Praha - Letošní předčasné volby do Poslanecké sněmovny nebyly na rozdíl od minulosti duelem levice a pravice, uvedli politologové. Voliči podle nich ukázali, že přestávají věřit zavedeným stranám, a netransparentnost nových volebních subjektů jim zřejmě nevadila. Do Sněmovny se dostaly nové volební subjekty ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, výsledky ČSSD a ODS byly naproti tomu pod očekáváním vedení stran.
"Volby nebyly střet mezi pravicí a levicí, ale mezi těmi starými stranami, které jsou považovány veřejností za zkorumpované a klientelistické, a těmi novými stranami," řekl ČTK politolog Tomáš Jarmara. Proto podle něj oproti minulým volbám ubylo hlasů ČSSD, TOP 09 a zejména ODS. Naproti tomu KSČM, kterou Jarmara počítá mezi protestní výběr, dosáhla jednoho ze svých nejlepších volebních výsledků.
Politolog Tomáš Lebeda řekl v České televizi (ČT), že volby pravděpodobně byly ve znamení velkého váhání, zvláště na pravici. Kampaň podle něj neměla hlavní téma, protože nešlo jako v minulosti o duel levice a pravice, a ani nabízené alternativy nebyly vyprofilované jako liberálové, konzervativci nebo socialisti. Nové subjekty tak byly netransparentní, což ale voličům zřejmě nevadilo, dodal Lebeda.
Strany podle Lebedy sklízejí ovoce své uzavřené politiky. Paradoxem je například propad ČSSD, která po letech v opozici pravděpodobně získá výrazně méně hlasů než poté, co byla osm let ve vládě, řekl v ČT.
Politolog Jan Outlý pro ČTK upozornil, že podstatně hůře než před třemi lety skončila vedle ODS také TOP 09. "Tyto dvě strany stojí před otázkou, zda spolu nějak úžeji nespolupracovat a nepokusit se působit jako sjednocená síla pravice," dodal.
Podle politologa Michala Klímy byly letošní volby protestní a hlavní rozdělení na pravici a levici se stejně jako při minulém hlasování opět otřáslo. Krize politických stran souvisí například s případy infiltrace zájmových skupin z byznysu, až organizovaného zločinu do vysoké politiky, dodal v ČT. Voliči podle Klímy přestávají věřit zavedeným stranám a levo-pravé rozdělení pro ně navzdory varování médií i politologů není hlavním tématem.
Za úspěchem hnutí ANO 2011 vidí Jarmara výbornou marketingovou kampaň. "Pravděpodobně převzala voliče TOP 09 a ODS," odhadl. Podle Outlého ale mezi různorodými voliči hnutí ANO byli určitě i středolevicoví nebo levicoví voliči. ANO je strana, "která zbyla" pro voliče, kteří chtěli jít k volbám a dospěli k ní vylučovací metodou, řekl Outlý. Očekává proto, že podstatná část voličů tohoto hnutí bude v budoucnu zklamaná, až už se strana přikloní více doleva, nebo doprava.
Stejně jako ANO byl podle Outlého protestní volbou také Úsvit, předpokládá nicméně, že zůstane mimo politickou hru. "Svědčí to o tom, že řada voličů v podstatě už nevěděla koho, a on (Okamura) se svezl na té vlně," řekl Jarmara. Volební zisky Strany zelených a České pirátské strany zase podle něj ukazují, že do budoucna mají potenciál liberální strany městského typu.
Outlý poukázal na návrat KDU-ČSL do Sněmovny, je to podle něj přirozený vývoj. Straně se vrátili voliči, kteří před třemi lety hlasovali pro TOP 09, ale ta následně nedělala politiku vlastní lidovcům, dodal.
Politologové si všímali, že do Sněmovny se nedostane Strana práv občanů - zemanovci (SPOZ). Podle Outlého voliče zřejmě unavovaly kontroverze kolem této strany. "Nabídka novějších alternativ byla docela široká, volič musel být otrávený jednak vnitřními rozpory ve SPOZ, jednak tím, jak (prezident) Miloš Zeman nepokrytě tuto stranu prosazoval," řekl ČTK. Nepůsobilo podle něj dobře, že SPOZ neměla jasného lídra, a roli hrály také nejasnosti, kdo za stranou stojí.
Pokud SPOZ získá méně než pět procent, bylo by to velké oslabení "prezidentské strany", řekl v ČT Klíma. Podle Jarmary zemanovcům neprospěl "smrtelný koktejl" neshod při sestavování kandidátek, politického působení hradního kancléře Vratislava Mynáře a výroků prezidenta Zemana na adresu rektorů těsně před volbami.
Související
Prezidentské volby ovlivňují ruští agenti, udělají to znovu, varuje ruský zpravodaj
To nejlepší z volebních videí na jednom místě + VIDEO
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 4 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 8 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.
Zdroj: Libor Novák