Změna ústavního zákona o bezpečnosti ČR? Od opozice přicházejí první reakce

Opoziční strany jsou připraveny diskutovat o podpoře změn ústavního zákona o bezpečnosti ČR, které dnes v reakci na zkušenosti z období pandemie covidu-19 představil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vyplývá to z ankety ČTK.

Představitelé opozice upozorňují, že zatím neměli příležitost vidět celý návrh. Trvají mimo jiné na tom, že plošné zásahy vlády do životů občanů by měly být pod kontrolou Parlamentu, či na dostatečném vymezení těchto zásahů. Úpravy obecného předpisu preferují před posílením některého z ministrů.

Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) ČTK sdělil, že Hamáčkovu snahu vyhodnotit problémy posledních měsíců a provést legislativní korekce vítá. "Návrh je zatím jen v obecné podobě a při zásazích do práv a svobod je ďábel skryt v detailu. Proto vyčkáme na konečný text a nad ním povedeme diskusi," uvedl. Obecně musí platit, že trvání všech celoplošných výjimečných opatření musí být pod dodatečnou kontrolou Parlamentu, dodal. Kabinet o nich také musí rozhodovat jako celek, nenechat to na jednotlivých ministrech.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že jeho strana záměr obecně podporuje. Piráti podobnou úpravu navrhovali už v dubnu, dodal. "Konkrétní text jsme nicméně zatím od ministra vnitra neviděli, nemůžeme tak posoudit tuto verzi, plánujeme si ale po minulých zkušenostech návrh detailně prostudovat. Ve Sněmovně se také zaměříme na to, aby byl jednoznačně určen a omezen rozsah, v jakém může vláda zasahovat do života občanů," uvedl. Nesmí podle něj hrozit zneužívání pravomocí.

SPD je podle předsedy hnutí Tomia Okamury obezřetná. Na prvním místě je ochrana zdraví, zároveň ale nesmí předpis umožnit jednostranné omezování svobod. Hnutí chce, aby vláda měla povinnost spolu s opatřeními rovnou navrhnout, jaké budou kompenzace pro dotčené občany a firmy. Předpis by měl také obsahovat ustanovení, že opatření musí trvat jen nezbytnou dobu a mít jen nezbytný rozsah. "Opatření také musí schvalovat vláda, nikoliv jednotlivý ministr," řekl ČTK Okamura. Trvá také na tom, aby s delším než třicetidenním trváním výjimečného stavu musela vyslovit souhlas Sněmovna.

Také TOP 09 je připravena o návrhu diskutovat. "Je pro nás zásadní, aby v něm byla pojistka v podobě potvrzení vyhlášení stavu Sněmovnou a aby v něm byla zahrnuta i pasáž o nárocích na odškodnění obyvatel," uvedla šéfka strany Markéta Pekarová Adamová. Za možná důležitější než změnu zákona považuje vyhodnocení krizových plánů na úrovni krajů, obcí a ministerstev. "Zkušenosti z pandemie se musí propsat do všech pater krizového řízení v republice," doplnila.

Kabinet původně zvažoval novelu, která by rozšířila pravomoci ministerstva zdravotnictví. Nyní je chce zpřesnit v předpisu s dočasnou účinností do konce roku, než se připraví stálá legislativa. Předseda STAN Vít Rakušan považuje změnu ústavního zákona za přijatelnější než posílení pravomocí jednoho ministra. "Vláda musí být i v době krize pod kontrolou Parlamentu i mít možnost rozhodovat rychle a efektivně. Předešlá krize ukázala potřebu tyto dvě věci legislativně vyvážit, abychom předcházeli dalšímu chaosu a nezákonným krokům," řekl Rakušan. Ocenil, že se Hamáček do novely pustil. "Budu očekávat společné jednání, protože taková změna vyžaduje shodu napříč politickým spektrem," dodal.

Související

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

Více souvisejících

Vláda ČR zákony Marek Benda Vít Rakušan (STAN) Jakub Michálek (Pirátská strana) Tomio Okamura Markéta Pekarová Adamová

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy