RECENZE: Tuctová adaptace videohry Borderlands svou předlohu nepochopila a sama neobstojí

Zatímco světovým tržbám dominuje Deadpool & Wolverine, kina navštívila další akční týmovka, tentokrát na základě úspěšné a humorem i výtvarnou stylizací ujeté videoherní série Borderlands. Rozmanitý fikční svět s enormním potenciálem však zůstal nevytěžený a dočkali jsme se další nadbytečné podívané, která se velmi záhy ztratí v záplavě algoritmů.

Filmové adaptace videoher se dlouhou dobu držely hluboko pod čarou průměrnosti. Zmínit můžeme pokusy o převyprávění přímočarých stříleček Far Cry (2008) či Doom (2005), temné krimi Max Payne (2008), mlátičky Mortal Kombat (1995), případně násobné snahy o ztvárnění dobrodružné hrdinky Lary Croft v sérii Tomb Raider. V posledních letech to však vypadá, že se filmařům konečně povedlo najít funkční recept. Ať už šlo o divácky úspěšné blockbustery Uncharted (2022) a Super Mario Bros. ve filmu (2023) nebo kritikou oceňované postapokalyptické seriály The Last of Us (2023) a Fallout (2024). Pro úspěšnou adaptaci se začínají krystalizovat dva možné postupy – využít fikční svět, zachovat jeho pravidla a poetiku a vystavět vlastní příběh, nebo být co nejvíce věrný původnímu narativu (v případě The Last of Us i rozzáběrování) a překlopit jej na filmové plátno.

Borderlands se nachází někde mezi v pomyslné prázdnotě. Videoherní série je svými mechanikami typickou “loot and shoot” záležitostí, kde střílíte haldy roztodivných nepřátel a sbíráte nepřeberné množství zbraní, zatímco nelineárním způsobem plníte rozmanité mise. Můžete si vybrat některého z předvytvořených hrdinů s odlišným zaměřením stylu boje a naturelem. Cestujete napříč planetami, epicentrem všeho dění je planeta Pandora, jež je semeništěm všeho nebezpečí, znepřátelených klanů, zmutovaných příšer a především lovců, kteří prahnou po mytických Vaultech, které ukrývají bohatství předchozích generací. Série vyniká odlehčeným tónem, svérázným a sebeuvědomělým humorem, popkulturními narážkami, přímočarou zábavou, signifikantně ujetými postavami a komiksově stylizovaným výtvarným zpracováním.

Právě se přehrává: Borderlands - trailer

Borderlands - trailer Video: YouTube

Filmové zpracování postrádá takřka všechno. Využívá známé postavy, situuje jejich příběh na Pandoru, narativ však vytváří nezávazně na předloze. Postavy mají zdánlivě stejné vlastnosti a osobnost. Protagonistkou i vypravěčkou příběhu je lovkyně hlav Lilith (Cate Blanchett), jež dostane zakázku, aby na Pandoře našla dceru šéfa společnosti Atlas jménem Tina (Ariana Greenblatt), kterou údajně unesl zběhlý voják Roland (Kevin Hart). Když se ale všichni tři setkají, rozhodnou se postavit proti Atlasu, jež chce Tinu zneužít k ovládnutí galaxie. Lilith se v osudu Tiny postupně začíná vidět a nachází si k ní cestu přes sdílená dětská traumata a absenci mateřských vzorů. Osud obou determinuje Vault – matka Lilith zemřela při jeho hledání, Tina má být zase klíčem k jeho otevření, díky své krevní linii.

Emocionální jádro příběhu tak má tvořit linie mezi nimi. Jak ony, tak vedlejší postavy jsou však věšáky na nezajímavé archetypy. Nemají žádnou definující osobnost a příběhem se potácí jako NPC, což ve videoherní terminologii označuje nehratelné postavy, jež vyplňují rozsáhle otevřené světy. Vztahová dynamika fungovala možná na papíře, na plátně se dočkáváme jen vyčichlých zbytků chemie, jež jakoby vypadla z nejvíce tendenční scenáristické příručky pro základní školy. Režisér a scenárista filmu Eli Roth se vyžívá v točení béčkových hororů, pro které se umí nadchnout. Tady jakoby plnil roli rutinéra, jenž rezignoval na jakoukouli snahu o nápaditost a invenci. Borderlands totiž není filmovým brakem, u něhož bychom odcházeli z kina. Je zkrátka výsostně nazáživným a zbytečným počinem.

Po natočení materiálu byl k přetáčkám a střihu pro Rothovu vytíženost pozván i režisér prvního Deadpoola (2016) Tim Miller. Na produkci se podílelo i původní videoherní studio s vydavatelem Gearbox a 2K. Skoro se ale zdá, jakoby o projekt nikdo z tvůrců neměl skutečný zájem. A filmové zpracování Borderlands se tak moc opírá o příběh, až se z (ne)konceptu vytrácí i potenciál pro rozvinutí fikčního světa. Po vidoherní sérii příznačná břitkost a humor tu úplně absentují. Vidíme ta naprosto průměrný akční film snažící se o budování mezilidských vztahů, jenž se akorát prsí nálepkou etablované série, s níž však duchovně nemá absolutně nic společného. Přípravy filmu se táhnou takřka od roku 2015, vystřídalo se na něm několik tvůrců a evidentně jej chtěl mít již každý z krku.

Ani akční sekvence, na nichž by měla celá podívaná de facto stát, samotný film na bedrech neunesou. Jsou neinvenční, plné nemotivovaných střihů a prkenné inscenace. Když vyšel trailer filmu, většina lidí byla na rozpacích z podivné herecké stylizace a vizuálních efektů. Vizuální efekty působí vskutku levně a nedodělaně, v zásadě jde ale o ten nejmenší problém. Tvůrci na sociální síti X avizovali, že chtějí, aby se filmová série ubrala vlastní cestou. Na to má samozřejmě plné právo. Tímto konkrétně zvoleným stylem ale přišla o veškerou osobitost. Herci jedou na půl plynu, nejcitelněji Kevin Hart, jehož Roland je skutečně tou nejvíce nudně napsanou postavou, ústřední Cate Blanchett svým šarmem alespoň trochu dokáže utáhnout jinak skomírající pozornost diváků a evidentně i štábu.

Borderlands jsou galaktickým krokem zpět, na druhou stranu zároveň ztělesňují vše, co je se současnou mainstreamovou tvorbou odpočinkově zábavného ražení špatně. Jde o produkt bez duše a nápadu, ačkoli videoherní předloha je těchto prvků plná. Ztrácí se v propadlišti všudypřítomného a vyprázdněného “contentu”, který s kinematografií má společnou akorát zdánlivou formu. Je smutné, že videoherní série, která svůj průmysl rozvířila o zcela novou formou stylizace, se dočkala nejvíce nijaké adaptace. Zatímco na nostalgii a referencích vystavěný Deadpool & Wolverine dokázal fanoušky komiksů ukojit, Borderlands jsou zcela postradatelným příspěvkem jak pro gamerskou subkulturu, tak pro tu širší filmovou. A to především proto, že na film zapomínáte ještě během toho, co vám běží před očima, což je snad ta nejhorší možná varianta. Až po nulovém diváckém zájmu odejde z kin na VOD platformy, ztratí se v záplavě tisícovek stejných kusů.

Hodnocení: 35 %

Režie: Eli Roth

Scénář: Eli Roth, Joe Crombie

Hrají: Cate Blanchett, Kevin Hart, Jamie Lee Curtis, Ariana Greenblatt, Florian Munteanu, Jack Black, Édgar Ramírez, Haley Bennett, Gina Gershon, Janina Gavankar

Česká premiéra: 8. srpna 2024

Distributor: Bontonfilm

Související

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 
Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

Více souvisejících

recenze Borderlands (film) Cate Blanchett Kevin Hart filmy

Aktuálně se děje

před 14 minutami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 1 hodinou

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 1 hodinou

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 2 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 3 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 3 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 6 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 6 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 9 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy