Analytici: Nový stavební zákon není ideální, řízení ale urychlí

Nový stavební zákon, který v pondělí projedná vláda, sice není ideální, ale řízení urychlí. Velký přínos je v digitalizaci, důležitá bude odbornost úředníků na stavebních úřadech i jejich dostatečná kapacita. Uvedli to analytici, které ČTK oslovila. Podle některých budou mít někteří účastníci řízení stále až příliš silné slovo. Řada zásadních připomínek navíc dosud nebyla vypořádána.

"Navržená podoba stavebního zákona není ideální, ale určitě povede k výraznému urychlení procesu vydávání stavebních povolení. Jelikož naši zemi trápí nedostatek nemovitostí, což vede k prudkému růstu cen na realitním trhu, je zřejmé, že nový stavební zákon jde správným směrem," uvedl analytik BH Securities Štěpán Křeček. Podle analýzy ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které je za přípravu zákona odpovědné, by se průměrná doba povolení u větších projektů měla zkrátit ze současných 5,4 roku na jeden rok. MMR plánuje, že zákon by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku, účinnost by měla nabíhat postupně do poloviny roku 2023.

"Návrh stavebního zákona, se kterým by souhlasili všichni, není možný. Různé zájmové skupiny, které stavební zákon ovlivňuje, jsou příliš rozdílné. Bude tedy nutné protlačit nový stavební zákon na sílu. Největší odpor zřejmě vyvinou občanští aktivisté, ekologové, památkáři a místní samosprávy," uvedl dále Křeček.

Partner společnosti BDO Legal Jiří Šmatlák označil stávající právní úpravu za nepřehlednou a nefunkční. Situace je podle něj neudržitelná a brání rozvoji stavebnictví. Zjednodušení a zkrácení stavebního řízení je podle něj reálné za předpokladu, že bude zajištěna dostatečná personální kapacita a odbornost úředníků na stavebních úřadech. "Velký přínos pro zjednodušení povolování staveb vidím v jeho digitalizaci. Lze očekávat, že návrh zákona čeká v rámci legislativního procesu ještě hodně úprav a můžeme jen doufat, že případné změny návrh zákona ovlivní pozitivně," doplnil Šmatlák.

Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by byl stavební zákon dle návrhu MMR krokem vpřed, byť mu k ideálu ještě cosi schází. Zejména velké stavební projekty by se podle něj měly stavět výrazně rychleji, což podpoří celou ekonomiku. "Obce a další úžeji profilovaní účastníci řízení, jako například památkáři nebo ochránci životního prostředí, však budou mít stále až příliš silné slovo. To umožní nadále prosazovat partikulární zájmy, byť v nižší míře, které ekonomice jako celku ne vždy svědčí," sdělil Kovanda.

Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners uvedl, že úprava stavebního práva je zcela nezbytná. Podle něj není současným problémem pouze délka povolovacích řízení, ale také jejich složitost. "Problém je, že v návrhu předkládaném vládě stále zůstává řada zásadních připomínek, které dosud nebyly vypořádány. Navíc je návrh nové normy velmi rozsáhlý a má příliš mnoho vznesených připomínek. Proto se obávám, že schvalování nového zákona bude během na dlouhou trať, a není jisté, zda bude sledovaných cílů dosaženo," dodal Kadlec.

Legislativní rada vlády v prvním srpnovém týdnu doporučila vládě schválit upravené znění návrhu zákona. Významné koncepční zásahy podle rady nenastaly. Ve většině úprav šlo spíše o technické záležitosti a právní upřesnění, aby zákon co nejlépe fungoval v praxi.

Podle návrhu zákona by po jeho schválení mělo stačit jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Celý proces má být digitalizovaný. Neintegrovaní do systému takzvaného jednoho razítka mají zůstat jen částečně památkáři, a to u kulturních a národních památek a památkových rezervací.

Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se zákon po zapracování připomínek odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy. Podle Sdružení místních samospráv zákon zruší většinu stavebních úřadů v obcích a povede k odlivu odborníků, kteří tam specializovanou stavební agendu dosud vykonávali.

Související

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023) Komentář

Nejhorší masová vražda v dějinách ČR bude mít dohru. Přístup k dezinformacím se úplně změní

Čtvrteční tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze může v české společnosti řadu věcí změnit, nemusí ale změnit vůbec nic. Masový vrah, chcete-li terorista, sebral život čtrnácti nevinným lidem, většinou vysokoškolským studentům či pedagogům. Prakticky okamžitě se vyrojily „zaručené zprávy“ o tom, že šlo o ukrajinského studenta, nebo že vláda maskuje své vlastní nekalé jednání. 
Peníze, ilustrační fotografie. Komentář

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Více souvisejících

zákony Stavebnictví Vláda ČR Ekonomika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 21 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy