Senát o prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny rozhodne až v lednu

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odmítavé rozhodnutí zdůvodnil tím, že podle konzultací s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) není nezbytné schvalovat aktualizovaný lex Ukrajina před koncem roku. Připomenul, že Sněmovna schválila zákon zrychleně teprve v úterý večer, a senátní výbory jej tak nestihly posoudit.

Sněmovna schválila zákon hlasy koaličních poslanců ve stavu legislativní nouze. Zákonodárci opozičních hnutí ANO a SPD se hlasování zdrželi, podle nich pro schvalování ve stavu legislativní nouze neexistoval zákonný důvod. Kritici poukazovali na to, že o ročním prodloužení dočasné ochrany se na úrovni EU rozhodlo už v říjnu a vláda zákon předložila k projednání až v prosinci. Neúspěšně požadovali schválit zákon ve zkrácených lhůtách.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek.

"Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne," uvedla vláda. Zákon ale umožní i zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny a pracoviště vnitra by zahltili noví žadatelé o tato víza. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace. Odpadla by tedy osobní návštěva pracoviště vnitra.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve sněmovní debatě mimo jiné uvedl, že v Česku našlo práci 115.000 běženců z Ukrajiny, z toho 80 procent pracuje na běžný poměr nebo na dohody s odvody. Snížil se podle ministra počet žadatelů o humanitární dávku. Nejvíce, a to 237.655, jich bylo v květnu a za listopad podle údajů k prvnímu prosincovému dni 81.743, sdělil Jurečka.

Vláda chystá podle dřívějších informací ze sněmovního bezpečnostního výboru další lex Ukrajina, který převede od dubna Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na vnitro. Předloha by navíc měla časově omezit bezplatnost nouzového ubytování s cílem motivovat uprchlíky k hledání vlastního bydlení, skutečně potřební by ale dostávali sociální podporu. Zaměstnavatelé by pak museli hlásit u běženců s dočasnou ochranou druh pracovního vztahu a výši jejich příjmů, a to kvůli nároku na dávky.