Soud EU: Apple nemusí Irsku doplácet miliardy eur na daních

Americká společnost Apple nemusí Irsku na daních doplatit 13 miliard eur (346,5 miliardy Kč), jak požadovala Evropská komise (EK). V ostře sledovaném sporu s evropskou exekutivou o tom dnes rozhodl Tribunál soudu EU. Komise tak neuspěla s uložením rekordní sankce, kterou pokládala za daňový nedoplatek.

Apple i Dublin rozhodnutí vítají, komise se může proti verdiktu odvolat k Soudnímu dvoru, tedy nejvyšší soudní instanci EU.

Komise tvrdila, že Apple získal mezi roky 2003 až 2014 od irského státu neoprávněnou pomoc v podobě daňového zvýhodnění, proto musí peníze doplatit. Unijní soudní orgán se záležitostí zabýval na základě odvolání Applu proti rozhodnutí komise. Ve sporu, jehož výsledek může ovlivnit další tažení komise proti daňovým výhodám pro velké firmy, se proti unijní exekutivě postavilo také Irsko.

Druhý nejvyšší soud EU ve svém rozhodnutí uvedl, že se komisi nepodařilo prokázat, že byly americké firmě poskytnuty výhody odporující unijnímu právu. Komise podle něj mylně tvrdila, že Applu "byla poskytnuta selektivní ekonomická výhoda a v širším pojetí pomoc státu".

#EUGeneralCourt annuls the decision taken by the @EU_Commission regarding the Irish #TaxRulings in favour of @Apple #Apple #EUCommission #StateAid pic.twitter.com/KoF6r1n82S

— EU Court of Justice (@EUCourtPress) July 15, 2020

"Komise bude i nadále dohlížet na agresivní kroky v daňovém plánování podléhající pravidlům EU o státní podpoře, aby zhodnotila, zda jde o nedovolenou státní pomoc," prohlásila v reakci na verdikt místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Komise podle ní rozsudek analyzuje. Dodala, že firmy by zároveň měly změnit svůj přístup a státy přijmout zákony, které by neumožňovaly podobné daňové zvýhodňování.

Apple rozhodnutí unijního tribunálu vítá. "Ten případ nebyl o tom, kolik platíme na daních, ale o tom, kde je máme platit. Jsme hrdí na to, že jsme největším plátcem daní na světě, protože víme, jak důležitou roli má placení daní ve společnosti," uvedl Apple.

Verdikt uvítalo také Irsko. "Irsku bylo vždy jasné, že neposkytovalo žádné zvláštní zacházení ani jedné z firem Applu," uvedlo irské ministerstvo financí s tím, že odpovídající částka byla zdaněna "v souladu s běžnými pravidly zdanění v Irsku". Ministerstvo zdůraznilo, že Dublin se proti rozhodnutí komise odvolal "na základě toho, že Irsko neposkytovalo žádnou státní pomoc".

Irsku by přitom 14 miliard eur, což je částka včetně úroků, přišlo vhod vzhledem k tomu, že by mohlo pokrýt nejméně polovinu rozpočtového deficitu. Ten by letos kvůli koronavirové krizi měl podle odhadů dosáhnout až deseti procent HDP. Dublin si ale zároveň chce uchovat svůj režim nízkých daní, který do země podle agentury Reuters přilákal zhruba 250.000 zahraničních zaměstnavatelů.

Rozhodnutí tribunálu je podle ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy vítězství pro Apple, ale také pro Irsko. Prohrou pak pro Brusel, respektive Evropskou komisi. Proti rozsudku se sice může odvolat u Soudního dvora EU a pravděpodobně tak učiní, ale výsledek případného dalšího soudního řízení je značně nejistý. "Dnešní verdikt oslabuje pozici Evropské komise v dalších podobných sporech. Komise podle verdiktu Tribunálu nebyla s to doložit, že irská vláda společnost Apple zvýhodňovala. Tudíž se podle verdiktu nejedná o nepovolenou státní pomoc," podotkl.

Apple, jedna z největších technologických firem na světě, už loni v září na úvod řízení před unijním soudem prohlásil, že Evropská komise byla "mimo realitu i zdravý rozum", když nařídila, že má Apple v Irsku doplatit 13 miliard eur. Firma argumentovala i tím, že má v Irsku je dvě pobočky, a těm "jednoduše nemůže být připsána odpovědnost za vytvoření téměř všech zisků Applu mimo území Ameriky". Výrobce mobilních telefonů iPhone rovněž tvrdil, že jej chce komise v Irsku zdanit za stejné výnosy, z kterých už zaplatil daně v USA.

Apple podle komise platil díky daňovým dohodám v Irsku ze svých evropských zisků daně od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014. Podle Dublinu však Apple na daních platil to, co platit měl, a žádnou nepovolenou státní pomoc nedostal.

Komise spor vnímala jako klíčový nejen kvůli mimořádné výši doplácené částky, ale i kvůli danění dalších velkých firem, které označuje za neoprávněnou státní pomoc, jež pokřivuje konkurenční prostředí.

Daňová rozhodnutí z let 1991 a 2007 určovala způsob zdanění zisku dvou irských dceřiných společností Applu, a to firem Apple Sales International a Apple Operations Europe. Tento zisk ale neodpovídal ekonomické realitě, tvrdila komise.

Podle agentury Reuters může porážka u soudu oslabit nebo zbrzdit postup komise vůči firmám IKEA a Nike v Nizozemsku a Huhtamaki v Lucembursku. Vestagerové učinila z boje proti nadměrnému daňovému zvýhodňování velkých firem jedno z hlavních témat svého působení v komisi.

Unijní tribunál už loni zrušil požadavek komise, aby americká firma Starbucks doplatila na daních 30 milionů eur v Nizozemsku. V jiné kauze soud také zrušil rozhodnutí Vestagerové proti zvýhodňování 39 nadnárodních firem v Belgii.

Související

Varšava

EU versus Polsko: Problém s mocným zákonem o potírání ruského vlivu míří k soudu

Evropská komise učiní první krok v soudním řízení proti Polsku kvůli jeho zákonu o nepatřičném ruském vlivu, který by podle kritiků mohl vést k zákazu výkonu veřejných funkcí opozičních politiků, oznámila dnes agentura Reuters. Formální výzva bude odeslána ve čtvrtek s tím, že Varšavě tím dnem začne běžet dvouměsíční lhůta pro zjednání nápravy. Ještě nedávno byla Polsku vyměřována sankce jednoho milionu eur denně. 

Více souvisejících

Soudní dvůr EU apple irsko evropská komise Lukáš Kovanda -

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy