Peníze na práci s dětmi? Ministerstvo porušovalo pravidla pro dotace, zjistil NKÚ

MŠMT rozdělilo na tyto aktivity ze státního rozpočtu v uvedených letech celkem 509 milionů korun. Kontroloři prověřili u 14 příjemců 67 projektů, na které MŠMT vyplatilo 355 milionů korun.

"Z materiálů MŠMT není jasné, čeho chce podporou práce s dětmi a mládeží dosáhnout. Nemá tedy podle čeho hodnotit, jestli měly rozdělené dotace skutečný dopad. Jediným ukazatelem, který resort sleduje, je objem peněz vydaných ze státního rozpočtu na jednotlivé projekty. Podporu přitom od něj dostává každý rok více než stovka organizací," uvedl nku.cz.

Podle kontrolorů postupovalo ministerstvo v letech 2014 a 2015 při rozdělování dotací netransparentně. Nezveřejnilo žádná kritéria, podle kterých se měly žádosti NNO o dotaci posuzovat a vybírat. Výběr projektů ministerstvo zprůhlednilo až v roce 2016.

MŠMT také při rozdělování dotací porušovalo svá vlastní pravidla i právní předpisy. V roce 2014, kdy došlo k navýšení prostředků na práci s dětmi a mládeží, mohli příjemci požádat o navýšení už schválené dotace o 10 % nebo 20 %. U čtyř z nich ale ministerstvo dotaci navýšilo o přibližně 90 % až 360 % původní částky. Ministerstvo je tak zvýhodnilo a vytvořilo pro příjemce nerovné podmínky.

Využití rozdělených dotací MŠMT také dostatečně nekontrolovalo. Bez připomínek například přijalo vyúčtování, z nichž bylo zřejmé, že příjemci zaplatili z dotací i neuznatelné náklady. Jednomu příjemci tak uznalo vyúčtování mezd za prosinec 2013 u projektu, který probíhal až v roce 2014. Některým příjemcům například uznalo vyúčtování, ve kterém byly náklady na pohoštění, což podmínky dotace výslovně zakazovaly.

Příjemci museli ve vyúčtování předložit jen soupis výdajů projektu s vyznačením té části, na kterou dostali dotaci. Na co skutečně prostředky použili, tak mohlo ministerstvo zjistit jedině kontrolou u příjemců. Ani ta ale nebyla důsledná. NKÚ prověřil i projekty, u kterých MŠMT žádné nedostatky nenašlo. Kontrola NKÚ ale odhalila vážné chyby.

Nedostatky zjistil NKÚ také u příjemců dotací. Někteří například zahrnuli stejné doklady do vyúčtování u více projektů. Příjemci také použili část dotace na něco jiného než na schválený projekt a dotaci přitom nevrátili. Jeden příjemce například vyúčtoval náklady na energie a služby o téměř 307 tisíc korun vyšší, než byla skutečnost. Jiný příjemce vedl účetnictví tak, že v něm ani nešlo dohledat, jak s dotací skutečně naložil.

U šesti příjemců měl NKÚ podezření na porušení rozpočtové kázně, a proto podal oznámení příslušnému finančnímu úřadu.

Podle ministerstva bylo rozdělování peněz vždy transparentní, do roku 2015 pouze platila obecnější kritéria než současné bodování projektů. "V tak pestré oblasti, jakou je podpora mládeže, se obtížně nastavují srovnatelná sledovaná kritéria. Proto MŠMT vyhodnocuje spíše kvalitativní kritéria získávaná z kontrolní činnosti, popř. nastavených konzultačních procesů s odborníky na oblast neformálního vzdělávání," sdělila mluvčí ministerstva Adéla Klimešová. Na hodnocení se podle ní vždy podílel expertní tým složený ze zástupců ostatních resortů, aby průřezové projekty nebyly financovány dvakrát.

Předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček ČTK sdělil, že vyúčtování dotací na straně příjemců bylo až na mizivé procento nákladů v pořádku. Problémy vznikají tím, že stále přísnější pravidla se stávají nejednoznačnými. "Zatímco strava se do dotace dát může, občerstvení nikoli. Zatímco účetně je odhadní položka předpokládané spotřeby energií, klasickým nákladem, pro vyúčtování dotace to platit nemusí. Jenže skutečnou výši spotřeby se dozvíte od dodavatele energií dávno potom, co musíte vyúčtovat dotaci," uvedl. Rada dostala ve sledovaných letech od ministerstva 39 milionů korun, z toho kvůli nepřesným odhadům nákladů na nájem a energie vracela 81.000 korun.