GLOSA | Události Petra Nutila: Vánoce ve stínu smutku

Milí moji, jsou tu předposlední Události Petra Nutila roku 2023, rubriky, která obvykle ne zcela vážně glosuje to, co hýbe nejen touto zemí. Dnes ale budou jiné.

Jako temný mrak zasáhla naši zemi nesmyslná brutalita jednoho člověka, který ve dvou útocích připravil o život šestnáct lidí.  To, co se stalo, nelze přejít, nelze se tomu vyhnout. Není snad nikoho, kdo by nebyl zprávami o průběhu těch činů informován, koho by nezasáhly a proto nemá žádný význam je znovu probírat. 

Když tohle píšu, myslím na všechny, kterým tahle tragédie někoho vzala. Každému jednomu z nich bych především chtěl vyjádřit upřímnou soustrast. 

Nebudu psát o těch nelidských zločinech. Můžeme spolu ale – a asi bychom i měli – mluvit o smutku, pocitech, které to v nás vyvolává, o znejistění a dalších věcech, které o to víc kontrastují s nadcházejícími vánocemi, svátkem, jehož smysl obvykle vyjadřují tři slova -  víra, láska a naděje. 

Tenhle antagonismus je zcela pochopitelný a vlastně by bylo divné, kdybychom ho nevnímali, kdyby v nás i kvůli obvykle radostné vánoční atmosféře najednou netrčel a nedrásal naši mysl jako ostrý hřeb. 

Přesto mám za to, že skutečný smysl Vánoc události minulých dnů mohou v nás posílit. Ne, nemluvím tu o nablýskaném pozlátku a honu za konzumním vrcholem roku. Mluvím o smyslu, o víře, naději a lásce. 

Víru ve smysl, stejně jako naději, vnímám jako protest proti tomu, že svět, který je, není světem, který by měl být, stejně tak i jako protest proti zlu, s nímž se na světě potkáváme a které nám mnohdy přijde tak strašně nesmyslné. 

Naděje je povolání k odpovědnosti, k odpovědi schopnosti, odmítnutí netečnosti, ale zároveň hluboký souhlas s mou vlastní odpovědností za svět, v němž žijeme, za své blízké i vzdálené, za hodnoty a humanitu. Naděje je víra, že i já musím udělat vše, co je v mých silách, aby to dobře dopadlo, nicméně i přesvědčení, že některé věci mají smysl bez ohledu na výsledek. 

Držme spolu. Buďme spolu.

Události minulých dnů ukázaly jednu podstatnou věc o naší společnosti a nás samotných. I v krizi a smutku víme, že - děj se, co děj - nakonec světlo zvítězí. Vzedmutá solidarita a semknutí se společnosti jsou toho jasným důkazem.  Tak buďme i dál lidmi, navzdory bodavým ostnům chaosu.

Touto optikou, rány, které jsme obdrželi, mohou mít smysl. Skrze bolest světa se dotýkáme toho podstatného. Tváří v tvář "zraněným představám o světě, jaký by měl být" člověk může odložit "brnění, masky a šminky", jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. 

Je jednou z podstat evropské křesťanské kultury, že se nebrání odvaze vidět rány našeho světa a dotýkat se jich. 

Teď jsme se jedné takové strašné rány dotkli nedobrovolně my všichni. Snad proto, bychom pochopili, že je to rána společná, přesahující marginální spory a ukazující, že hodnota a podstata toho, na čem nám všem záleží, je víc spojující a propojující, než ty na první pohled rozdílné pohledy na pěnu dnů…

Zkusme na to v nadcházejících vánočních svátcích, ale i v dnech, které budou následovat, přemýšlet.

Související

Filip Turek Glosa

Turkovy výroky jsou testem české společnosti

Poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy sobě) označil část pracovníků státní správy za „parazity“. Avizoval, že strana, jejímž zůstává čestným prezidentem, se je rozhodla „deratizovat“. Znepokojivost situace prohlubuje skutečnost, že Turek dehumanizační rétoriku, která připomíná slovník nechvalně známého díla Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera, aplikoval na politicky definovanou skupinu. To, zda své výroky ustojí, může určit směřování české společnosti. 
Jednání o vyslovení nedůvěry vlády (17.6.2025) Glosa

Politici se naučili, že nic nemusí dodržet. Marnotratnost vždy zaplatí starý známý „někdo jiný“

Politici opět slibují zázraky – levnější hypotéky, vyšší důchody, víc bytů, vyšší mzdy. Jenže rozpočet praská ve švech a o nutném zvýšení daní, pokud mají být tyto honosné sliby skutečně splněny, raději nikdo nemluví. Všichni čekají, že to vyřeší „někdo jiný“. A tím „někým“ budeme zřejmě zase my všichni. Stejně, jako tomu bylo vždycky.

Více souvisejících

glosa střelba na pražské FF UK (21.12.2023) Vánoce Lidé Petr Nutil

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

včera

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy