Vláda by mohla v pátek rozhodnout o tom, jak vysoká bude v Česku od ledna minimální mzda. Navrhované vládní nařízení, které připravilo ministerstvo práce, počítá s růstem o 2800 korun. Z nynějších 15.200 korun by se tak nejnižší výdělek dostal na 18.000 korun, zvedl by se zhruba o 18 procent.
Odbory takový plán podporují. Zaměstnavatelé jsou proti, navrhovali 500 korun. Tripartita se na částce neshodla. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dřív řekl, že by za dobrý kompromis považoval růst o 1300 korun.
Minimální mzdu pobírá podle podkladů pro vládu 139.000 lidí. Ministerstvo práce propočítalo tři varianty navýšení, a to o 500, o 1300 a o 2800 korun. Babiš po jednání tripartity minulý týden uvedl, že ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) svůj původní návrh snížila na polovinu a navrhuje teď růst o 1400 korun na 16.600 korun. Šéfka resortu práce to nekomentovala. V navrhovaném nařízení je dál přidání o 2800 korun. Na jaké částce se nakonec kabinet dohodne, není zatím jasné.
S minimální mzdou by se zvedly i nejnižší zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimálního výdělku do jeho dvojnásobku. Podle variant ministerstva práce by tedy činily buď 15.700 až 31.400 korun, 16.500 až 33.000 korun, nebo 18.000 až 36.000 korun.
Při přidání o 2800 korun by se podle návrhu minimální hodinový výdělek zvedl z 90,50 na 107,10 korun. Firmy by to stálo 16,08 miliardy navíc a veřejné rozpočty 1,3 miliardy navíc. Mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem by se na rok zvedly o 44.957 korun. Po navýšení o 500 korun by člověk na hodinu pobíral 93,50 korun. Podnikatelé by příští rok vydali o 2,65 miliardy korun víc a veřejný sektor o 150 milionů. Mzdové náklady pracovníka by se zvedly o 8028 korun. Navýšení o 1300 korun by zvedlo hodinový výdělek na 98,20 korun. Znamenalo by pro firmy vydat o 7,74 miliardy víc, pro veřejnou sféru by to bylo o půl miliardy víc. Mzdové náklady by se za rok zvedly o 20.873 korun.
Podle ministerstva práce by po navýšení minimální mzdy a zaručených mezd rostly příjmy z odvodů. U přidání o 500 korun by se na sociálním pojištění vybralo o 450 milionů korun víc a na zdravotním pojištění o 170 milionů. Při navýšení o 1300 korun by to bylo na sociálních odvodech o 1,26 miliardy víc a na zdravotních o 470 milionů víc. Po růstu o 2800 korun by byl výběr sociálního pojištění vyšší o 3,24 miliardy a zdravotního o 1,17 miliardy.
Odbory výraznější růst podporují. Poukazují na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby a že vyšší minimální mzda má Slovensko a Polsko. Zaměstnavatelé zvýšení o 2800 korun odmítají. Podle nich se firmy vzpamatovávají z covidové krize. Do potíží by se dostaly hlavně menší podniky. Podle hospodářské komory by měla rozhodnout až nová vláda. Podnikatelé žádají zavedení pravidelné valorizace podle ekonomických ukazatelů. V minulém volebním období to ministerstvo nevyjednalo a neprosadilo.
Související
Minimální mzda je od ledna 2024 vyšší. Ministerstvo má stanovený jasný cíl
Minimální mzda by měla odpovídat 45 procentům průměrné mzdy. Návrh posoudí vláda
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 25 minutami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 27 minutami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 37 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 2 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 2 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 2 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 3 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 3 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 4 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 4 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 6 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou.
Zdroj: Karolína Svobodová