Česko zřejmě posílá Ukrajině i tanky. Další zbraně dodá i NATO

Česko podle některých informací poslalo ukrajinské armádě i tanky a BVP. Na sociální síti to dnes naznačil poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bližší informace o obsahu dodávek na Ukrajinu neposkytla.

Česká republika poslala na Ukrajinu více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na představitele českého ministerstva obrany. Bylo by to poprvé od začátku ruské invaze, co Ukrajině jiná země poskytla tanky, píše WSJ. Za možná ještě významnější označuje zjištění, že ČR i Slovensko zvažují otevřít své vojenské dílny pro "opravy a dovybavování" poškozené ukrajinské techniky. Česko dosud darovalo Ukrajině čelící ruské invazi vojenský materiál v hodnotě skoro jedné miliardy korun.

I předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík v úterý dopoledne na twitteru informoval, že byly zaznamenány dodávky českých BVP (bojových vozidel pěchoty - pozn. red.) a tanků T-72. 

"Ministryně obrany si zaslouží velkou pochvalu, tohle teď těžce bojující ukrajinská armáda opravdu velmi potřebuje. Věřím, že se podaří v těchto dodávkách pokračovat," napsal.

Ex-Soviet Heavy Armored spotted being moved out of Storage and onto Trains today in Czechia, this may be some of the Equipment that the Czech Government had received Approval from Germany to send to Ukraine specifically the BMP-1s, these T-72 MBTs are most likely being sent also. pic.twitter.com/cFD9LjTxVH

— OSINTdefender (@sentdefender) April 4, 2022

Sama ministryně Jana Černochová tak konkrétní nebyla. K obsahu dodávek pouze řekla, že věří, že Česko posílá ukrajinským přátelům zásadní vojenský materiál.

"Zvídavost je lidská a chápu ty, kdo chtějí zjistit, co na UA dodáváme. Promiňte, nemohu vám k tomu říct víc. Zuří tam válka a nebudeme vrahům s písmenem Z nic usnadňovat," uvedla na twitteru. 

Záběry vojenské techniky zveřejnily ve večerních zpravodajských relacích Česká televize (ČT) a televize Nova. Podle Novy nakládání trvalo "dlouhé hodiny" a začalo v noci na dnešek. Vozidla podle televize přijížděla na jihlavské nádraží zhruba od deváté hodiny večerní a kolem osmé hodiny ráno začala vjíždět na vagony. Podle ČT stál dnes odpoledne na městském nádraží v Jihlavě na vagonech náklad pěti tanků a pěti obrněných transportérů.

Technika se podle svědků nakládá ve vojenském skladišti v Rančířově na Jihlavsku, uvedla ČT. Z Jihlavy podle záběrů odjelo pět tanků T-72 v původním provedení z 80. let bez dalšího vylepšení a pět obrněnců BVP-1. ČT uvedla, že kvůli nízké provozuschopnosti modernizovaných tanků T-72 česká armáda před časem reaktivovala asi dvacítku neupravených tanků T-72 a ve skladech jich tak zbyla asi stovka.

Stoltenberg: Rusko chce ovládnout východ a jih Ukrajiny, NATO dodá další zbraně

Rusko se chce v příštích týdnech soustředit na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny, kam v současnosti přeskupuje své síly. Prohlásil to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, podle něhož bude NATO hledat možnosti, jak dodávat Kyjevu co nejvíce zbraní pro další obranu. V reakci na hromadné hroby civilistů nalezené po ruské okupaci města Buča prohlásil, že prezident Vladimir Putin je odpovědný za nejbrutálnější válečné tažení v Evropě od druhé světové války.

Podle Stoltenberga je zjevné, že část sil ustupujících z okolí Kyjeva a dalších míst na severu Ukrajiny se po doplnění paliva přemístí. "V následujících týdnech očekáváme další ruský tlak na východě a jihu Ukrajiny, jehož cílem bude ovládnutí celého Donbasu a vytvoření pevninského propojení s okupovaným Krymem," řekl dnes Stoltenberg, který novináře seznámil s programem dvoudenního zasedání aliančních ministrů zahraničí, které začne ve středu.

Ministři by se podle něj měli shodnout na další podpoře Ukrajiny, zejména na dodávkách zbraní, jež bude země potřebovat pro pokračující obranu. Většina aliančních zemí včetně Česka již Ukrajinu zbraněmi a vojenským materiálem zásobuje.

Související

Ondřej Benešík

Putin je frustrován z odporu Ukrajinců. Proto předstírá, že chce Západ Rusku ublížit a vyhrožuje atomovými zbraněmi, říká Benešík

Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin je ze statečného odporu Ukrajinců frustrovaný, a proto se uchýlil k hrozbě jaderných zbraní. Šéf Kremlu jejich užití zmínil v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. „Putin je rozladěný, jak Ukrajina odolává, myslel si, že ji sfoukne do dvou dnů. Aby odpoutal pozornost od prozatím nezdárné agrese, tak Rusko stylizuje do role chudáka. Předstírá, že ho chce Západ napadnout, a proto hovoří o užití atomových zbraní. Přitom on je tím agresorem, je to šílenec,“ říká pro EuroZprávy.cz Ondřej Benešík.
Komunismus, ilustrační fotografie. Komentář

KOMENTÁŘ Ondřeje Benešíka: 70 let od Akce 77 tisíc do výroby. Komunisté poslali inteligenci k pásům v továrnách a na stavby

Jejich slibně rozjetou kariéru násilně ukončili. Lékaři, právníci, inženýři i učitelé náhle skončili v továrnách u pásů a na stavbách. Inteligence, která nebyla k poúnorovému režimu loajální, náhle opustila státní správu, do níž nastoupili prověření dělníci. Právě před 70 lety 25. června 1951 komunisté spustili Akci 77 či 77 tisíc do výroby. Noví vládci se rozhodli vypořádat s částí střední třídy a zbytečné úředníky poslali na práci do průmyslu, který se měl potýkat s nedostatkem sil. Poté, co bolševici znárodněním zlikvidovali živnostníky a zemědělce, zničili lidské osudy i úředníkům.

Více souvisejících

Ondřej Benešík Jana Černochová Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka

Neobvyklý incident se ve čtvrtek dopoledne stal na SOŠ a SOU řemesel v Kutné Hoře. Do školy museli přijet záchranáři kvůli kolapsu několika žákyň během intervence školní psycholožky ohledně špatných vztahů ve třídě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy