Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion Kč), uvedl dnes mluvčí vlády.
Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
"Deutschland hat sich etwas Großes vorgenommen und wir sind jetzt dabei, die entscheidenden Weichen zu stellen, weil wir die Möglichkeiten dazu haben", so @OlafScholz zum #Kohleausstieg. Bund stellt 40 Mrd. Euro für #Strukturwandel bereit. @BMWi_Bund @bmu #Klima #Energiewende
— BMF (@BMF_Bund) January 16, 2020
"V tuto chvíli je předčasné cokoliv komentovat, situaci analyzujeme. Věc se ale primárně týká přímo německých uhelných společností," řekl dnes ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Spolková vláda v rámci dohody poskytne až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.
Dnešnímu oznámení předcházelo setkání zástupců spolkové vlády a čtyř dotčených spolkových zemí. Jejich jednání trvalo až do brzkého rána. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová řekla, že osm "velmi starých a špinavých" elektrárenských bloků má být nyní rychle odpojeno od sítě, první už na konci tohoto roku.
Součástí balíčku je ale i potvrzení toho, že nová a kontroverzní uhelná elektrárna Datteln 4 společnosti Uniper v Severním Porýní-Vestfálsku bude uvedena do provozu.
Podle agentury DPA má například elektrárna na hnědé uhlí v Schkopau ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zůstat v provozu do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se přitom obával, že elektrárna bude muset být odpojena dříve, už v roce 2026, ve prospěch elektrárny Datteln.
Další hnědouhelná elektrárna, Jänschwalde v Braniborsku, má být od sítě odpojena do konce roku 2028, uvedla dnes spolková vláda. Tato elektrárna, kterou provozuje společnost Leag, je třetí nejvýkonnější v Německu, pokud se započítají i záložní bloky. Ty mají být připraveny ke spuštění v případě, že výroba elektřiny například za extrémního počasí nedokáže pokrýt spotřebu.
První bloky saské uhelné elektrárny Boxberg mají být vypnuty v roce 2029, elektrárna Lippendorf jižně od Lipska pak do konce roku 2035, oznámila vláda. Část elektrárny Boxberg bude následovat až ke konci roku 2038.
Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu ve stávajících elektrárnách, například v braniborské Jänschwalde. Vláda bude podle mluvčího do roku 2043 platit kompenzace také zaměstnancům zasaženým ukončením výroby elektřiny z uhlí. Přesná výše odškodnění na pracovníka však není známa, poznamenal Reuters.
Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 procenty.
Plány německé vlády jsou součástí opatření, jejichž cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Hnědé uhlí, neboli lignit, je považováno za nejvíce znečišťující typ uhlí, částečně kvůli jeho nízké výhřevnosti.
29. dubna 2024 20:52
Západním bankám se u Putina daří. Přispěly mu na válku více než 800 milionů eur
Související
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
V Německu byli napadeni dva politici z protiimigrační strany AfD
Německo , Energetika , uhlí , Olaf Scholz , Daniel Křetínský , EPH , Elektřina
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 1 hodinou
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 1 hodinou
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 1 hodinou
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 2 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 3 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 3 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 4 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 5 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 5 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 5 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 6 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 7 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 7 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 8 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 9 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 9 hodinami
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 10 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 10 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
Česko bude chybět mezi 26 zeměmi v sobotním finále Eurovize ve švédském Malmö. Aiko totiž nepostoupila ze čtvrtečního druhého semifinále. Nejlepším českým výsledkem tak zůstává šesté místo Mikolase Josefa z roku 2018.
Zdroj: Lucie Podzimková