Odbory a podnikatelé nepodpořili dnes na jednání tripartity návrh státního rozpočtu pro příští rok. Podle nich v něm chybí výpadek příjmů kvůli plánovanému rušení superhrubé mzdy a změny daní.
Novinářům to po tripartitním jednání řekli předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že do rozpočtu nemůže zanést věci, které ještě neplatí.
Na jednání @tripartita_cz řešil @SvazPrumyslu státní rozpočet nebo stavební zákon. Přečtěte si tiskovou zprávu. https://t.co/l1Rae5wAYI
— Svaz průmyslu a dopravy ČR (@SvazPrumyslu) October 12, 2020
Stát by měl v příštím roce podle návrhu rozpočtu hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Koaliční strany se na tom v pátek shodly. Je to druhý nejvyšší deficit v české historii po letošku, kdy vláda kvůli koronavirové krizi prosadila navýšení ze 40 miliard korun na půl bilionu. Návrh zatím rušení superhrubé mzdy nezahrnuje. Premiér dnes podle Středuly a Hanáka několikrát zopakoval, že vláda s tímto krokem počítá.
"Problémem státního rozpočtu je pro nás to, že máme dva rozpočty pro rok 2021. Jeden, který navrhuje ministryně financí bez daňového balíčku, druhý by měl být zpracován s dopady daňového balíčku," uvedl Hanák. Podle něj daňové změny představují dopad na rozpočet ve výši 70 až 80 miliard korun.
Schillerová řekla, že do rozpočtu nemůže zahrnout něco, co ještě není v legislativě. Týká se to i superhrubé mzdy. "Bude to načítat premiér jako poslanec do daňového balíčku," uvedla ministryně financí.
Podle ní Babiš předloží ve Sněmovně pozměňovací návrh se zrušením superhrubé mzdy a zavedením dvou sazeb daně z příjmu 15 procent a pro částky nad čtyřnásobek průměrné mzdy 23 procent nejspíš začátkem příštího týdne. Opatření bude navrhovat na dva roky. "Musí pak nová vláda přistoupit k dalšímu řešení," řekla ministryně.
Zaměstnavatelé se obávají toho, že výpadek se kabinet bude snažit řešit zvyšováním daní firmám i pracovníkům. Odmítli pro příští rok výdaje, které nesouvisejí s řešením krize a podporou růstu ekonomiky a vedou k zadlužování. "Jsme před volbami. Předpokládáme, že se nezmění tradice a samozřejmě vládní koalice využije prostředky státního rozpočtu pro podporu svých voličů, což zatím bylo vždycky," podotkl prezident svazu průmyslu. Podnikatelé žádají také úspory v chodu státu. Požadují údaje o vývoji počtu pracovníků státu a jejich platů za posledních deset let. Podporují vyšší investice.
Podle Středuly rozpočet vypadá tak, jakoby koronavirová epidemie letos měla skončit. Odbory jsou proti rušení superhrubé mzdy. Celkový výpadek příjmů rozpočtu kvůli daňovým změnám a dalším krokům spočítaly na více než 200 miliard korun.
"Vláda se zbavuje svých příjmů a nahrazuje je půjčkami," řekl předák ČMKOS. Podle něj je potřeba zachovat kupní sílu lidí, přehodnotit programy na podporu zaměstnanosti a pomoci firmám, na které dopadne druhá koronavirová vlna.
Po jednání tripartity se měla původně konat tisková konference. Dorazili na ni ale jen zástupci odborů a zaměstnavatelů. Nikdo z členů vlády nepřišel. Podle Středuly pokračovali v dalších jednáních.
Návrh rozpočtu by vláda měla projednávat za týden. Do konce října ho má dostat Sněmovna.
Tripartita se dnes sešla po více než čtvrt roce. Jednání se konalo na dálku jako videokonference. Příští zasedání by mělo být 2. listopadu.
Související
Státní rozpočet v roce 2023 skončil se schodkem 288,5 miliardy
Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok s deficitem 252 miliard
státní rozpočet , Alena Schillerová , Josef Středula , Odbory , podnikatelé , tripartita , Ministerstvo financí , Ekonomika , ČMKOS , Jaroslav Hanák (Svaz průmyslu)
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 49 minutami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 58 minutami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 2 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 2 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 3 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 4 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
před 4 hodinami
Trumpův úspěch. Soud v kauze tajných dokumentů se odkládá na neurčito
před 5 hodinami
Otevírací doba o svátcích v květnu 2024: Na dnešní den se vztahuje omezení
včera
Vláda schválila novelu atomového zákona, pomůže urychlit výstavbu nových bloků
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje smrt ženy v centru Plzně. Nejspíš došlo k trestnému činu
včera
Černý kašel není jediný. SZÚ upozornil na jiné nemoci s podobnými příznaky
včera
Týdenní výhled filmů: Plyšoví bobři, konzervativní anglická vesnice a různé podoby lásky
včera
Rusové, nepolevujte. Navalná bojuje proti Putinovi místo manžela
Aktualizováno včera
Izraelské tanky v Rafahu. První kroky armády vedly na hraniční přechod
včera
Americký voják v rukou Moskvy. Rusové ho viní z krádeže, Bílý dům o případu ví
včera
Lipavský nechal předvolat ruského velvyslance kvůli kyberútokům
včera
Zelenského chtěli zabít. Ukrajina odhalila ruské agenty, byli i v ochrance
včera
Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě
včera
Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?
Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.
Zdroj: Petr Nutil