Kontroly na hranicích, obavy ze šíření epidemie nebo únik do méně osídlených míst nejsou v situaci, kterou ČR zažívá, ničím novým. Krkonoše, ve smyslu území dnešního Krkonošského národního parku (KRNAP) s jeho ochranným pásmem, patří k oblastem, kde si v minulosti velké epidemie nemocí vybíraly menší daň na životech než v podhůří, řekl v rozhovoru pro ČTK Michal Skalka ze Správy KRNAP. Proto se nediví, když někteří lidé z měst, stejně jako před staletími, hledají nyní v Krkonoších odpočinek a azyl.
"Traduje se, že v 17. století, kdy v Praze řádil mor, lidé utíkali do hor, protože věřili, že tam je 'černá smrt' nedohoní. Neznamená to, že by se epidemie Krkonoším vyhýbaly, ale v porovnání s hustěji osídleným podhůřím, neměly takový dopad na místní obyvatelstvo. Nelze to samozřejmě srovnávat s nynější situací, ale model uvažování je asi hodně podobný," uvedl Skalka.
Svoji roli ve zdravotním stavu horalů mohlo hrát v minulosti i to, že v Krkonoších mělo tradici lidové léčitelství a bylinkářství. Příroda pro ně byla zdrojem obživy i přírodních léčiv. "I když se lidé na horách podle dobových pramenů dožívali až sta let, průměrný věk byl nízký. Věku deseti let se dožívalo jen 30 procent dětí. Decimoval je nedostatek hygieny i chudá a jednotvárná strava zejména v zimě," řekl ČTK Skalka.
Pokud už někoho choroba dostihla, léčba byla často intuitivní - žlutý lišejník se používal na žloutenku a důlkatec plicní na zápal plic. "Věděli nepochybně více než my, kam si pro co zajít. Dá se mluvit také o arnice, hořcouce, ale i zdravém povětří a pohybu, kterého obyvatelé Krkonoš měli na rozdíl od lidí ve městech ažaž," poznamenal Skalka.
Z dobových dokumentů vyplývá, že preventivní opatření proti šíření nákaz se v minulosti ani Krkonoším nevyhnula. Je doloženo, že v roce 1632, během morové epidemie evropského formátu, vzniklo na hřebenech hor několik strážnic. Jednou z nich byla i Stará Slezská bouda, která je nyní na polské straně západních Krkonoš, uvedl Skalka.
Krkonoše byly dlouho periférií, hlavní hřeben tvořil přirozenou hranici, což tento kraj formovalo. Kromě horských údolí bylo osídlení "rozhozeno" po z větší části odlesněných stráních a hřebenech s arkto-alpínskou tundrou tak, aby hospodářství mělo dostatek pastvin a půdy. Osídlování východních Krkonoš začalo nejpozději na počátku 16. století, kolonisty byli nově příchozí z oblasti Alp a původní obyvatelé podhůří.
Nákazy do Krkonoš přinášeli především cizinci, kteří ale mnohdy byli pro společenstva horalů přínosem. Podle jedné krkonošské legendy dva studenti, kteří utekli z Prahy do Krkonoš před morem, založili v Karpaczi na dnešní polské straně hor Cech laborantů, tedy něco na způsob cechu lékárníků a léčitelů. "Používali nejen desítky různých bylin, jejich kořenů, ale také kůru a dřevo různých stromů. Recepty střežili jako oko v hlavě, proto se jich dochovalo tak málo," řekl.
Jeden takový se měl užívat i proti moru a v dobové literatuře je popsán takto: "Vezmi tři loty theriacu a aloe, dva loty Terra sigilata (železitá hlína), šest kvintlíků myrhy, po třech kvintlících bobřího stroje (výměšek aromatické podocasní žlázy bobra), kafru, mochny, třemdavy, angeliky, hořce, dva kvintlíky choroše lékařského, jeden kvintlík cicváru a jeden lot rebarbory. Jemně rozkrájet, roztlouci a přidat potaš, povařit v pálence, vyluhovat a přefiltrovat přes papír. Užívat ráno, v poledne i večer po jedné sklence".
V ČR platí kvůli koronaviru nouzový stav, je omezen pohyb lidí, cestování, uzavřeny jsou hranice, platí nařízení o nošení roušek na veřejnosti, v Krkonoších předčasně skončila zimní sezona.
Související

Počasí dnes: Na horách i sněžilo. Nejvíce na známém místě v Krkonoších

Jel lyžovat do Krkonoš a nevrátil se domů. Policie pátrá po muži z Prahy
Krkonoše , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 11 minutami

Počasí příští víkend bude bez tropických teplot
včera

Trumpovy nevyzpytatelné schůzky v Oválné pracovně znepokojují světové lídry
včera

Obchodní válka na spadnutí. EU rozděluje taktika v klíčových rozhovorech s Trumpem
včera

Katastrofální povodně v Texasu: Mezi mrtvými jsou desítky dětí, úmrtím se dalo předejít
včera

Izrael vysílá vyjednavače do Kataru, ale odmítá požadavky Hamásu na změnu příměří
včera

Itálie, Francie a Německo se spojily. Von der Lyenové pošlou rázný dopis
včera

Trump dočasně opouští America First. Mění i postoj k cizincům
včera

Evropa čelí extrémní pylové sezóně. Alergií trpí i lidé, kteří ji dodnes neměli
včera

Zradit Ukrajinu znamená oslabit USA, Putin je překážkou. Trumpův oblíbený server tlačí na amerického prezidenta
včera

Spartu opouští obránce Vitík. Reprezentant míří do Boloni za zhruba 15 milionů eur
včera

Letošní Tour de France i s českým zástupcem. Poprvé se na slavném závodě představí Bittner
včera

Tragédie v Texasu: Povodně si vyžádaly přes 50 obětí, desítky dětí stále pohřešovány
včera

Trump si užívá svou hru. Blížící se lhůta pro celní ultimátum paniku v Bílém domě nevzbuzuje
včera

Velká Británie svolává summit koalice ochotných na podporu Ukrajiny
včera

Proč Si Ťin-pching poprvé vynechal summit BRICS?
včera

Počasí příští týden tropy nepřinese. Teploty se propadnou až na 16 stupňů
5. července 2025 21:35

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit
5. července 2025 20:19

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle
5. července 2025 19:01

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa
5. července 2025 17:49
Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.
Zdroj: Libor Novák