Zákonodárci vytvořili paskvil: Porušuje Listinu práv a svobod, zlobí se ÚS

Okresní soud konkrétně řešil případ muže stíhaného za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Skutek podle obžaloby spáchal v období od října do listopadu 2012 a soud později stanul před otázkou, zda aplikovat paragraf, který sice dle textu zákona platil už od poloviny roku 2012, ale ve sbírce zákonů se objevil až na samém konci roku.

Liberečtí soudci nakonec dospěli k závěru, že ustanovení o účinnosti novely je protiústavní, protože způsobuje nepřípustnou zpětnou účinnost všech dalších ustanovení zákona. ÚS dnešním nálezem zaujal stejné stanovisko. Právní předpis v podstatě stanovil závazná pravidla chování zpětně pro dobu, kdy zákon ještě nebyl publikován. Adresáti právní normy ani neměli možnost se s takovým pravidlem seznámit, uvedl generální sekretář soudu Ivo Pospíšil.

Zákonodárci tak porušili princip právní jistoty a předvídatelnosti zákona, stejně jako pravidlo o zákazu zpětné účinnosti zakotvené z Listině základních práv a svobod. "V posuzovaném případě tedy ÚS musel přistoupit ke zrušení napadeného ustanovení, neboť s odkazem na specifikum posuzování trestnosti činu nebyl v této věci možný ústavně konformní výklad," popsal Pospíšil.

Ústavní soud doplnil, že zpětná časová působnost zákona není vyloučena u právních norem, které nepředstavují zásah do právní jistoty a jedná se o právní úpravu in favorem dotčených osob, jak umožňuje čl. 40 odst. 6 věta druhá Listiny, podle níž se pozdějšího zákona použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. To ale není případ, který by bylo možno vztáhnout na posuzované ustanovení, kdy v zákoně č. 494/2012 Sb. stanovená účinnost předchází platnosti tohoto zákona a jeho ustanovení je tedy zpětně působící ze zákona, a nikoli z pouhého porovnání dvou po sobě postupně následujících právních úprav. Zákon č. 494/2012 Sb. stanoví právní následky pro takové skutkové podmínky, k jejichž vzniku došlo ještě před datem platnosti těchto ustanovení.

Ústavní soud současně uvedl, že tímto nálezem nehodlá revidovat dosavadní praxi některých obecných soudů, které v minulosti v obdobných situacích samy postupovaly tak, jako by ustanovení o nabytí účinnosti v textu příslušného právního předpisu absentovalo.

Ústavní soud však zdůraznil, že v posuzovaném případě se jedná o speciální situaci, neboť popsaná chyba zákonodárce zasahuje do oblasti trestní, v níž platí speciální ústavní zásada, obsažená v již uváděném čl. 40 odst. 6 Listiny. V posuzovaném případě tedy Ústavní soud musel přistoupit ke zrušení napadeného ustanovení, neboť s odkazem na specifikum posuzování trestnosti činu nebyl v této věci možný ústavně konformní výklad, píše se na webu usoud.cz.