Změna v roce 1989 se vyplatila, tvrdí střední Evropa. Jásá hlavně Polsko

Jak ukazují výsledky, veřejnost ve všech čtyřech zemích se převážně kloní k názoru, že se změna systému v roce 1989 vyplatila. Mezi jednotlivými zeměmi však existují velmi výrazné rozdíly v míře tohoto příklonu.

Relativně nejpozitivněji změnu systému hodnotí občané Polska, kde názor, že se změna systému vyplatila, zastává 71 % z nich, a v tom 39 % uvádí dokonce odpověď, že se „rozhodně vyplatila". Opačný názor mezi Poláky vyjádřila jen o málo více než desetina (12 %) oslovených.

Na druhém místě v tomto ohledu skončila Česká republika, kde názor, že se změna systému vyplatila, zastává více než třípětinová většina (63 %) respondentů. Mezi nimi se ovšem jako nejčastější objevuje varianta odpovědi „spíše se vyplatila", což uvedly téměř dvě pětiny (38 %) dotázaných, zatímco odpovědi „rozhodně se vyplatila" tvořily jen čtvrtinu (25 %) v rámci celého souboru. Kromě toho výrazně vyšší byl i podíl těch, kteří si myslí, že se změna systému v roce 1989 spíše či rozhodně nevyplatila, což uvedlo 29 % oslovených občanů v ČR.

Na Slovensku pak změnu systému příznivě ohodnotilo 56 % dotázaných, přičemž jen necelá pětina (19 %) ji považuje za rozhodně se vyplativší, opačný názor vyjádřila třetina (33 %) Slováků.

Relativně nejskeptičtěji změnu systému v roce 1989 hodnotí obyvatelé Maďarska, kde pouze necelá polovina (48 %) dotázaných ji označila za něco, co se vyplatilo, a jen o málo více než desetina (12 %) si myslí, že se „rozhodně vyplatila". Opačný názor, že se změna systému po roce 1989 nevyplatila, v šetření vyjádřila více než třetina (37 %) maďarské veřejnosti.

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že skepse vůči změně systému v roce 1989 a změnám po roce 1989 je navzájem provázána. V obou případech skepse narůstá s klesající deklarovanou životní úrovní vlastní domácnosti, klesajícím příjmem, rostoucím věkem a klesající úrovní dokončeného vzdělání, uvedli autoři průzkumu. Podle nich jsou ke změnám kritičtější i levicově orientovaní lidé.