Stanjura odmítá, že by odvod z cen výroby elektřiny znamenal dvojí zdanění

Daň z mimořádných zisků schválila minulý týden Sněmovna, čeká se na projednání v Senátu a na posouzení prezidentem Milošem Zemanem. Daň dopadne na firmy v energetickém, bankovním, těžebním a petrochemickém sektoru a účinná bude v letech 2023 až 2025. Bude fungovat jako šedesátiprocentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.

Nyní vláda projednává zavedení stropů tržních příjmů z výroby elektřiny, na kterých se dohodla Evropská unie. Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy.

Stanjura ale tuto kritiku odmítá. "Cenové stropy nemají charakter daně, jsou koncipovány jako poplatek. Když to není daň, těžko můžeme mluvit o dvojím zdanění," řekl novinářům. Zároveň zdůraznil, že stoprocentní odvod z ceny elektřiny nad cenovým stropem bude daňově uznatelným nákladem, takže se o něj sníží i část zisku firem, která by jinak podléhala windfall tax.

Ministerstvo financí původně uvádělo, že celkový výnos windfal tax a odvodů nad cenovými stropy by měl dosáhnout 100 miliard korun. Stanjura dnes připustil, že příjmy státu by mohly být vyšší, zejména díky většímu než předpokládanému objemu odvodů. Zároveň zopakoval, že veškeré výnosy z obou opatření budou sloužit k financování kompenzací občanům a firmám zasaženým vysokými cenami energií.

Stanjura také řekl, že odvod nad cenový strop by měl platit celý příští rok, přestože v EU zatím došlo ke shodě pouze pro první pololetí roku 2023. Podle Stanjury je vztažení odvodu na celý rok logické, protože i kompenzace budou vypláceny celý rok. Podotkl, že evropský postoj se může změnit a opatření může být i v celé unii prodlouženo.