Kvůli omikronu odborníci navrhují zkrátit karanténu či testy zdarma i pro neočkované

Odborníci kvůli šíření varianty omikron doporučují zkrátit izolaci a karanténu, zvýšit kapacity testování a testy zdarma i pro neočkované. Navrhují také trasovat nejdříve nejčerstvější případy, případně prioritně zdravotníky.

Uvedli to odborníci z Centra pro modelování biologických a společenských procesů (Bisop), kteří zveřejnili návrhy, jak je podle nich nutné v příštím týdnu upravit systém testování, trasování, izolací a karantén, aby byl stále efektivní. O zkrácení izolací a karantén na pět dní po vzoru některých dalších zemí by ve středu mohla jednat vláda.

Dobu mezi vystavením žádanky a testem na covid je podle odborníků potřeba maximálně zkrátit. Stát by si podle nich měl udělat analýzu dostupnosti testů v jednotlivých regionech a na základě toho navýšit kapacity testování tak, aby čekací doba v žádném regionu nebyla delší než 24 hodin. Odborníci jsou také pro větší využívání antigenních testů, které dělají zdravotníci. Pozitivní výsledek takového testu by v případě, že má pacient zároveň symptomy covidu, měl být považován za dostatečný pro izolaci. Testy zdarma by podle odborníků měly být dostupné i pro neočkované. Placení testů jako motivace k očkování se podle nich už vyčerpala. "Součástí tohoto kroku by mělo být posílení využívání samotestů. Ve Velké Británii jsou v lékárnách zdarma přístupné testy proveditelné doma, je také možné si je nechat doručit domů poštou," uvedli.

Kritickým místem celého systému je podle odborníků také doba od výsledku testu k trasování pozitivního pacienta a jeho rizikových kontaktů. Zástupci Bisop proto doporučují větší automatizaci například pro kolektivy, kde je infekce častá. Ve školách už by mělo fungovat, že v případě výskytu pozitivního případu se žákům či učitelům automaticky vystaví žádanka na test. Podobně by to mohlo podle odborníků fungovat v pracovních kolektivech či sociálních zařízeních. Možnost vlastního trasování, které usnadňuje hygienikům práci, navrhují odborníci dát i firmám či orgánům státní správy. Nyní ji mají jen jednotlivci.

Bisop doporučuje nejprve trasovat nejčerstvější případy, u kterých je větší šance zabránit dalšímu šíření nákazy. Nyní hygienici a externí spolupracovníci vyřizují případy od nejstarších. Stát by měl zvážit i možnost, že by se prioritně testovali a trasovali zdravotníci podobně, jako je tomu v Norsku.

Protože je varianta omikron více infekční, hrozí, že bude v jednu chvíli v karanténě či izolaci násobně více lidí než v dosud největších vlnách epidemie covidu. To může ohrozit fungování ekonomiky i společnosti. Při počtu 30.000 až 50.000 nových případů denně by u desetidenní izolace mohlo být v jednu chvíli v izolaci 300.000 až 500.000 lidí. K tomu je potřeba připočítat také jejich rizikové kontakty, které budou v karanténě. "V jednu chvíli tak může být v izolaci či karanténě i pět až deset procent populace," uvedli odborníci. Doporučují proto zkrácení doby izolace a karantény, které by bylo podmíněné negativním testem na konci.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 21 minutami

před 34 minutami

Záchranáři zasahují u neštěstí na Strakonicku. (3.10.2023)

Nehodu na Strakonicku nepřežili zaměstnanci železnice. Na trati pracovali

Úterní železniční nehoda na Strakonicku si vyžádala dva životy železničních zaměstnanců, kteří pracovali na trati, uvedla policie. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda vyjádřil upřímnou soustrast pozůstalým. Drážní inspekce zahájila vyšetřování mimořádné události.  

před 36 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů

Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.

včera

Arménie, ilustrační foto

Arménský parlament schválil přistoupení k ICC, navzdory ruskému odporu

Arménský parlament podle agentury Anadolu schválil ratifikaci Římského statutu, na jehož základě vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), což znamená, že Arménie bude podléhat jeho jurisdikci. Plán Arménie přistoupit k ICC, která nedávno vydala zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, byl kritizován Ruskem.

včera

včera

včera

Pellegrini nezavrhl možnost vlády s Progresivním Slovenskem. Mohl by v ní být premiérem

Předsednictvo strany Hlas-SD, která podle mnohých rozhodne o tom, jaká koalice na Slovensku vznikne, zatím nevyloučilo ani jednu ze dvou variant. Nejprve však bude jednat s vítězným Smerem, oznámil předseda strany Peter Pellegrini po setkání s prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy