Čeští vědci: Volební preference mohou mít vliv na duševní zdraví při pandemii

Volební preference a způsob sledování médií mají během pandemie covid-19 podle studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) vliv na duševní zdraví. Výzkum mimo jiné ukázal, že dramatičtější podání zpráv médii při epidemii zvyšuje úzkost lidí, kteří je sledují. Lišily se také reakce voličů různých politických stran. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Ilustrační foto
doporučujeme

Vědci si při výzkumu rozdělili média do několika kategorií podle míry důvěryhodnosti poskytovaných zpráv, tedy od médií veřejnoprávních (ČT, ČRo, ČTK) až po média dezinformační, a zjišťovali, která média a jak často účastníci výzkumu sledovali.

Prvního výzkumu se zúčastnilo přes 1500 lidí. Jeho výsledky potvrdily předpoklad, že míra obav z nákazy, ekonomických a dalších negativních dopadů covid-19 zvyšovala úzkost a depresivitu. "Zjistili jsme také, že pravidelnější sledování veřejnoprávních médií zlepšovalo celkový duševní stav, zatímco zvýšená důvěra ve zpravodajství více orientovaná na dramatičtější podání úzkostnost naopak zvyšovala," uvedl náměstek pro vědu a výzkum NUDZ Jiří Horáček.

Podle analytika výzkumného týmu Petra Adámka byl negativní dopad na duševní zdraví výraznější u lidí, kteří čtou jen titulky, než u lidí, kteří čtou celé články a k nim si ještě dohledávají další informace.

"Tento pozoruhodný nález by nabízel poměrně snadnou možnost, jak dopadům podobných událostí na duševní pohodu předcházet. Jednoduše stačí číst zpravodajské články celé, přemýšlet o nich a neomezovat se jen na rychlé těkání po titulcích. Titulky mají spíše upoutat naši pozornost, a proto jsou často nadnesené, zjednodušující a vyvolávají strach a obavy," doplnil Horáček.

Vědci dále zjistili, že voliči různých politických stran reagovali na epidemii odlišně. "Lidé, kteří by volili vládní strany (ANO, ČSSD) nebo KSČM, která podporuje současnou vládu, vykazovali mírně menší dopad na duševní zdraví než voliči hlavního sněmovního opozičního proudu," uvedla Veronika Fajmonová z výzkumného týmu, která se specializuje na politickou psychologii. Podle Horáčka je pravděpodobné, že voliči vládních stran více věřili opatřením vlády.

Dopad na duševní zdraví ovlivňuje podle vědců i schopnost lidí zvládat nejistotu. "Poslední desetiletí přinesla řadu problémů, které jsou spojeny s nejistotou: klimatickou změnou s globálním oteplováním počínaje přes uprchlickou krizi až k pandemii covid-19. Naše výsledky potvrzují, že zvyšování schopnosti tolerovat nejistotu, kterým se zabývá řada psychoterapeutických metod, může být důležitým faktorem, jak lze předcházet dopadům těchto problémů na duševní zdraví," dodal vedoucí výzkumného týmu Ladislav Kesner.

Vědci v NUDZ nyní připravují rozsáhlé šetření, které bude spuštěno v nejbližší době a které má tyto předběžné výsledky potvrdit či rozvést. Hlavním cílem týmu je stanovit ještě letos konkrétní doporučení pro prevenci dopadů covid-19 a podobných problémů na duševní zdraví.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Ústavní soud odmítl stížnost muže, který si u voleb nesejmul roušku

19.01.2021 09:38 Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže, který si u krajských voleb nesejmul roušku, volební komise…

Zima nedopadla, v létě už ale Češi do ciziny chtějí. O zájezdy je již nyní…

19.01.2021 09:30 Ke koronavirem zasaženým oblastem podnikání patří také cestovní kanceláře. Probíhající zimní sezóna…

Podíl Čechů, kteří neplatí včas dluhy, loni klesl na 5,7 procenta

18.01.2021 15:30 Schopnost Čechů splácet závazky se loni dále zlepšila. Na konci roku 2020 mělo dluhy po splatnosti…

Praha bude rozvíjet systém náramků seniorům pro přivolání pomoci

18.01.2021 13:41 Pražský magistrát bude rozvíjet pro seniory systém speciálních náramků, kterým si v případě…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama