ANALÝZA: Před 30 lety zemřel prezident Husák. Byl symbolem normalizační šedi, čistek a úpadku. Chyběla mu sebereflexe

Byl tragickou postavou československých dějin. Bývalý prezident Gustáv Husák, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo třicet let, je symbolem a zosobněním dvacetileté normalizační šedi, morálního úpadku. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se podílel na čistkách, represích, stagnaci a především na ponížení českého i slovenského národa, což mělo za následek emigraci schopných lidí. Příběh exgenerálního tajemníka ÚV KSČ je do jisté míry fascinující, neboť sám za obvinění v kauze „slovenského buržoazního nacionalismu“ strávil devět let v krutých bolševických kriminálech, přesto stále věřil ideologii, která má na svědomí miliony mrtvých. Nikdy neprojevil jakoukoli sebereflexi. Představoval tak jeden z řady odstrašujících případů intelektuála, kterému se ideje staly důležitějšími než samotní lidé a jejich životy.

Vyhnal tisíce lidí z jejich milované země, protože jeho diktatura pod dohledem Sovětského svazu byla nesnesitelná, jeho vládnutí zabíjelo jakoukoli budoucnost vývoje života v Československu. Přes dvacet let byl Gustáv Husák hlavní tváří normalizace, aby 18. listopadu 1991, dva roky a jeden den po vypuknutí Sametové revoluce, zemřel v naprostém zapomnění.

V mládí platil za pilného studenta a rebela

Narodil se v roce 1913 ve vesnici Dúbravka, která je nyní už součástí Bratislavy. Jeho otec pracoval jako dělník v kamenolomu a později se živil jako rolník. Matka mu zemřela na tuberkulózu, když mu byl jeden rok. Pocházel tedy z velmi chudých poměrů, nicméně díky studiu a jeho nesmírné ctižádosti se mu podařilo dostat až na vrchol. Jako premiant prospíval na prestižním bratislavském gymnáziu a také studium práv v Bratislavě absolvoval s vyznamenáním.

Obraz mladého Gustáva Husáka jako úspěšného a ambiciózního studenta by nebyl úplný, kdybychom zde nezmínili, že v době dospívání v sobě zároveň objevil i rebela vůči stávajícím poměrům. Už v mládí se stal přesvědčeným o tom, že právě komunistická ideologie nabízí ten správný recept na to, jak odstranit všechny nespravedlnosti tehdejší doby. A právě jeho neochvějné přesvědčení, kterým později neotřáslo ani několik let věznění, ovlivnilo celý jeho další život.

V šestnácti se stal členem Komunistického svazu mládeže a od dvaceti let byl členem a funkcionářem Komunistické strany Československa. Po absolvování studia práv se stal advokátním koncipientem v kanceláři Vladimíra Clementise, pozdějšího komunistického ministra zahraničí, který se nakonec stal jednou z obětí vykonstruovaného procesu s Rudolfem Slánským.

Gustáv Husák byl v době Slovenského štátu velkým odpůrcem Tisova režimu a za války byl součástí hnutí odporu. Vrcholem jeho odbojové činnosti byla účast na Slovenském národním povstání, která ho po skončení války vynesla na politické výsluní. Po válce mimo jiné zastával post předsedy Sboru pověřenců, to je fakticky funkci slovenského premiéra. Jako horlivý bolševik se podílel samozřejmě i na komunistickém převzetí moci. Organizoval provokace proti Demokratické straně, která v roce 1946 vyhrála na Slovensku volby. Má podíl na tom, že se komunistům podařilo ovládnout slovenskou policii včetně tajné, s jejíž pomocí pak mohli terorizovat opozici, církev i řadové občany. 

Komunistické ideologii zůstal věrný i v krutém vězení

První léta komunistické vlády se nesla ve znamení vykonstruovaných procesů uskutečněných po sovětském vzoru. Jejich hlavním účelem bylo vyvolat v lidech strach. Oběti těchto zinscenovaných procesů byli sami komunisté a neunikl jim ani Gustáv Husák. V roce 1951 byl obviněný ze "slovenského buržoazního nacionalismu". Jednalo se o smyšlené obvinění, mělo však jistý reálný základ. Husák od mladých let odmítal myšlenku jednotného československého národa. Došel dokonce tak daleko, že za války koketoval s myšlenkou připojení Slovenska přímo k Sovětskému svazu.

Spolu s ním byli souzeni i další slovenští funkcionáři Ladislav Novomesky, Daniel Okáli, Ivan Horváth a Ladislav Holdoš. 24. dubna 1954 byl v takzvaném procesu s buržoazními nacionalisty odsouzen za velezradu k doživotnímu trestu odnětí svobody. Někteří historici tvrdí, že jen smrt Stalina a Gottwalda ho zachránila před trestem smrti. Při výsleších ho bili, škrtili a mlátili s ním o zeď. Doba, kdy byl vyšetřovaný a vyslýchaný, se silně podepsala na jeho zdraví a v jeden čas vážil Husák jen 56 kg. Přesto ani na vteřinu nezapochyboval o komunistické ideologii.

Jeho spoluvězni později o Husákovi mluvili jako o zapáleném komunistovi, který svoji vinu kladl jednotlivcům, nikoli komunistickému systému či Sovětskému svazu. Vsugeroval si představu, že ho strana zkouší. Při diskusích o tom, co bude dělat, až bude venku, měl jasno: viděl se v nejvyšších politických funkcích a spoluvězňům už předběžně sliboval milosti. Od ostatních vězňů si však udržoval spíše odstup.

Spolu s ostatními obviněnými byl nucen k přiznání mimo jiné s tím, že se jedná o stranický úkol označit nacionální úchylku jako nepřátelskou a doznat se. Husák na rozdíl od jiných nepodlehl a nikdy se nepřiznal. Podle historika Michala Macháčka byl Husák oddaným komunistou, nicméně součástí jeho povahy byl také individualismus a kritické myšlení. Stranu si ale nezbožštil a dobře věděl, jak dopadl jeho mentor Vladimír Clementis, který se pod nátlakem přiznal, byl popraven, což Husáka ještě více přimělo k tomu, že musí tuto nespravedlnost napravit či se alespoň nepodvolit. Po okupaci zahájil cestu na vrchol, skončil na Hradě

Nakonec byl Gustáv Husák propuštěný v roce 1960. O tři roky později se dočkal i úplné rehabilitace a opět dostal členskou legitimaci KSČ. Na skutečný politický comeback si ale musel ještě pár let počkat.

Jeho chvíle přišla v roce 1968, kdy se pomalu dostával na vrchol své kariéru. Gustáv Husák byl velmi charismatický řečník a odpůrce silně nepopulárního tehdy už bývalého prezidenta Antonína Novotného. Pomohlo mu i fakt, že ho provázela pověst bývalého politického vězně, který se dokázal i v těch nejtěžších chvílích zachovat statečně. Dokázal si tak získat sympatie široké veřejnosti. Ačkoliv se během pražského jara rétoricky stavěl za politiku i osobu Alexandra Dubčeka, ve skutečnosti na něj i na tehdejší dění hleděl kriticky a považoval ho za nekompetentního. Neztotožňoval se s demokratizací společnosti, kterou považoval za anarchii, a nadále plně uznával mocenské postavení Moskvy. Události z 21. srpna 1968 ho sice překvapily, ovšem zároveň dokázal umně využít nepřehlednosti situace. Husák si nejspíše u lídra Sovětského svazu Leonida Brežněva získal přízeň svou rázností a výřečností, čímž sovětského vůdce přesvědčil, že je tím mužem, kterému by měla být svěřená moc v Československu.

Mnozí považovali Husáka za lepší volbu, než otevřeně prosovětské kolaboranty jako byl Alois Indra nebo Antonín Kapek. Doufali, že se bude jednat o umírněného člověka podobného Jánosi Kádarovi v Maďarsku. Při jeho nástupu do funkce v dubnu 1969 proto do něho mnozí vkládali své naděje, že bude jako první generální tajemník ÚV KSČ alespoň zčásti pokračovat v kurzu započatém v lednu roku 1968 bez větších čistek či vyhazovů z práce. Další vývoj proto musel mnohé šokovat. Žádné československé obdoby „gulášového socialismu“ se lidé nedočkali a další vývoj naopak přinesl opětovné utužení poměrů.Normalizaci zahájil Gustáv Husák rozsáhlými personálními čistkami, které se konaly nejen ve straně, ale například i ve školách, podnicích či na ministerstvech. Čistky, jež se pod jeho taktovkou uskutečnily v KSČ, připravily o členství ve straně 327 tisíc lidí. Při personálních čistkách na pracovištích přišlo o dosavadní zaměstnání zhruba 350 tisíc lidí a mnozí museli vykonávat často dělnická povolání, která nekorespondovala s jejich kvalifikací. Na jejich místa se pak dostali bezcharakterní kariéristé, kteří zcela ovládli každodenní život v zemi. 

Už od počátku sedmdesátých let se na nejvyšším vedení obklopoval lidmi jako byli Vasil Biľak, Alois Indra nebo Miloš Jakeš, kteří ani zdaleka nedosahovali jeho intelektuální úrovně a pohrdal jimi. Naopak do vězení se v té době dostali jeho někdejší přátelé, kteří se v roce 1963 zasloužili o jeho rehabilitaci. Jedná se například o historika Milana Hübla, který strávil za normalizace sedm let ve vězení a Husák se dokonce zasadil o to, aby mu tehdejší prezident Ludvík Svoboda neudělil milost. Úplný vrchol Husákovy politické kariéry představovalo jeho zvolení prezidentem 29. května 1975. A to poté, co byl funkce zbaven dlouhodobě vážně nemocný prezident Ludvík Svoboda. Prezidentské období trvalo i tehdy pět let a ve funkci prezidenta byl bez větších problémů potvrzen i v roce 1980 a 1985.

Mitterrand na návštěvě Prahy dal přednost Havlovi

Dobu jeho prezidentství poznamenal rigidní přístup typický pro představitele pozdně komunistické gerontokracie. Pro jeho politiku byla vůbec symptomatická neochota k jakýmkoli větším systémovým reformám. Jak píše historik Michal Macháček ve své monografii Gustáv Husák, poslední komunistický prezident „vycházel z tehdejšího stavu, který se měl pouze zkvalitňovat a jeho slovy řečeno vést k rozvinuté socialistické společnosti.“

V posledních několika letech se neúprosně začalo projevovat jeho stárnutí. Už na počátku 80. let upozorňovali členové předsednictva ÚV KSČ Kreml na obtížnost vykonávání funkce prezidenta a tajemníka KSČ. Poukazovali na to, že fyzicky znatelně sešel a v roce 1983 se u něho objevila ischemická mozková příhoda.

Na sklonku roku 1987 se vzdal postu generálního tajemníka ÚV KSČ.  Nahradil ho ukázkově neschopný Miloš Jakeš, který patřil k protireformnímu „konzervativnímu“ křídlu strany. Samotný Husák se po odchodu z funkce generálního tajemníka dostal do ještě větší informační i společenské izolace. Výrok Miloše Jakeše o „kůlu v plotě“ seděl nejvíce na Gustáva Husáka. V únoru roku 1989 jej navíc postihla cévní mozková příhoda, a nakonec byl až do konce března 1989 hospitalizován.

I po propuštění přetrvávaly problémy s chůzí a bolest na levé ruce a potíže s vyjadřováním. Ve stejném roce navíc prodělal nádorové onemocnění na pravé tváři. Už v době jeho pobytu v nemocnici se začalo diskutovat o změnách na nejvyšších postech – uvažovalo se o tom, že v čele KSČ by Miroslav Štěpán nahradil Jakeše, který by se stal prezidentem.

Izolace a odstřižení od informací ve straně vlivem odchodu z funkce generálního tajemníka mu neubrala schopnost vnímat celkový politický vývoj. Komunistický systém silně zaostával za Západem prakticky ve všem a lidé to dobře viděli.  I on sám si začal uvědomovat, jak komunisté postupně ztrácí půdu pod nohama. Proto tehdejší režim v prosinci 1988 velmi usiloval o návštěvu někdejšího francouzského prezidenta  Françoise Mitterranda, který svoji návštěvu podmínil setkání s opozicí, tedy disentem vedeným Václavem Havlem. Husák tak 9. prosince 1988 zažil obrovské ponížení, když Mitterrand pozval chartisty na snídani do Buquoyského paláce na pražské Malé Straně a socialistický prezident musel na francouzskou hlavu státu čekat, až vše probere s odpůrci komunistického režimu. Mitterrand dal zkrátka přednost Havlovi.

Husák byl známý i jako člověk, který nikdy nešel pro ostrý výraz daleko, což ukázal i při zasedání předsednictva ÚV KSČ v říjnu 1989, kde vcelku pregnantně vystihl situaci, v níž se strana nacházela: „Vy nevidíte, že kolem nás to všetko ide do hajzlu? Robte niečo!“ V Polsku už se v červnu 1989 konaly první polosvobodné volby. Maďarsko otevřelo v září své hranice na Západ a ve stejný měsíc se vláda s opozicí dohodly na přechodu k demokracii. Obě středoevropské země tedy už na začátku podzimu spěly k demokracii a bylo jen otázkou času, kdy se podobnou cestou vydá i Československo.

Před odchodem jmenoval vládu národního porozumění

Poté přišla listopadová revoluce a jeho konec v politice byl už neodvratitelný. Opozice požadovala mj. odchod všech zprofanovaných představitelů komunistického režimu, včetně prezidenta Husáka, k čemuž také nakonec došlo. Při oznámení odchodu 9. prosince 1989 večer dal Gustáv Husák jasně najevo, že na svých postojích nehodlá nic měnit, když prohlásil: „Já osobně jsem od mladých let věřil světlým ideálům socialismu. Kde byly chyby, byly chyby lidí, a ne základních myšlenek socialismu. Nevidím ani dnes ve světě lepší základní myšlenky, základní orientace. Proto jim zůstanu navždy věrný.“ O den později, symbolicky na Den lidských práv jmenoval vládu národního porozumění v čele s Mariánem Čalfou. Záhy poté odstoupil z funkce prezidenta republiky a stáhl se do ústraní.

Poslední dva roky života strávil Gustáv Husák v Bratislavě. Potýkal se s vážnými zdravotními problémy, zejména rakovina žaludku a také se skutečností, že dlouho nedostával důchod. Poslední komunistický prezident zemřel téměř v zapomnění a možná taktéž symbolicky den po druhém výročí začátku Sametové revoluce.

Gustáv Husák byl nepochybně člověkem s obrovským politickým talentem, pro něhož byla politika vším. Jeho tragédií bylo, že celý svůj dospělý život prožil v omylu. Zasvětil ho ideologii, která má na svědomí miliony mrtvých a zaslouženě skončila po roce 1989 v propadlišti dějin. Nikdy neprojevil jakoukoli sebereflexi. Představoval tak jeden z řady tragických a odstrašujících případů intelektuála, kterému se ideje staly důležitějšími než samotní lidé a jejich životy.

Autor je europoslancem a místopředsedou KDU-ČSL

Související

Ludvík Svoboda s Gustavem Husákem

Srpen 1969: Před 50 lety komunisté brutálně potlačili demonstrace

Po nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ většina obyvatel Československa rezignovala a myšlenky Pražské jara z roku 1968 se postupně ztrácely pod nastupující normalizací. První výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy však bylo veřejností vnímáno jako jedna z posledních příležitostí vyjádřit svůj nesouhlas a ve dnech kolem 21. srpna 1969 se Československem přelila vlna protestních demonstrací. Reakce vládnoucího režimu byla brutální - během pouličních bojů zahynulo celkem pět osob a mnoho bylo zraněno.

Více souvisejících

Gustav Husák historie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Policie ČR, ilustrační fotografie

Dvě ženy čelí obžalobě z vraždy muže v Praze. Tvrdí, že si přál smrt

Státní zástupkyně obžalovala dvě ženy z vraždy padesátiletého muže v Praze. Obhajoba tvrdí, že si přál být usmrcen. Ženy i nadále zůstávají ve vazbě. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Podle dřívějších informací médií je jednou z obviněných žen středočeská zubařka, některá média v souvislosti s činem spekulovala o sektě a exorcismu.

Aktualizováno před 22 minutami

Donald Trump

Většina Američanů považuje vyšetřování Trumpa za oprávněné, ukázal průzkum

Kolem 41 procent Američanů považuje několikerá vyšetřování bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa za "hon na čarodějnice", 56 procent si myslí, že vyšetřování je oprávněné, vyplývá z průzkumu stanic NPR a PBS a agentury Marist. Že Trump udělal něco nelegálního, si myslí 46 procent dotázaných, 29 procent pak odpovědělo, že Trumpovo jednání bylo neetické, ale v mezích zákona. Že Trump neudělal nic špatného, si myslí 23 procent Američanů.

před 1 hodinou

Praha

Vedení Prahy chce jednat se státem o budoucnosti Kongresového centra

Vedení Prahy chce jednat se státem o budoucnosti Kongresového centra Praha (KCP) v pražských Nuslích. Diskutovat by se mělo zejména o rozšíření centra a případné změně vlastnické struktury. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09). Magistrát chce podle něj zároveň po vedení KCP analýzu dopadů rozšíření budovy. Většinovým vlastníkem KCP je od roku 2014 stát prostřednictvím ministerstva financí. Hlavní město, které centrum původně vlastnilo celé, drží 45,65 procenta akcií. Akciová společnost KCP vznikla 1. července 1995.

Aktualizováno před 1 hodinou

Na D1 došlo k hromadným nehodám. (28.3.2023)

Dálnice D1 byla na Vysočině několik hodin neprůjezdná

Na dálnici D1 na Vysočině ve směru na Prahu se dnes staly dvě hromadné nehody. Na 143. kilometru havarovalo 20 aut, z toho pět kamionů. Dva lidé jsou lehce zranění. Další dva lidé se zranili při nehodě osmi kamionů a tří dodávek na 136. kilometru. Provoz na Prahu byl asi čtyři hodiny zastaven, jedním pruhem mohla začít auta projíždět před 13:00, sdělila mluvčí policie Jana Kroutilová. Několikrát byl dopoledne krátce zastaven i směr na Brno.

před 1 hodinou

Mateusz Morawiecki

Ruské plány rozmístit v Bělorusku jaderné zbraně budou mít za následek tvrdší sankce řekl Morawiecki

Ruské plány rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně budou mít za následek, že v dalším balíku unijních sankcí budou tvrdší opatření proti režimu v Minsku. Dnes to podle agentury PAP během návštěvy v Bukurešti řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem do 1. července rozmístí v sousední zemi taktické jaderné zbraně.

Aktualizováno před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

V EU se našla podpora pro dobrovolné omezení spotřeby plynu do března 2024

Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských států, kteří podpořili návrh Evropské komise (EK) na prodloužení loni zavedených úspor do března příštího roku. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Jicchak Herzog

Herzog se snaží uklidnit situaci v Izraeli, mluvil s Netanjahuem i opozicí

Izraelský prezident Jicchak Herzog telefonicky hovořil s premiérem Benjaminem Netanjahuem a lídry opozice Bennym Gancem a Jairem Lapidem o dalším postupu v hledání kompromisu ohledně nyní odložené justiční reformy. Obě strany prezident vyzval, aby proces vyjednávání zahájily co nejdříve, informuje zpravodajský web The Times of Israel (TOI).

před 1 hodinou

Oleksij Reznikov (vpravo)

Reznikov poděkoval Britům za tanky, na Ukrajinu dorazily další z Portugalska

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov z britského tanku Challenger poděkoval Británii za dodávky těchto bojových vozidel. Na twitteru zveřejnil video, na kterém sedí v jednom z tanků seřazených na poli a se zdviženým palcem děkuje v angličtině Londýnu. Tři tanky Leopard dnes podle portugalského ministerstva obrany dorazily na Ukrajinu i z Lisabonu.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Rusko tvrdí, že poprvé sestřelilo Ukrajinci vypálenou řízenou střelu GLSDB

Ruská protivzdušná obrana poprvé zachytila řízenou střelu GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), kterou vypálila ukrajinská armáda. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě. Dodávky raket tohoto typu, které mají díky doletu až 150 kilometrů schopnost zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele, přislíbily Ukrajině v únoru Spojené státy.

Aktualizováno před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel je na návštěvě Moravskoslezského kraje, za problém považuje odliv lidí

Jedním z hlavních problémů Moravskoslezského kraje je podle prezidenta Petra Pavla odliv mladých lidí. Nekoresponduje přitom se zlepšováním kvality života v kraji, řekl dnes po jednání s hejtmanem kraje Ivem Vondrákem (dříve ANO). Důvodem podle něj může být setrvačnost myšlení, že "jinde je to lepší". Setkáním s Vondrákem prezident zahájil dvoudenní návštěvu severní Moravy a Slezska. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Vlaky

České dráhy i železniční dopravci si stěžují na špatný stav slovenských kolejí

České dráhy (ČD) a Asociace železničních dopravců Slovenska (AROS) upozornily správce slovenských kolejí ŽSR na špatný stav železniční infrastruktury v zemi, vybídly proto k nápravě, informoval dnes v tiskové zprávě AROS. Firma ŽSR v reakci na dopis Českých drah ČTK napsala, že si je vědoma stávajícího stavu infrastruktury a že podnik je ze strany státu podfinancován. Slovenské ministerstvo dopravy výhrady ke stavu tratí uznalo.

Aktualizováno před 2 hodinami

Sídlo Evropského parlamentu

Státy EU schválily ukončení prodeje aut na benzín a naftu v roce 2035

Veškeré emise CO2 ze spalovacích motorů u nových vozidel budou od roku 2035 v Evropské unii zpoplatněny. Členské země EU dnes definitivně schválily normu, která od zmíněného data prakticky znemožňuje prodej nových benzínových a naftových aut. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

před 2 hodinami

Energetika, ilustrační fotografie.

Slovensko i v roce 2024 počítá s dodávkami levného proudu pro rodiny

Slovenská vláda počítá i v příštím roce s dodávkami levné elektrické energie pro domácnosti od výrobce elektřiny Slovenské elektrárne (SE), a to na základě loňského memoranda, které stát podepsal se soukromými akcionáři SE. Kabinet premiéra Eduarda Hegera dnes schválil opatření, jehož cílem je podle ministerstva hospodářství ujistit energetické firmy, že podmínky dodávek elektřiny se oproti letošnímu roku nezmění. 

před 2 hodinami

Sojuz (kosmická loď)

Poškozený Sojuz se bez posádky vrátil z ISS na Zemi

Poškozená ruská kosmická loď Sojuz M-22 přistála na Zemi jen necelé dvě hodiny poté, co se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura TASS. Plavidlo loni poničil mikrometeorit, který způsobil únik chladicí kapaliny, a vracelo se tak bez posádky.

před 2 hodinami

ústr

Skupina historiků kritizovala současný způsob řízení ÚSTR

Víc než 150 historiků kritizovalo současný způsob řízení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) vedeného Ladislavem Kudrnou. Ve společném prohlášení, které dnes zaslali ČTK, píšou o destabilizaci a autoritářském ovládnutí instituce. Odpovědnost za současný stav připisují signatáři Radě ÚSTR v čele s Eduardem Stehlíkem, kterou vyzvali k nápravě a transparentnímu řešení. 

před 2 hodinami

Petr Pavel

Hlavním problémem Moravskoslezského kraje je odliv mladých lidí, řekl Pavel

 Jedním z hlavních problémů Moravskoslezského kraje je podle prezidenta Petra Pavla odliv mladých lidí. Nekoresponduje přitom se zlepšováním kvality života v kraji, řekl po jednání s hejtmanem kraje Ivem Vondrákem (dříve ANO). Důvodem podle něj může být setrvačnost myšlení, že "jinde je to lepší". Setkáním s Vondrákem prezident zahájil dvoudenní návštěvu severní Moravy a Slezska. Pavel řekl, že nejde o jeho poslední návštěvu kraje, během příštích cest chce zavítat například do Krnova, Bruntálu nebo Osoblahy.

před 2 hodinami

KLDR ukázala, že vyrobila novou, menší jadernou hlavici

Severní Korea vyrobila novou, menší jadernou hlavici

Severní Korea dnes představila svou novou, menší jadernou hlavici a uvedla, že rozšíří produkci jaderných materiálů použitelných k výrobě zbraní. Stalo se tak v den, kdy v jihokorejském přístavu Pusan přistála americká letadlová loď Nimitz se svou údernou skupinou. V pondělí americká plavidla zahájila společné manévry s Jižní Koreou.

před 3 hodinami

Valorizace plateb za státní pojištěnce se snižovat nebude

Valorizace plateb za státní pojištěnce se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) kvůli rostoucím nákladům státu snižovat nebude. Do budoucna ale bude potřeba celková změna systému, jinak bude více než polovinu veřejného zdravotního pojištění platit stát, řekl dnes na dotaz ČTK. Letos je platba za státní pojištěnce měsíčně 1900 korun, od příštího roku bude částka navázaná na vývoj reálné mzdy a inflace podobně jako zvyšování důchodů.

Zdroj: ČTK

Další zprávy