Rozpočty obcí se propadnou podle odhadu ministerstva financí o 11 procent, takzvané stres testy přitom prokázaly, že zvládnou i 15 procent bez zadlužování, vysvětlovala dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prezidentovi Miloši Zemanovi spor s obcemi o kompenzační bonus.
Bonus má pomoct společnostem s ručením omezeným na úkor příjmů obcí, které se mají na výdaji podílet třetinou. Senát proto návrh v uplynulém týdnu vrátil Sněmovně. Bonus tak firmy dostanou později, než ministerstvo plánovalo.
S prezidentem ministryně hovořila i o rozpočtu. Novinářům řekla, že nevylučuje prohlubování schodku v případě propadu příjmů či další podpory firmám.
Společníci malých firem postižených koronavirem mají podle návrhu vlády dostávat stejně jako živnostníci podporu 500 korun za den. Senát ale návrh vrátil Sněmovně se změnou zdroje peněz pro výplatu příspěvku tak, aby ho vyplácel stát ze státního rozpočtu. Vládní koalice názor Senátu ve Sněmovně zřejmě přehlasuje. Podle odhadů tak přijdou obce o 11 miliard a kraje asi o čtyři miliardy korun, stěžují si, že tak nebudou mít na investice.
"Předložila jsem panu prezidentovi čísla za posledních pět let, daňové příjmy měst rostly o 44 procent, krajů o 50 procent. I s tím kompenzačním bonusem odhadujeme propad rozpočtů krajů měst a obcí asi o 11 procent a stres testy ukázaly, že i 15 procent zvládnou, aniž by se musely zadlužovat," řekla ministryně po jednání v Lánech novinářům. Prezident podle ní souhlasí s tím, že obce a kraje musejí investovat. Na to ale podle Schillerové dostanou přes programy připravované ministerstvem pro místní rozvoj víc, než o kolik přijdou kompenzačním bonusem.
"Shodli jsme se na tom, že je zásadní, aby se v příštích letech hodně investovalo, a to nejen ze státního rozpočtu, ale i z rozpočtů obcí a krajů. Je třeba dát impulzy do těchto rozpočtů, abychom společně ekonomiku podpořili," uvedla Schillerová k debatě s prezidentem. Podle ní nešlo malým firmám pomoct jinak než ze sdílené daně. Kraje a obce se na bonusu budou podílet třetinou. "Ale to jsou společnosti s ručením omezeným, které v těch městech a obcích žijí a platí tam daně," uvedla. Stát podle ministryně nemá žádný tak velký příjem, aby bylo možné to z něj vzít.
"Panu prezidentovi jsem říkala, že my připravujeme masivní dotační podporu investičních projektů, která bude odpovídat tomu, co jsme vzali ze sdílených daní na kompenzačním bonusu," uvedla.
S prezidentem a jeho poradním sborem hovořila i o změnách státního rozpočtu. Ministerstvo financí kvůli koronaviru dvakrát zvýšilo očekávaný deficit letošního rozpočtu z původních 40 miliard na 200 a později na 300 miliard korun. Schillerová v rozhovoru s novináři nevyloučila ještě další zvýšení schodku, pokud se ukáže, že kvůli epidemii koronaviru dál klesnou příjmy rozpočtu, neporostou výdaje, jako příklad uvedla další pomoc firmám prostřednictvím programů ANTIVIRUS. "To mohou být velké rozpočtové zásahy a to musíme do celého rozpočtu zasadit," uvedla.
Zeman tento týden v rozhovoru s ČTK řekl, že letošní deficit 300 miliard může při rozumném hospodaření stačit a nebude nutné ho znovu zvyšovat. Stát by ale podle něj neměl budoucnost projídat pouhými provozními výdaji a měl by najít prostor k úsporám. Pro oživení ekonomiky po pandemii by podle Zemana bylo nejvhodnější zajištění dostatku dlouhodobých úvěrů s nízkým úročením a odloženou dobou splatnosti. Stát by měl na tyto úvěry podle něj poskytnout garanci. O postupu vlády bude se svým poradním sborem příště jednat s vicepremiérem Karlem Havlíčkem (za ANO).
Související
Vláda ANO a SPD? Podle Schillerové nepředstavitelné
Pavel trvá na tom, že po jednání byla shoda na růstu věku odchodu do důchodu
Alena Schillerová , obce , Miloš Zeman , státní rozpočet , prezident čr , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 57 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák