V červenci přibylo v Česku 3347 podnikatelů

V červenci přibylo v ČR 3347 fyzických osob podnikatelů, což je nejvyšší počet od ledna roku 2012. Příčinou je nízký počet ukončených živností, který byl druhý nejnižší od začátku roku 2010. Začalo podnikat 5239 lidí a 1892 jich své podnikatelské oprávnění zrušilo. Zároveň svou činnost přerušilo 6312 podnikatelů, o 754 méně než před rokem. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

"Počet nových podnikatelů byl v červenci druhý měsíc v řadě vyšší než ve stejném měsíci roku 2019. Vzhledem k výraznému meziročnímu poklesu ekonomiky je přitom možné, že část nových podnikatelů tvoří lidé, kteří v nedávné době přišli o zaměstnání, a tento příjem se tak snaží nahradit právě prací na živnostenský list," komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Nízký počet zaniklých živností je podle ní stále důsledkem vládních opatření na podporu podnikatelů. "Obecně můžeme říci, že vládní opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti způsobují krátkodobé pokřivení trhu, které pomine po jejich skončení. Na podzim tak můžeme očekávat nejen větší počet zaniklých živností, ale také nárůst počtu firemních bankrotů nebo vyšší počet nesplácených úvěrů," uvedla.

V ČR je v současnosti 2,1 milionu fyzických osob podnikatelů, přibližně polovina z nich je však neaktivní. Z více než milionu aktivních podnikatelů jich od začátku roku 61.500 svoji živnost přerušilo a 21.000 ji ukončilo. S podnikáním tak alespoň na čas skončilo osm procent aktivních podnikatelů, což je o něco méně než v prvních sedmi měsících roku 2019.

Ne všechna odvětví jsou na tom však stejně. Nejvíce aktivních podnikatelů přerušilo nebo ukončilo svoji činnost v činnosti cestovních kanceláří a agentur, kde skončil každý osmý aktivní podnikatel (13 procent), v činnostech pro osobní a fyzickou pohodu (12 procent), kam patří například maséři apod., nebo v tvůrčích, uměleckých a zábavních činnostech (12 procent). V ubytování nebo v administrativních činnostech ukončilo či přerušilo živnost 11 procent aktivních podnikatelů.

Naopak svoji činnost ukončila nebo přerušila pouze dvě procenta podnikatelů v energetice či ve zdravotnictví. Tato odvětví se vyznačují na jedné straně tím, že v nich působí poměrně málo podnikatelů, na druhé straně tím, že zde na rozdíl od některých jiných sektorů nedošlo ke ztrátě pracovních příležitostí, podotkla Kameníčková.

Od ledna letošního roku začalo v ČR podnikat 35.607 fyzických osob. Nejvíce jich své podnikání zahájilo v Praze (7027), dále ve Středočeském kraji (4311) a v Jihomoravském kraji (3822). Nejméně lidí začalo během uplynulých sedmi měsíců podnikat v Karlovarském kraji (785), v Libereckém kraji (1360) a v Pardubickém kraji ( 482).

Od začátku roku také skončilo 20.970 podnikatelů, nejvíce jich bylo opět v Praze (3284), v Jihomoravském kraji (2444) a ve Středočeském kraji (2404). Nejméně podnikatelských oprávnění zaniklo v Karlovarském kraji (780), na Vysočině (803) a v Pardubickém kraji (869).

Související

Ilustrační foto

V Česku se od revoluce zdvojnásobila životní úroveň, ukazuje analýza

Dvě stě tisíc podnikatelů v roce 1990 a jejich pětinásobek o rok později položily základy prosperity současné České republiky. Díky rozvoji podnikatelské sféry výrazně vzrostla životní úroveň lidí. I přestože od roku 2021 lidé čelí vysokému růstu spotřebitelských cen, výdělky zaměstnanců jsou v současnosti oproti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, přičemž ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii. 

Více souvisejících

podnikatelé

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 52 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy