Putin je frustrován z odporu Ukrajinců. Proto předstírá, že chce Západ Rusku ublížit a vyhrožuje atomovými zbraněmi, říká Benešík

Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin je ze statečného odporu Ukrajinců frustrovaný, a proto se uchýlil k hrozbě jaderných zbraní. Šéf Kremlu jejich užití zmínil v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. „Putin je rozladěný, jak Ukrajina odolává, myslel si, že ji sfoukne do dvou dnů. Aby odpoutal pozornost od prozatím nezdárné agrese, tak Rusko stylizuje do role chudáka. Předstírá, že ho chce Západ napadnout, a proto hovoří o užití atomových zbraní. Přitom on je tím agresorem, je to šílenec,“ říká pro EuroZprávy.cz Ondřej Benešík.

Situace je vážná, přesto nepropadá panice, že by rozkaz prezidenta Vladimira Putina uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, automaticky znamenal pohromu pro svět. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík míní, že i v Rusku eventuální použití obranného mechanismu podléhá určitému systému schvalování.

„Jak mně sdělili moji poradci, jedná se o škálu stupňů na několika úrovních, která musí situaci vyhodnotit. Není to tak, že by se Putin rozhodl a nastala by apokalypsa. Věřím, že i v Rusku funguje nějaký řád a postup, než by došlo k užití těchto zbraní,“ tvrdí.

Benešík považuje Putina za obyčejného šílence. „Jedná se o psychicky nemocného člověka, který si možná ze svého dětství léčí nějaké mindráky a komplexy. Takových lidí je na světě plno, ale bohužel Putin vlastní atomové zbraně. A v tom spatřuji velký problém.“

Člen sněmovního zahraničního výboru souhlasí s podobnou rétorikou bývalého premiéra Mirka Topolánka, který v Otázkách Václava Moravce také zpochybňoval Putinovo duševní zdraví. „Topolánek Putina dobře zná, několikrát s ním v minulosti jednal. Nejedná se tedy o žádný bulvár, když padají výrazy jako šílenec,“ zdůrazňuje.

Lidovecký zákonodárce soudí, že za Putinovým silným prohlášením o užití jaderných zbraní může stát obyčejná frustrace. „Myslel si, že Ukrajinu sfoukne do dvou dnů. Nepočítal s tak statečným i hrdinským odporem jejích vojáků a dobrovolníků. A nyní se snaží odpoutat od agrese, která se z jeho pohledu nevyvíjí nejlépe, pozornost.“

Proto podle Benešíka Putin hrozí jadernými zbraněmi, a to v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska.

„Ač je agresorem, chce nyní Rusko stylizovat do role chudáka, jemuž chce Západ ublížit, a tak nic jiného mu nezbývá, než pohrozit atomovými zbraněmi.“ Uchýlil se tak k určitému předstírání. „Putin se upnul k nějaké své představě, která se však nepotkává s realitou,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Ondřej Benešík.

Související

Komunismus, ilustrační fotografie. Komentář

KOMENTÁŘ Ondřeje Benešíka: 70 let od Akce 77 tisíc do výroby. Komunisté poslali inteligenci k pásům v továrnách a na stavby

Jejich slibně rozjetou kariéru násilně ukončili. Lékaři, právníci, inženýři i učitelé náhle skončili v továrnách u pásů a na stavbách. Inteligence, která nebyla k poúnorovému režimu loajální, náhle opustila státní správu, do níž nastoupili prověření dělníci. Právě před 70 lety 25. června 1951 komunisté spustili Akci 77 či 77 tisíc do výroby. Noví vládci se rozhodli vypořádat s částí střední třídy a zbytečné úředníky poslali na práci do průmyslu, který se měl potýkat s nedostatkem sil. Poté, co bolševici znárodněním zlikvidovali živnostníky a zemědělce, zničili lidské osudy i úředníkům.

Více souvisejících

Ondřej Benešík

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy