Počty nakažených budou růst několik týdnů, neplní se JIP, zní z ministerstva

Pozitivita testů na covid-19, které žádají pro své pacienty lékaři, je 25 procent, což znamená významné rozšíření viru v populaci. Počty nakažených budou ještě několik týdnů dál růst. Zátěž roste ve všech regionech, zatím se ale výrazně neplní nemocnice a zejména jednotky intenzivní péče (JIP). Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). Zatím podle něj nejsou nutná povinná opatření, doporučil roušky ve zdravotnictví.

"Reprodukční číslo a počty nakažených začínají růst, je to dáno submutacemi omikronu BA.4 a BA.5. V ČR převládá BA.5," uvedl Pavlovic. Počty nakažených v tomto týdnu podle dat ministerstva zdravotnictví přesáhly v pracovní dny 1000 případů denně při zhruba 4000 až 6000 testů. Reprodukční číslo se pohybuje mezi 1,31 až 1,9, v Praze je zátěž proti jiným regionům zhruba dvojnásobná.

Počty případů podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) rostou už od začátku června. Mezitýdenně stoupaly o zhruba třetinu, pak o čtvrtinu a do minulého týdne o 89 procent. Za poslední dva týdny se nakazilo téměř 2000 lidí nad 65 let, kterým potenciálně hrozí vážnější průběh nemoci.

Do nemocnic se více nakažených dostávalo obvykle o deset až 14 dní později, aktuálně jich je 192 a sedm na JIP, denně přibývá zhruba dvacet. "Letní vlna by neměla mít významný dopad do zdravotní péče," řekl Pavlovic. Ministerstvo tak usuzuje podle Portugalska či Izraele, kde mají kolem 10.000 nových případů denně, ale dopady na nemocnice jsou mírné. Právě naplněnost nemocnic byla dříve hlavním argumentem pro přijímání protiepidemických opatření, která měla epidemickou vlnu zpomalit.

Počet hospitalizovaných se podle Pavlovice už sice začal zvyšovat, lidí na JIP jsou ale stále jednotky. Varianta omikron je sice podle něj skoro tak nakažlivá jako spalničky, vyvolává ale proti dřívějším spíš méně závažné onemocnění.

"Není důvod v tuto chvíli zavádět jiná než doporučená opatření," dodal. Ministerstvo doporučuje nosit roušku ve zdravotnických zařízeních, kde se mohou vyskytovat nemocní. Kdo se necítí zdráv, neměl by chodit mezi lidi. Firmy by podle něj dál mohly lidem nabízet možnost práce z domova.

Přestože prodělání nemoci dříve nebo očkování před více než pěti měsíci chrání před novou nákazou méně, stále je velmi účinné proti vážným příznakům. Lidem nad 80 let a lidem nad 65 let s chronickými nemocemi nebo mladším, kteří mají oslabenou imunitu, je silně doporučeno přeočkování čtvrtou dávkou, řekl náměstek. Očkovací místa by se pro ně měla otevřít v polovině srpna.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy