí kyslík," uvedl.

Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) mu vyhověla, sama už předtím kolegy několikrát napomínala, aby se krotili.

Poslanci projednávají zákon o platech ústavních činitelů ve třetím čtení, musí zákon co nejrychleji poslat Senátu, aby nebyla ohrožena výplata mezd soudcům po Novém roce.