ROZHOVOR | Výstavbou nemocnice bych Baťův odkaz nepošpinil. Možná skončím v opozici, říká pro EZ Čunek

ROZHOVOR – Tvrdí, že jeho rivalové zahráli voličům nesprávně na city a v krajské kampani jej prezentovali jako politika, který chce zničit nemocnici postavenou Tomášem Baťou, a nahradit ji novou. Dosavadní hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek je přesvědčený, že zmíněná zvěst o pošlapání odkazu legendy stojí za prohrou lidovců v regionu. „Naopak jsem stejně jako on chtěl moderní nemocnici, takže jsem jeho osobu nepošpinil. Mentálně jsem smířen i s tím, že skončím v opozici, kam se mně ale příliš nechce,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jiří Čunek.

Jeho hejtmanské křeslo je v silném ohrožení. Aktuální vládce Zlínského kraje Jiří Čunek však na něm nelpí. „Tady přece primárně nejde o to, zda jej udržím či nikoli. Hlavním tématem je, aby se domluvily politické strany a my lidovci zůstali v koaliční vládě Zlínského kraje. Opravdu tedy nejde o mě,“ říká senátor, kterým je nepřetržitě od roku 2006.

Z volební porážky se bývalý I. místopředseda druhé vlády Mirka Topolánka nehroutí, byť jej pochopitelně mrzí. „Už jsem prožil tolik voleb, že jsem se prohry naučil přijímat, což považuji za svoji výhodu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalý ministr pro místní rozvoj.

Čunek stejně jako šéf lidovců Marian Jurečka očekával v kraji lepší volební výsledek. „Nebudu zastírat, že jsem i já zklamaný a chtěl jsem obhájit čtyři roky staré vítězství. Ukázalo se ale, že Andrej Babiš (hnutí ANO), který kandidoval ve třinácti krajích, a Ivan Bartoš (Piráti) jsou pro mě silní soupeři.“ Hnutí ANO ve Zlínském kraji triumfovalo s 19,08 procenty hlasu, zatímco KDU-ČSL dosáhla na 18,62 procent.

Bývalý předseda lidovecké strany z let 2006 až 2009 nabyl přesvědčení, že na krajských volbách se promítla hysterie kolem výstavby nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, která má stát téměř osm miliard a nahradit stávající Krajskou nemocnici Tomáše Bati ve zlínské Bartošově čtvrti. „Primárním důvodem celého problému i hysterie je, že si někteří naši političtí konkurenti, byť se tak nezachovali úplně všichni, udělali z nemocnice téma, protože nemají žádnou vizi, kterou by voliče oslovili a oslnili.“

Rivalové Čunka vykreslili jako politika, který chce pošpinit odkaz Tomáše Bati (světový obuvnický velkopodnikatel ze Zlína – pozn. red.), jenž zařízení vybudoval. „Zmiňovaný pohled je samozřejmě nesmyslný, protože Baťa ji postavil v roce 1927 a už o osm let později z ní zamýšlel udělat jen sanatorium a nové nemocniční zařízení chtěl postavit někde úplně jinde,“ říká bývalý starosta Vsetína, podle něhož se Baťa žádných projektů nebál. „Nikdy se nespokojil s tím, co vybudoval. V podnikání se proslavil tím, že chtěl mít vše nejlepší i nejmodernější, a to se týkalo i další budoucí nemocnice,“ upozorňuje.

Zastupitel Zlínského kraje netuší, co s projektem nemocnice bude po krajských volbách dál. „Nová nemocnice je teď těsně ve fázi zahájení projektu. Ale zrušit se dá úplně všechno.  Už nyní je však jasné, že každá varianta bude stát hodně peněz, ať už nové zařízení či oprava původní Krajské nemocnice Tomáši Bati ve Zlíně,“ konstatuje politicky ostřílený bard Jiří Čunek.

BABIŠ S BARTOŠEM JSOU PRO NĚJ SILNÍ SOUPEŘI

Pane hejtmane Čunku, věříte, že svůj post můžete stále obhájit, byť volby ve Zlínském kraji nedopadly pro lidovce ideálně? KDU-ČSL jen těsně prohrála s hnutím ANO.

Tady přece primárně nejde o to, zda hejtmanské křeslo udržím anebo nikoli. Hlavním tématem je, aby se domluvily politické strany a my lidovci zůstali v koaliční vládě Zlínského kraje. Opravdu tedy nejde o mě.

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v pondělním rozhovoru pro EuroZprávy.cz řekl, že byl vaší prohrou zklamán, a otevřeně prohlásil, že lidovci ve Zlínském kraji zůstali za očekáváním, neboť počítal, že strana čtyři roky staré vítězství na kraji obhájí. Už jste se stačil s porážkou od sobotního odpoledne vyrovnat?

Prožil jsem tolik voleb, že jsem se prohry naučil přijímat, což považuji za svoji výhodu. A tak se opravdu nehroutím. Nebudu ale zastírat, že jsem i já očekával ještě o trochu lepší výsledek a obhájím čtyři roky staré vítězství. Ukázalo se ale, že Andrej Babiš (hnutí ANO), který kandidoval ve třinácti krajích, a Ivan Bartoš (Piráti) jsou pro mě silní soupeři.

Dovolil bych si připomenout, že zase tolik voleb jste neprohrál. Stačí zalistovat vaší historií. Pětkrát jste triumfoval s velkou převahou, a to v komunálních volbách v roce 2002, povedly se vám i senátní v letech 2006, 2012 i 2018 a před čtyřmi lety jste opanoval krajské, jež vám vynesly pozici hejtmana. Dovedete si tedy představit, že byste nakonec skončil v opozici?

Určitě ano, protože jsem během politické kariéry do ní musel několikrát. Není to tedy něco, na co bych nebyl připraven mentálně. Ale přiznám se, že bych se do opozice uchyloval nerad, ale znovu opakuji, jsem na změnu kurzu mentálně připraven.

I váš stranický lídr připustil, že za vaším ne úplně povedeným výsledkem může stát, jak sveřepě jste prosazoval výstavbu krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích za téměř osm miliard korun, a podle něj jste měl lépe komunikovat nejen s veřejností, ale i s partnery na zastupitelstvu. Co však zatím nikdo nevysvětlil je, proč výstavba nové nemocnice tolik polarizuje kraj. Chápal bych, kdyby se jednalo o postavení chemičky, továrny či věznice. Ale u nemocnice, která má sloužit všem a pacientům přinést určitý komfort, sporům nerozumím.

Rád bych odpověď na vaši poznámku rovněž znal. Není to špatná úvaha, proč se tak děje. Primárním důvodem celého problému i hysterie je, že si někteří naši političtí konkurenti, byť se tak nezachovali úplně všichni, udělali z nemocnice téma, protože nemají žádnou vizi, kterou by voliče oslovili a oslnili. A celou kauzu ještě zarámovali odkazem na Tomáše Baťu, aby se jím postavená nemocnice nerušila. Zmiňovaný pohled je samozřejmě nesmyslný, protože Baťa ji postavil v roce 1927 a už o osm let později z ní zamýšlel udělat jen sanatorium a nové nemocniční zařízení chtěl vybudovat někde úplně jinde. (Tomáš Baťa zemřel při letecké havárii v roce 1932, po jeho smrti akciovou společnost Baťa i všechny projekty přebral jeho polovlastní bratr Jan Antonín Baťa – pozn. red.) Skutečnost, že projektantům překazily záměr geologické poměry a posléze válka i komunistický puč, je už jiná věc. Baťa se žádných projektů nebál, protože se nikdy nespokojil s tím, co vybudoval. V podnikání byl pověstný tím, že chtěl mít vše nejlepší i nejmodernější, a to se týkalo i další budoucí nemocnice. Bohužel řada lidí dnes o jeho konceptu v byznyse neví anebo nechce vědět. Proto se řada voličů chytla na postoj krajské opozice, že chceme zbořit nemocnici, kterou vystavěl Baťa. A i když to nemá nic společného s realitou, tak lidé tomu příběhu prostě věří.

PENÍZE SPOLKNE JAK NOVÝ PROJEKT, TAK OPRAVA OBJEKTU

V jaké fázi se vůbec nachází projekt ohledně výstavby nové nemocnice? Je možné ho ještě zastavit, byť na předvolebních mítincích jste říkal, že na náměstích se objekty ruší lehce, ale v kanceláři nad projektovou dokumentací je to už horší.

Nová nemocnice je teď těsně ve fázi zahájení projektu. Ale zrušit se dá úplně všechno, dokonce můžete zbořit i dům, co už stojí. Už nyní je však jasné, že každá varianta bude stát hodně peněz, ať už nové zařízení či oprava původního objektu Krajské nemocnice Tomáši Bati ve Zlíně. Každopádně by si lidé měli uvědomit, že i rekonstrukce stávající nemocnice nebude hned a nepřinese okamžitě zlepšení podmínek. Všechno je tedy před námi a nic není hned. To jsou tedy naše jediné jistoty.

Ještě bych se vrátil k osobnosti Tomáše Bati, který je pro vás inspirující. Co myslíte, že by vám na problematiku ohledně výstavby nemocnice řekl a co by udělal, kdyby v roce 2020 byl na živu?

Jistě chápete, že nemohu vědět, co by nyní udělal. Ale vím, že také on měl problémy s radními, když přes některé z nich nemohl realizovat rozvoj Zlína. Trable vyřešil tak, že napnul své síly, šel do politiky, posléze ovládl volby a stal se starostou. (Ve Zlíně jím byl od roku 1923 do roku 1932 – pozn. red.) Vybudoval nám Zlín, na který jsme hrdí. Bohužel někteří zastupitelé i radní ve zvelebování města i kraje odmítají pokračovat. A proto výstavba města dlouhodobě v zásadě stojí. Zlín bohužel není Český Krumlov (jihočeské město je od roku 1992 zapsané na listinu světového kulturního dědictví UNESCO – pozn. red.), oproti němu my nic nevytěžíme z faktu, že stojíme. Jedinou hodnotou pro nás bude, že budeme v rozvoji města i regionu pokračovat. Naopak historický Český Krumlov bude mít užitek tehdy, když jej budou věrně zachovávat tak, jak je. Tento způsob pro Zlín nic neřeší, město se musí dynamicky rozvíjet, a proto je nutné do něj investovat. Jinak budeme mít problémy.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

Více souvisejících

rozhovor Jiří Čunek krajské a senátní volby 2020 Zlínský kraj KDU - ČSL politika Nemocnice Zlín Zlín

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy