Celkový počet pozitivních testů byl za čtvrtek přes 44 tisíc

Ve čtvrtek testy v Česku prokázaly 37.662 nových případů covidu, to je skoro o 2860 víc než před týdnem. Dalších 6550 lidí se koronavirem nakazilo opakovaně, zatímco minulý čtvrtek nahlásily laboratoře rekordních 16.202 podezření na reinfekci. Celkový počet pozitivních testů byl tedy uplynulý den přes 44.000, v mezitýdenním srovnání o bezmála 6800 méně.

Dál stoupá počet lidí s covidem-19 v nemocnicích, za poslední dva týdny se téměř zdvojnásobil. Momentálně je jich zhruba 3000, o 800 víc než před týdnem. Pacientů ve vážném stavu ale zatím nepřibývá a zůstává kolem dvou stovek. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Čísla nakažených v poslední době rekordně rostou v souvislosti se šířením nakažlivější varianty omikron, která zároveň podle dosavadních studií způsobuje méně závažný průběh covidu-19 než původně dominantní varianta delta.

Toto úterý eviduje ministerstvo dosud nejvyšší počet nově potvrzených případů covidu za jeden den od začátku epidemie, a to 57.226. U dalších skoro 9800 lidí se covid první únorový den prokázal opakovaně, ti nejsou zahrnuti do denního přírůstku nově nakažených.

Víc než počty pozitivních testů je pro vývoj epidemie klíčové, kolik lidí s nákazou skončí v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Počty hospitalizovaných zhruba od začátku loňského prosince, kdy jich bylo kolem 7000 a z toho přes 1000 ve vážném stavu, ještě do poloviny ledna klesaly, od té doby jich začalo přibývat. Ke čtvrtečnímu večeru nemocnice pečovaly o 2998 lidí s koronavirem, předchozí den jich bylo podle revidovaných údajů přes 3000, před týdnem zhruba 2200. U pacientů v těžkém stavu ale čísla zatím stagnují a drží se kolem hodnoty 200.

Za posledních sedm dní nyní připadá v Česku 2404 nově potvrzených případů nákazy v přepočtu na 100.000 obyvatel. Na dosavadním maximu bylo incidenční číslo v úterý, kdy činilo 2483, před týdnem bylo 2030. Nejvyšší je nyní v Královéhradeckém a Zlínském kraji, v nichž za uplynulý týden připadá přes 2580 nakažených na 100.000 obyvatel, následuje Středočeský kraj, Praha a Plzeňský kraj s incidencí přes 2500. Relativně nejméně se nákaza šíří v Karlovarském kraji, v němž jako jediném kraji zůstává incidenční číslo pod 2000.

Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí se v průměru nakazí od jednoho pozitivně testovaného, se ve čtvrtek přiblížilo k hodnotě jedna, která je hranicí mezi zrychlováním a zpomalováním epidemie. Čím víc je číslo nad jednou, tím rychleji se nákaza šíří, pokud je nižší než jedna, epidemie ustupuje.

Uplynulý den laboratoře zpracovaly podle dosavadních údajů dohromady přes 150.000 testů na koronavirus, z toho 31.000 antigenních a zbytek PCR metodou. Bylo to o skoro 28.000 méně než minulý čtvrtek, údaje za minulý den ale ještě mohou vzrůst. Dál vysoká je pozitivita testů, což svědčí o značné virové zátěži v populaci. U nejčastěji prováděných preventivních testů se covid ve čtvrtek prokázal u 17 procent, u lidí s příznaky bylo pozitivních 44 procent testů. Podíl prokázaných nákaz u epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, byl téměř čtvrtinový.

Svět se s epidemií koronaviru potýká třetím rokem. První nakažené v Česku testy odhalily v březnu 2020, od té doby se potvrdilo téměř 3,2 milionu případů a 37.363 lidí s covidem dosud zemřelo. Denní počty úmrtí se v minulých dvou týdnech pohybovaly pod třiceti. Tento týden ale tuto hranici překračují a v úterý bylo úmrtí zatím 42. Loni v listopadu a prosinci denně umíralo s prokázanou nákazou často víc než sto lidí.

Snížit riziko těžkého průběhu nemoci, hospitalizace a úmrtí má očkování, zejména posilující dávka vakcíny. Ve čtvrtek se přišlo naočkovat téměř 25.500 lidí, z nich bezmála 20.000 dorazilo po ukončené vakcinaci na přeočkování. Ve stejný den předchozího týdne vykázali zdravotníci téměř 40.000 dávek s očkovací látkou. Plně očkováno bylo v Česku téměř 6,8 milionu lidí, posilující dávku dostalo skoro 3,8 milionu lidí. Tempo očkování se ale poslední dobou snižuje a nových zájemců je minimum. Od konce února se má začít podávat takzvaná proteinová vakcína od společnosti Novavax, tento týden odstartovala předregistrace zájemců. Touto látkou by se podle ministerstva zdravotnictví mohli nechat očkovat i ti, kteří mají obavy z modernějších mRNA vakcín.

K 1. únoru lidé nahlásili 11.729 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu, za měsíc počet vzrostl asi o 1000. Vyplývá to z aktuálních informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Většinou lidé popisují reakce jako horečku, zimnici, únavu, reakci v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně. SÚKL také eviduje za celou dobu očkování proti covidu 160 podezření na úmrtí, které nastalo po očkování. Za poslední měsíc jich přibylo 12. Ústav upozorňuje na to, že mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti.

Současná vlna epidemie by v nejbližší době měla podle prognóz gradovat a postupně slábnout. Za 14 dní skončí plošné testování ve firmách i ve školách, už od příští středy 9. února nebude třeba se prokazovat certifikátem o očkování nebo o prodělané nákaze v restauracích, službách či na akcích. V platnosti zůstane povinnost nosit respirátory uvnitř a omezení počtu účastníků na hromadných akcích. Vláda také hodlá zrušit pandemickou pohotovost. Někteří odborníci považují chystané rozvolnění restrikcí za předčasné a riskantní, podle jiných už nynější omezení nemají smysl.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 3 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 5 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 5 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 7 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy

Španělsko se v pondělí připojilo k Německu v odmítnutí diskuse o možném vyslání vojáků na Ukrajinu. Zatímco Velká Británie se nechala slyšet, že je připravena v případě potřeby nasadit své jednotky jako součást mírové mise, Madrid a Berlín označují takovou debatu za předčasnou, uvedl server Le Monde.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy