Říkat v českých poměrech, že tu tak nějak všichni dlouhá léta kvůli vlastní pohodlnosti trpíme neřešené zásadní ekonomické, společenské či nutné a smluvní nedodržená témata, položky a institucionální kroky by bylo, jak se říká nosit dříví do lesa. Politici už třeba dávno pochopili, že pro ně za doslova nulovou námahu a levným, ale efektivnějším a ve sběru voličských preferencí o to výnosnějším tématem je zavedení eura v ČR. Jedna partička totiž desítky let hraje desku o nechuti ztratit suverenitu české měny, jiná zase mlátí hlava nehlava číselnými argumenty o tom, že euro (teď, ale vlastně kdy?) není výhodné, a tak dále. Je to na doslova „na palici“
Voliči ale, zdá se, ještě nepochopili, anebo možná nechtějí pochopit, že právě tématem přijetí eura se jim politici smějí do obličeje. Pro někoho proklaté euro je totiž jen nástrojem laciných národoveckých písniček, kterými se bez větších nákladů a námahy dají posbírat zajímavé počty volebních hlasů. Demokracie je prý diskuse. No to je určitě. Jen se možná nechce už říkat, že jen v zemích, kde tenhle, jak se rádo cizím slovem říká axiom, dává smysl. Ve východních zemích Evropy už to ale smysl asi nemá.
Třicet let diskusí o tom, jestli zavedeme společnou evropskou měnu nebo ne, by mohlo být ideálním příkladem. Takže co? Přijmout, nepřijmout, přestat mluvit, nepřestat mluvit, dělat něco, nedělat nic. Jistě můžete namítnout, že argument o výhodnosti či nevýhodnosti pořád platí. A že nejen Česko, ale i některé další země Západu, coby členové Evropské unie s eurem váhají, tak proč se drát do spolku za který bychom platili dluhy, které jsme navíc nenadělali, museli bychom dodržovat, co si přejí Němci a Francouzi, tak dále. To se dá slyšet, vidět i přečíst.
Český rozhlas k tématu zavedení eura nedávno uvedl: Možnost vést si vlastní měnovou politiku Česku nepomohla inflaci lépe zvládnout, právě naopak, hodnotí ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Pokud jde o růst cenové hladiny, Česko patří k nejhůře se vyvíjejícím ekonomikám zemí EU. A pak ekonoma z Kolumbijské univerzity citoval: „Značnou část jsme si přitom přivodili sami,“ konstatuje Švejnar. Když euro slavilo v lednu 2019 své dvacáté výročí fungování, vyšel v českých médiích závěr výzkumu veřejného mínění Eurobarometr, který konstatoval, že 66 procent lidí euro nechce. Co na to říct? Proč mít euro, když tu máme Kačku. Pravdou ale je, že poslední roky tuhle nepřiznivou statistiku dost podstatně mění. Je tu ale pořád dost ale.
Takže jak už bylo ale řečeno. Říkat pro řadu politiků voličům, že kvůli zavedení eura by bylo nutné udělat to, a to a to, zkrátka plnou stránku domácích úkolů a v mnoha případech jistě ne úplně bezbolestných, by byla ztráta politických preferencí s ohrožením být zvolen do křesílka v instituci blízko Malostranského náměstí v Praze. Navíc být přece odkázán na rozhodování o důležitých ekonomických parametrech mimo ústředí místních politických stran, tuzemské centrální banky a poslouchat jen Němce či Francouze co je prý pro Čechy nutné, as ani většina stávajících politických reprezentantů moc nebude chtít. Je to tak pořád KDYBY… Kdyby Česko přijalo euro, vedlo by to totiž nejen k posílení otevřenosti celého evropského, a tedy i českého trhu a tím zřejmě i větší ekonomické prosperitě, ale hlavně i větší provázanosti tuzemských institucí s těmi evropskými.
No a přiznejme si, že zrovna tohle není, více než argumenty o nákladech či výhodnosti nebo nevýhodnosti zavedení společné evropské měny, co bychom jen tak „zkousli“. Jistě, řada milých spoluobčanů pak namítne, proč bychom to měli ale vlastně dělat a ztratit tak ty naše národovecké „békačky“ a „halekačky“. Na začátku textu jsem zmínil to, že diskuse znamená demokracii. Škoda, že jsme si možná kvůli vlastní pohodlnosti, podpořené navíc často vážnými nejrůznějšími argumenty o tom, co a jak je výhodné či nevýhodné zvykli na to, že nedostatek vizí lídrů a ochota je naplňovat nám vlastně vyhovuje víc, než třeba nějaká námaha či nutná práce pro splnění zadání a úkolu. Je i s podivem to, že nám stále více vyhovuje přijímat od institucí závěry ve stylu: Stejně jako všechno má přijetí eura své výhody i nevýhody. Opravdu jsme tak zpohodlněli?
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
včera
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
včera
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
včera
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
včera
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
včera
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.
Zdroj: Libor Novák