Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za loňské první pololetí.
"Zpráva NKÚ se jednostranně zaměřuje pouze na hodnocení hospodaření státního rozpočtu, ale už nebere v úvahu stav veřejných financí jako celku a ani účelné nastavení vazeb mezi státním rozpočtem a státními fondy na jedné straně a místními rozpočty na straně druhé," uvedlo MF. Ministerstvo financí poukazuje na to, že dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje dlouhodobé předkrizové dodržování střednědobého rozpočtového cíle. Tím je strukturální deficit, tedy saldo veřejných financí bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových opatření.
Ministerstvo argumentuje i tím, že podle Eurostatu patří tuzemské veřejné finance navzdory otřesům způsobeným pandemií mezi nejlepší v EU. "Čísla Eurostatu jasně potvrzují, že rozpočtová politika vlády reaguje na pandemii zcela v souladu s politikami ostatních členských zemí. Navíc máme tu výhodu, že naše vstupní zadlužení je opravdu nízké a ve srovnání s ostatními zeměmi tak s přehledem zůstáváme mezi těmi rozpočtově nejzodpovědnějšími," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Státní rozpočet skončil k loňskému 30. červnu se schodkem 195 miliard korun, což bylo meziroční zhoršení téměř o 175 miliard korun. O celoročním výsledku hospodaření loňského rozpočtu má ministerstvo financí informovat v úterý odpoledne. Původně ho vláda schválila se schodkem 40 miliard, ale poté ho vláda v důsledku dopadů pandemie postupně zvyšovala až na konečných 500 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) koncem prosince uvedla, že rozpočet skončí se schodkem 370 až 380 miliard korun. Pro letošní rok je zatím schválený schodek 320 miliard.
NKÚ připomíná, že hrubý domácí produkt klesl ve druhém loňském čtvrtletí o 11 procent, což byl nejhlubší propad v historii ČR. Příjmy státního rozpočtu se za celé pololetí propadly meziročně o 44 miliard, naopak výdaje vzrostly meziročně o 130 miliard.
Prezident Kala však podotýká, že pandemii není možné vinit ze všeho. Poukazuje přitom například na to, že od začátku roku se meziročně zvyšovalo čerpání celkových výdajů, a to měsíčně o desítky miliard korun, a tyto nárůsty se týkaly hlavně provozních výdajů. Při zvyšování schodku státního rozpočtu v rámci jeho novelizací však vláda s výjimkou snížení výdajů v kapitol ministerstev dopravy a obrany nenavrhla žádné úspory peněz.
Podle prezidenta Kaly budí oprávněné obavy i to, že vláda prosadila loni na jaře rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tato změna umožnila pro letošní rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Tím si podle prezidenta NKÚ vytvořila prostor pro vysoké rozpočtové schodky i v dalších letech.
Ministryně Schillerová to však tehdy obhajovala tím, že bez této změny by nebylo možné sestavit rozpočet na letošní rok. Uvedla tehdy, že jinak by musela seškrtat výdaje nebo zvýšit daně v objemu 150 miliard korun.
NKÚ podotýká, že proti této změně se vyslovila i Národní rozpočtová rada.
"Vzniklý zvýšený fiskální prostor nemusí být nezbytně využit pouze pro výdajová a příjmová opatření vztahující se k eliminaci ekonomických dopadů současné krize, a hrozí tudíž popření smyslu pravidel rozpočtové odpovědnosti. NKÚ otázku využití tohoto zvýšeného fiskálního prostoru po skončení pandemie covidu-19 hodnotí jako velmi rizikovou a bude tuto problematiku podrobně monitorovat," stojí ve stanovisku NKÚ.
Související
Státní rozpočet v roce 2023 skončil se schodkem 288,5 miliardy
Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok s deficitem 252 miliard
státní rozpočet , nkú , Miloslav Kala , Alena Schillerová , Ministerstvo financí , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Ekonomika
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák