Vláda schválila zrušení stovek poboček České pošty

Vláda dnes schválila nařízení, jímž se snižuje minimální počet poboček, které musí provozovat Česká pošta, z 3200 na 2900. Návrh nařízení jí předložil Český telekomunikační úřad, který poštovní trh reguluje. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Česká pošta již zveřejnila předběžný seznam 300 poboček ke zrušení. Zástupci podniku se ale ještě budou setkávat se starosty dotčených obcí, a je tak možné, že seznam do začátku května dozná změn. Celkový počet rušených pošt se ale již měnit nebude. Pošty se mají v polovině roku rušit v obcích nad 2500 obyvatel, kde je více než jedna pobočka. Docházková vzdálenost na poštu se má zvýšit ze stávajících dvou na tři kilometry.

"Toto je záchranná brzda, aby Česká pošta přežila," uvedl Rakušan. Podle dřívějších informací poště již na konci letošního roku hrozilo zdvojnásobení ztráty na čtyři miliardy korun a insolvence.

Pošta si od rušení části poboček slibuje snížení ztráty. Ročně tak chce ušetřit okolo 700 milionů korun. Kvůli rušení poboček má podnik škrtnout asi 950 míst na přepážkách a snížit počet doručovatelů o 500. Část zaměstnanců z rušených míst bude moci v rámci firmy pokračovat na jiné pozici. Personálně posílit mají například pošty, které v obcích s rušenými pobočkami zůstanou otevřené. V současnosti podnik zaměstnává téměř 23.000 lidí.

Poštovní odbory rušení míst kritizují. Podle předsedkyně největší odborové centrály Jindřišky Budweiserové jde jen o další úsporné opatření, kterých podnik za poslední roky udělal několik, ale bez změny systému financování veřejných poštovních služeb nebudou mít dlouhodobější efekt. "Masivní rušení pracovních míst povede ke zvýšení stresu a zátěže zaměstnanců, které jsou už dnes extrémní. Od roku 2018 pošta zrušila více než 7000 pracovních pozic, změnami organizace práce dosáhla každoroční úspory ve výši miliardy korun a pořád to nestačí," řekla ČTK.

Odbory kritizují i zvažované prodloužení doby pro doručování takzvaných ekonomických zásilek ze dvou dnů na tři, které má kompenzovat úbytek doručovatelů. Podle nich povede ke zhoršení kvality a dostupnosti poštovních služeb.

Rušení poboček předchází chystané transformaci České pošty. Její plán vláda podle Rakušana představí v polovině roku. V rámci transformace se má do konce roku 2024 rozdělit na státní podnik provozující pobočkovou síť poskytující základní služby, včetně těch, které musí zajišťovat ze zákona, a na státní akciovou společnost nabízející přepravy balíků a logistické služby. Stát podle Rakušana také bude muset nově definovat služby, které si od pošty bude objednávat a bude za ně platit.

Česká pošta se v posledních letech potýká s poklesem zájmu klientů. Za pět let se počet transakcí na přepážkách snížil o 42 procent. Další provoz ubyl letos s povinným zavedením datových schránek pro podnikatele a zákonem DEPO. Pobočková síť se přitom nezměnila a je jednou z nejhustších v Evropě.

Situací v České poště se má příští středu zabývat na návrh opoziční ANO Poslanecká sněmovna.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Více souvisejících

Vláda ČR Česká pošta

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy