KOMENTÁŘ | Íránské zapojení do útoku na Trumpa bude válečným aktem i pro Bidena. Snad se zpravodajci pletou

Americká stanice CNN včera přišla s překvapivým zjištěním souvisejícím se sobotním pokusem o atentát na Donalda Trumpa. Americké úřady totiž v posledních týdnech získaly informace o plánovaném atentátu na bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa ze strany Íránu. Tajné služby proto zvýšily bezpečnostní opatření pro republikánského kandidáta na prezidenta. CNN však uvádí, že Thomas Matthew Crooks, který se 13. července pokusil zastřelit Trumpa během předvolebního shromáždění v Pensylvánii, nemá žádné vazby na Írán.

Teorie o zapojení Íránu je ale snad ještě více než znepokojivá – spíše děsivá. Írán je totiž jedním z úhlavních nepřátel Spojených států a není ani zdaleka nereálné, aby se o rozvratné akce na americké půdě pokoušel.

Jestliže zpravodajské služby opravdu zjistí, že útok na exprezidenta jakkoli podporoval nebo dokonce financoval Írán, přijde skutečný „oheň a hněv“, což je slovní obrat, s nímž přišel reportér Michael Wolff při psaní knihy „Oheň a hněv: Uvnitř Trumpova Bílého domu“. Tento výrok Trump použil v souvislosti s potenciálním konfliktem USA a Severní Koreje.

Nicméně tento „oheň a hněv“ by výjimečné nesměřoval vůči Íránu a ani by nemusel přijít od Trumpa samotného. Administrativa Joe Bidena je snad jen o něco málo smířlivější ve vztahu k této blízkovýchodní zemi.

A co je ještě nutné podotknout – exprezidenti jsou ve Spojených státech tak trochu „polobozi“. Až do smrti požívají většinu výhod, jaké měli v úřadu – u Trumpa neexistuje žádná výjimka.

Útok na bývalého prezidenta z rukou cizí mocnosti bude pro Američany citlivý a lze předpokládat, že budou požadovat krev. Biden ani nikdo jiný k jejich žádostem nepřistoupí odmítavě – ba naopak – útok na ústavního činitele a na samotné americké demokratické zřízení bude i ten nejliberálnější demokrat chápat jako válečný akt.

O tom, že íránská hrozba není smyšlená – a platí ve zvýšené míře i pro Českou republiku, svědčí výroční zpráva Bezpečnostní informační služby ČR za rok 2021. „Zpravodajské aktivity Íránu představují dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro evropské státy včetně ČR. Íránské zpravodajské aktivity lze pozorovat i na území ČR, ale jejich charakter nebyl doposud zásadní,“ uvedla BIS.

Propojení nepřátelství vůči ČR a USA dokazuje fakt, že se obě země dostaly jako vůbec první na ruský seznam „nikoliv přátelských zemí“. Írán je velice blízkým spojencem Ruska a tím pádem by nebylo vůbec překvapivé, kdyby ke konfrontační politice vůči Západu přistupoval velice podobně.

Trump se s Íránem nemá v lásce

Během svého prezidentování nebyl Trump k Teheránu právě smířlivý. Otázka amerického útoku v souvislosti s íránským jaderným programem byla na stole především v posledním roce prezidentova úřadování.

Například v roce 2020 se ptal poradců jeho administrativy na možné varianty útoku na hlavní íránské jaderné zařízení. „Poradci ho varovali že vojenský akce by mohla vyvolat širší konflikt,“ napsala britská stanice BBC s odvoláním na úředníky Bílého domu.

Tehdy reagoval i mluvčí íránské vlády Alí Rabíí. „Jakákoli akce proti íránskému národu bude jistě čelit zdrcující reakci,“ uvedl. To podle amerického listu Wall Street Journal potvrdil jeden z amerických představitelů obeznámený s jednáním. „Konflikt s Íránem skončí špatně pro všechny zúčastněné,“ sdělil.

Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem jsou dlouhodobě napjaté a obě země neudržují přímé diplomatické vztahy. V roce 2015 USA pod vedením prezidenta Baracka Obamy spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem uzavřely s Íránem jadernou dohodu. Trump od ní ale v roce 2018 odstoupil. Na řadu íránských subjektů následně uvalily USA sankce.

V lednu 2020 na Trumpův příkaz bezpilotní letoun v Bagdádu zabil íránského generála Kásema Solejmáního. Cílem nyní zvažovaného útoku mohl být podle The New York Times podnik na obohacování uranu v Natanzu, ve kterém podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán instaloval do podzemí první kaskádu moderních centrifug.

USA tak reagovaly na zprávu MAAE o tom, že Teherán pokračuje ve zvyšování zásob uranu obohaceného na nízkou úroveň, překračuje tím limity stanovené dohodou z roku 2015 a nedodržuje ani stanovenou úroveň obohacování. Írán i po letech tvrdí, že jeho jaderný program je zaměřený výhradně na mírové účely.