Skupina ČEZ prodala většinu rumunský aktiv společnosti MIRA

Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu. ČTK to dnes řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cenu firmy neuvedly.

Prodej podle Horákové zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.

Exkluzivním poradcem ČEZ při prodeji byl podle Horákové londýnský investiční tým banky Société Générale spolu s českým týmem Komerční banky a rumunským týmem banky BRD - Groupe Société Générale. "Nabídka MIRA byla nejatraktivnější ze všech předložených nabídek, což bylo potvrzeno nezávislým posouzením hodnoty prodávaných společností," uvedla mluvčí.

Podle analytika Fio banky Jana Rašky by se cena transakce mohla pohybovat kolem 30 miliard korun. "Divestice rumunských aktiv je tak zatím podle plánu ČEZ, který předpokládal dokončit transakci do konce letošního roku nebo na počátku roku 2021. Naplňují se tak podmínky pro případnou mimořádnou dividendu, jež by mohla být podle našeho názoru vyplacena v příštím roce," uvedl Raška.

Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005 koupí distribuční společnosti Electrica Oltenia, která působí v jihozápadní části země. V letech 2008 až 2012 vybudoval ČEZ v Rumunsku v lokalitách Fântânele a Cogealac největší pevninský větrný park v Evropě s instalovaným výkonem 600 megawattů. V roce 2011 navíc zakoupil a zmodernizoval soustavu čtyř přehradních nádrží a malých vodních elektráren Reşita.

MIRA je součástí australské skupiny Macquarie Group, která je celosvětovým poskytovatelem bankovních, finančních a poradenských služeb a správy investičních fondů. MIRA je části Macquarie, která spravuje aktiva. Fondu australské banky Macquarie patří od roku 2017 mimo jiné také podíl 31 procent ve společnosti EP Infrastructure (EPIF), což je jedna z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Skupina je rovněž akcionářem Českých Radiokomunikací.

Související

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.
Jaderná elektrárna Dukovany Komentář

Česko hledá odpověď na zásadní otázku. Ano, či ne novým jaderným elektrárnám?

Nedávná analýza poradenské společnosti EGÚ Brno konstatovala, že Česká republika zůstala i v roce 2023 vývozcem elektřiny do zahraničí. Podíl exportu se sice snižuje, ale i tak jsme vyvezli devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. Česko přitom samo spotřebuje elektřiny přes šedesát TWH za rok. Ale i tak se loni ČR stala čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Člověk by z toho mohl mít, tak nějak na první dobrou, radost, jenže taková zpráva a přístup řady extremistických politiků, spíše posiluje řadu mýtů, dezinformací a odsudků o energetice.

Více souvisejících

ČEZ Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA) Rumunsko Energetika Ekonomika

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 43 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině

V pátek se Spojené státy chystají oznámit dlouhodobou vojenskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě šest miliard dolarů, zahrnující munici pro systémy protivzdušné obrany. Informovala o tom agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy