Sněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci vzali na vědomí loňské hospodaření státu

Sněmovna dnes vzala na vědomí loňské hospodaření státu. Státní rozpočet skončil schodkem přebytkem 2,9 miliardy korun zatímco schválený rozpočet předpokládal schodek 50 miliard korun. Výhrady k hospodaření státu projevil ve svém stanovisku Nejvyšší kontrolní úřad. Na jeho základě pak přijal sněmovní kontrolní výbor usnesení, v němž konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči budoucímu možnému zpomalení ekonomiky.

Poslanci závěrečný účet projednali předtím, než začnou projednávat v úvodním kole státní rozpočet na příští rok. Dnes mají schvalovat základní parametry státního rozpočtu. Pro letošek je schválený schodek 40 miliard, stejný vláda navrhuje i na příští rok.

Příjmy státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 130 miliard na 1404 miliard korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 121 miliard na 1401 miliard korun. Sněmovna současně s tím schválila vypořádání loňského přebytku tak, že se o 1,6 miliardy korun sníží stav vydaných státních dluhopisů a o 1,3 miliardy zvýší stav na účtech státních finančních aktiv.

Na daních vybral stát loni 1,042 bilionu korun. Výběr daní tak meziročně vzrostl o víc než 62 miliard. Ve státním rozpočtu z toho skončilo 727 miliard, dalších 295 miliard dostaly podle zákona o rozpočtovém určení daní kraje a obce. Téměř 20 miliard dostal Státní fond dopravní infrastruktury. Na straně výdajů směřovalo 557 miliard korun na sociální dávky, bylo to meziročně o 27 miliard víc. Jenom starobní důchody si vyžádaly 361 miliard korun. Platy zaměstnanců státu si vyžádaly 187 miliard korun.

Předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) připomněla, že rozpočet na rok 2018 předkládala Sněmovně ještě bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) těsně po sněmovních volbách v roce 2017. Sněmovna měla na jeho projednání jen 14 dní. První čtení začalo 5. prosince a 20. prosince rozpočet podepsal prezident Miloš Zeman.

K loňskému státnímu závěrečnému účtu se v souladu se zákonem vyjádřil i Nejvyšší kontrolní úřad. Úřad varoval, že rozpočet je na případnou ekonomickou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety. I mírné ekonomické ochlazení může u takto nastavených rozpočtů způsobit vysoké schodky. Příčinou jsou podle NKÚ stále se zvyšující povinné a obdobné výdaje rozpočtu i vliv silné závislosti na plnění daňový příjmů, které reagují citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu.

Ministerstvo financí to odmítlo. Podle něj má Česko jedny z nejzdravějších veřejných financí v Evropě a stav státního rozpočtu je lepší než v předkrizovém období před rokem 2008. Dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje podle MF dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit, tedy saldo bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření. Ministerstvo také poukazuje na to, že na mandatorních a kvazimandatorních výdajích se podílejí víc než polovinou sociální výdaje. Jejich reforma je podle MF úkol pro ministerstvo práce.

Související

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna státní rozpočet Ministerstvo financí Miloslava Vostrá

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy