Největší obavy českých firem? Ekonomická rizika

"Jako globální pojistitel neustále hledáme nově vznikající rizika, jejichž odhalení by mohlo být důležité pro naše klienty," vysvětlil Axel Theis, generální ředitel společnosti Allianz Global Corporate & Speciality. Zdaleka nejčastěji zmiňovaným typem rizik v této studii jsou rizika ekonomická. Téměř čtvrtina všech risk manažerů je vidí jako nejnaléhavější a týkají se celé řady faktorů spojených s ekonomickou situací. Jde například o zvýšení cen zboží, ztrátu klíčových trhů, výkyvy směnných kurzů a v neposlední řadě i obecná rizika vážící se k ekonomické recesi.

"V současné situaci si všichni velmi intenzivně uvědomujeme všudypřítomnost hospodářského rizika," uvedl k výsledkům průzkumu hlavní ekonom skupiny Allianz, Michael Heise. "Nervozita na finančních trzích nepřispívá důvěře v podnikání a hodnocení rizik se proto ještě více stává klíčovým prvkem všech našich osobních i obchodních rozhodnutí," doplnil. "I tuzemské klienty dnes víc než v minulosti trápí ekonomická rizika, která se vyhoupla na špici a předstihla přírodní katastrofy. Živelní události si klienti kryjí pojištěním buď samostatně, nebo v kombinaci s přerušením podnikání. Zvlášť pojištění přerušení provozu nabývá na popularitě, protože pokud k němu například v důsledku záplav nebo požáru dojde, často následné škody převyšují ty, které způsobil živel samotný," nastínil ředitel úseku průmyslového pojištění Allianz Václav Bohdanecký.

Přerušení podnikání je i globálně druhým nejčastěji zmiňovaným podnikatelským problémem, odborníci je zmínili v 14 procentech. Jde o přerušení provozu firmy a s tím spojené i případné narušení dodavatelských řetězců. Odborníci v této souvislosti poukazují na nebezpečí vytvořená logistikou "just-in-time". V posledních letech byl totiž zaznamenán rozvoj firemních strategií, které podporovaly myšlenku "štíhlé výroby" a minimálního množství skladových zásob. V praxi to sice znamená maximální snížení nákladů distribučních řetězců, avšak na úkor významného rizika jejich narušení právě v případě výpadku výroby nebo přerušení činnosti. Jako třetí nejobávanější riziko – s devíti procenty, zmiňují odborníci přírodní katastrofy. Mezi ně patří záplavy a sesuvy půdy, bouře, hurikány a tornáda, zemětřesení, tsunami, sopečné výbuchy a také vlny veder. V porovnání s prvními dvěma se toto riziko může jevit jako překvapivě nízké, přestože dopad nedávných přírodních katastrof v Japonsku, na Novém Zélandu, nebo povodní v Thajsku, byl na celosvětový pojistný trh zcela zásadní. Průměrné celosvětové náklady na vyplacené náhrady škod způsobené přírodními živly, jako jsou záplavy, hurikány a tajfuny, se za deset let zvýšily osminásobně. Výsledky studie také ukazují na propojení rizik a jejich hromadný dopad. V globalizovaném světě žádné riziko nestojí samostatně a také nemůže být vnímáno izolovaně. Naopak kombinace několika katastrof může prohloubit individuální účinky jednotlivých rizik, nebo naopak vyvolat řetězový dopad často i v nejrůznějších částech světa. Další firemní nebezpečí, jako jsou ztráta dobré pověsti firmy, ohrožení značky, riziko stažení výrobku z trhu kvůli závadě, či odpovědnost za způsobené škody si sice podnikatelé uvědomují, ale již si je v tak hojné míře nechrání. "I naši klienti mají často nízké limity u pojištění odpovědnosti, na které je nyní aktuálně naši odborníci upozorňují v souvislosti se změnou legislativy – novým občanským zákoníkem a potenciálním vyšším odškodněním, které mohou poškození za škody z odpovědnosti požadovat," doplnil Bohdanecký.

Zahraniční firmy se rizika ztráty dobré pověsti obávají mnohem více, protože v současné informační společnosti digitálních sdělovacích prostředků a nových forem médií, jako jsou například sociální sítě, se občané do komunikace zapojují aktivně a hlavně rychle. Právě rychlost rozšíření zpráv je velkým fenoménem, a tak během několika minut může zasáhnout negativní zpráva celý svět a poškodit dobré jméno firmy, nebo ji v krajním důsledku dokonce zlikvidovat. I přesto jsou stále nejvíce podceňovanými riziky rizika počítačová a informačních technologií – odborníci je "ocenili" pouze jedním procentem.