V bezpečí nejsou už ani mladí. Lékaři varují před změnami ve výskytu rakoviny

Tento trend potvrzují i data z Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně, kde se každoročně léčí průměrně 1300 pacientů ve věku od 18 do 39 let, z toho téměř 400 ve věku od 18 do 30 let. Ředitel MOÚ Marek Svoboda na tiskové konferenci dnes upozornil, že pro tuto skupinu je rizikové pozdní stanovení diagnózy.

Mladí lidé jsou často málo povědomí o nádorových onemocněních, a to i mezi praktickými lékaři. To vede ke zpoždění v diagnostice a zahájení léčby, což může negativně ovlivnit kvalitu života i přežití. Svoboda zdůraznil důležitost poslouchání těla a respektování možných varovných signálů.

Onkologická onemocnění u mladých lidí se liší od těch u dětí nebo starších dospělých, a stejně tak se liší i typy a závažnost vedlejších účinků léčby. Vyléčení mladí pacienti mají častěji civilizační onemocnění a čelí vyššímu riziku dalších nádorů.

Svoboda upozornil na tendenci mladých lidí nedodržovat léčebný režim, což je často spojeno s fází života, ve které se nacházejí, jako je práce, vzdělání nebo zakládání rodiny. Nicméně, prognóza pacientů se významně zlepšuje, s více než 80 procenty pacientů, kteří žijí déle než pět let od diagnózy.

Nejčastějšími nádory u mladých lidí jsou nádory prsu, varlat, kůže, mozku a míchy. Při rakovině varlat se nejčastěji objevuje zvětšení varlete, zatvrdnutí nebo bolest. Rakovina prsu je nejčastější u mladých žen do 35 let a zároveň je hlavní příčinou úmrtí v této věkové skupině.

Sarkomy, což jsou zhoubné nádory měkkých tkání a kostí, tvoří šest až osm procent všech nádorů u dětí a adolescentů. Jsou vzácné a často se projevují v pokročilém stadiu, což ztěžuje léčbu. Klíčem k úspěšnému zacházení je proto časná a kvalitní diagnostika.