ČNB: Zahraniční dluh Česka loni klesl na 4,454 bilionu

"Výše dluhu není nijak překvapivá, dramatická a s ohledem na strukturu vlastně ani nebezpečná. Krátkodobý dluh je třeba stále nižší než devizové rezervy ČNB," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti Česka byl 39,6 procenta. Podíl vládního sektoru činil 14,6 procenta. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 45,8 procenta z celkového zahraničního dluhu.

"Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí patrný nárůst stavu zadluženosti sektoru vládních institucí a podnikového sektoru," uvedla ČNB. Podle ní se zahraniční dluh sektoru vládních institucí zvýšil v souvislosti s čerpáním dlouhodobých půjček ze zahraničí a u podnikového sektoru to bylo v důsledku čerpání úvěrů podniky v rámci přímých investic a nákupů podnikových dluhopisů zahraničními investory.

Na soukromý sektor připadá ze zahraničního dluhu 75,7 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky sektoru vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

"Zatímco v době okolo konce kurzového závazku zadlužení rychle narůstalo s tím, jak zahraniční investoři navyšovali svoje vklady v tuzemských bankách a nakupovali s vidinou zhodnocení státní dluhopisy, nyní dluh tvoří a ovlivňují především zahraniční úvěry firem," uvedl Dufek. Podle něj to vyplývá z toho, že české úrokové sazby jsou vyšší než v eurozóně. "Rozdíl úrokových korunových a eurových úroků je proto hlavním důvodem, proč roste i zadlužení tuzemských firem vůči zahraničí," doplnil.

V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,9 procenta.

Z hlediska instrumentů jsou v zahraničním dluhu nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. V souhrnu představují 48,3 procenta zahraničního dluhu.